Když píšete o češtině, tak, prosím, pravidla českého pravopisu neuvádí, ale uvádějí. Vím, že poněkud kontroverzní pravdla z r. 1993 krátký tvar ve 3. os. mn. č. připouštějí, ale tato varianta je vhodná spíše pro žáky ZŠ. U novinářů bych očekával více citu k jazyku. (Pokud vadí -izmus, tak by měl vadit i ten krátký tvar ze stejných pravidel.)

Jazyk slouží k dorozumívání mezi lidmi, což znamená, že má být takový aby předešel nedorozumění. Jazyk je živý, což znamená, že se časem mění. Je vhodné aby pravidly řešil jen věci důležité pro správné dorozumnění. Psaní s a z v cizích slovech k tomu myslím nepatří.

V jazyce se tak občas stane, že začneme používat jedno slovo pro zcela jiný význam. Například hláška "to je hustý". Často dokonce slova vzniknou omylem. Přestože by tedy byla vlastně špatně, pokud je 90 % lidí přesvědčeno o tom, že tak je to správně, tak se tím vlastně správná stávají. - Protože jak jsem řekl, jazyk je o dorozumění.Uvedu pár příkladů: Slovo protěžovat (místo původního protežovat). Slovo tankovat ve frázi (nevím jestli znáte) "to mě netankuje" místo správného slova tangovat - (do)týkat se.

Jako poslední příklad uvedu keř zlatý déšť. To co nyní kvete se jmenuje zlatice. Termín déšť byl původně vymezen pro štědřenec. - Ten opravdu jako déšť vypadá. Zlatice tedy ne. Ale když lidé rozumí pod termínem zlatý déšť zlatici, tak to asi prostě tak dneska budeme nazývat.

Pokud jsou tedy oficiální pravidla jazyka důležitá, tak tato by měla reflektovat skutečně používaný jazyk a nikoli stav v minulosti.

Občas mi přijde, že je ta složitost našeho jazyka až uměle vytvořená. Takto je to podáváno jako kdyby to bylo konstatování přírodních zákonů, ale přitom je to jen náš úzus, jak to budeme psát a když se dohodneme jinak, můžeme to klidně psát jinak. Například jak se dnes tvrdí, že slova jako kurz a pulz se zcela přirozeně píší se "z", tak ještě relativně nedávno se úplně stejně vehementně a samozřejmě tvrdilo, že se píšou se "s", přitom ta slova jsou stále tatáž. Jiné slovanské národy přistupují k cizím slovům také rozdílně, např. v Polštině mne vždy fascinuje třeba dyplom nebo gymnastyka. Osobně bych preferoval rovnou psaní ve formě, kdy foném odpovídá grafému, tak aby to člověk byl schopen přečíst česky jen se znalostí české výslovnosti, aniž by k tomu musel znát historii původu daného slova a ještě výslovnost v příslušných cizích jazycích. Viz např. ruština a její metoda "piš jak slyšíš", takže třeba na hokeji čteme na mantinelech azbukou "Rajfajzen" apod.

Co se týče souhlasu fonémů a grafémů, je na tom čeština velice dobře. Že se od toho odchyluje především u cizích i přejatých slov víc než ruština nebo japonština, je dáno latinkou. Rusové i Japonci vyslovují to, co jim dá jejich písmo, i když by dokázali pomocí hlásek, které se v jejich řeči vyskytují, dané slovo vyslovit originálu věrněji - kdyby to mohli věrněji zapsat. Jako příklad viz cizí jména v ruštině.

Na druhé straně jsou potom jazyky, kde je shoda grafémů a fonémů velice diskutabilní, jako třeba angličtina. Člověk by řekl, že když to mají tak složité, že taky dokážou zapsat všechno možné, ale není tomu tak, že ano. Pomocí dost dobře propracovaného téměř fonetického písma (chvála Husovi v Rýně!) je na tom čeština s přepisem líp. Takže máme ve finále systém dost pohodlný, přesný a výkonný. Já jsem s češtinou v tomhle ohledu spokojen.

Jen se divím, že se někdo na iDnes chce zabývat gramatikou. Přečtěte si diskuzní příspěvky místních čtenářů a zjistíte, že gramatika je to poslední, co dnešní mladou generaci trápí. Někdy se ptám sám sebe. Učí se ještě stále česká gramatika na českých základních školách?

Právě pro to tady asi ta série je, nemyslíte?

A kdyby jen gramatika... nad tou se leckdy dá přimhouřit oko. Strašný bývá hlavně pravopis mnohých diskutujících

Mívám někdy pocit, že někteří lidé chodili více za školu než do školy.

A netýká se to jen diskutujících. I novináři se dopouštějí strašných hrubek, a občas uniknou i korektorovi. Přitom jednou ze základních kvalifikací novináře by měla být dobrá znalost rodného jazyka.

Chemické prvky přišly v názvosloví o čárky nad samohláskami už v 80. letech (Jiří Klikorka a spol. 1971-1985) a ústav pro jazyk český o tom dodnes neví.

Cestina byl co se tyce psani drive jazyk naucitelny. Ovsem pocatkem padesatych let tehdejsi ministr skolstvi a osvety soudruh akedemik Zdenek Nejedly naridil pravopisnou reformu aby i gramaticky nevzdelani soudruzi nebyli za cisare pana, a naridil pat pis jak slysis. A tak se pres noc z Physiky stala fyzika, z televise televize, a diky nemu take nemame uz na hrade presidenta, ale prezidenta neboli prezu.

Dnešní kapitola zvlášť absurdní - autoři za to tak docela nemohou - ono je totiž absurdní už to, jak se běžně v češtině s cizími slovy zachází, a oni ty nesmysly jen popisují.

Pereme se s češtinou :). Cituji z Vašeho dnešního článku "Skripalovi otrávilo Rusko"

Jo, perete, a čeština bohužel prohrává :(

Možná měli na mysli, že "Skripalovi tak otrávili Rusko, že se tam nechtěl vrátit".

Další lekce kurzu pro reportéry iDnes?