Člověk v tísni navštěvoval loni od března do listopadu tři romské rodiny. "Třem chlapcům jsme nejdříve zadali test standardním způsobem. Pak jsme za nimi opakovaně jezdili a test s nimi znovu procházeli. Ptali jsme se, jak jednotlivým úlohám rozumí," popsala Adéla Lábusová, která se na analýze podílela.
Pro koho je určen test SON-R?Oproti ostatním testům se test SON-R liší v tom, že ho lze zadávat i neverbálně. Určený je proto pro děti (od dvou a půl do sedmi let), které mají problémy s jazykem (neslyšící, cizinci). V testu se pracuje s obrázky, které děti různě třídí či doplňují chybějící. V ČR se test začal používat v roce 2005. U nás je doporučován pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Člověk v tísni test analyzoval v rámci programu Varianty, který se zaměřuje na vzdělávání. |
Výzkum ukázal, že děti jsou v testu SON-R (o testu čtěte více v boxu) neúspěšné nikoli z důvodu odlišné mentální dispozice, ale kvůli odlišné výchově. "Sociálně znevýhodněným dětem chybí potřebné znalosti a zkušenosti, aby mohly být v testech úspěšné," doplňuje Lábusová.
To znamená, že dítě, které v testu neuspěje, nemusí být lehce mentálně retardované. Na to, že je řada školáků takto mylně diagnostikována, upozornilo v roce 2009 ministerstvo školství. Průzkum tehdy ukázal, že každý čtvrtý Rom končí neprávem v praktické (bývalé zvláštní) škole. Dva roky předtím skupina osmnácti Romů uspěla u soudu ve Štrasburku, který jim dal za pravdu, že je ČR diskriminovala ve vzdělání, když jim neumožnila chodit do běžné školy.
Praktické školy jsou primárně určeny pro lehce mentálně retardované děti, mohou ale přijmout až 25 procent žáků bez jakéhokoliv znevýhodnění. Doporučení k zařazení do praktické školy dává pedagogicko-psychologická poradna. Podmínkou umístění je souhlas rodičů.
Cílem Člověka v tísni není, aby se test přestal používat. "Chceme upozornit na to, že zásadní je způsob interpretace výsledků testu. Sestavit zcela kulturně či sociálně nezatížený test nejde, a pokud bude nějaký test považován a proklamován jako nezatížený, tak to povede k tomu, že děti budou v tomto testu vycházet stejně jako v jakémkoli jiném testu inteligence s tím rozdílem, že výsledky ze SON-R budou považované za objektivnější, což je omyl," zdůrazňuje Lábusová.
Poradny se brání. "Nevycházíme jen z testu. S dítětem mluví psycholog i pedagog, s rodiči zase sociální pracovnice, jsme v úzkém kontaktu se školou. Snažíme se, aby dítě, pokud je to možné, zůstalo na běžné škole," tvrdí psycholožka Darja Staroňová z ostravské pedagogicko-psychologické poradny.
Člověk v tísni apeluje na to, aby se s dítětem pracovalo ještě mnohem víc než dosud, a to nejen v poradně, ale také přímo v rodině a ve škole. "Tvrzení, že se špatně testuje a že poradny pracují špatně, však nevypovídá o celé realitě. Je také nutné říct, že poradny mají ztížené podmínky, protože jsou personálně poddimenzované," doplňuje Lábusová.
Rodičům chybí informace
To, že se na zvláštní školu dostávají i děti na hranici lehkého mentálního postižení, které by stejně tak mohly chodit i do běžné školy, potvrzuje Ivana Slavíková z Institutu pedagogicko-psychologického poradenství.
Příklad "špatně" vyřešené úlohyV jedné z úloh měl Dan, za kterým Člověk v tísni jezdil, vybrat pokrývku hlavy. Vybral obrázek klobouku a šály, což je chybná volba. "To je na zimu," dodává. Po ukázání správné volby obrázku (obrázek s kšiltovkou) se ptáme: "A co je tady na obrázku?" D: "Asi ponožky." Dan tedy na obrázku čepici s kšiltem nepoznal, tudíž jeho zvolené kritérium bylo logické. Vybral věci, |
"Občas se stane, že je k zařazení do praktické školy doporučeno dítě, které má intelektové schopnosti hraniční a nebo dítě, kterému to na běžné škole nejde a na praktickou školu je sice doporučeno, ale má tam být vzděláváno podle běžného RVP (rámcový vzdělávací program, pozn. red.) ne podle RVP s lehkým mentálním postižením," uvedla Slavíková.
Výhodou přestupu je podle ní menší kolektiv a kvalifikovaní speciální pedagogové. "Hlavní nevýhodou je, že některé základní školy praktické - a je jich dost - nemají učitele plně kvalifikované pro výuku všeobecně vzdělávacích předmětů jako fyzika, chemie, zeměpis vyučovaných na druhém stupni," dodává.
"Poradny na rovinu neřeknou příklad špatné praxe, ale kdyby bylo vše dodržováno tak, jak má, tak by nedošlo k rozsudku ve Štrasburku. Doba uběhla a problémy s diagnostikou přetrvávají," připomíná Katarína Krahulová, která pracuje na projektu Ligy lidských práv Férová škola.
Podle Krahulové je problém v tom, že všechny školy nejsou připravené na to učit společně zdravé i různě znevýhodněné děti. Zároveň nejsou rodiny vždy dobře informované. "Často se k nim nedostanou všechna fakta o tom, že praktická škola jejich dětem nenabídne plnohodnotné vzdělání," dodala Krahulová.
