Cvičení 103. centra CIMIC/PSYOPS v Olomouci

Cvičení 103. centra CIMIC/PSYOPS v Olomouci | foto: Redakce webu ministerstva obrany a kpt. Tomáš Novák

Čeští vojáci cvičili na zprávách o Ukrajině prvky psychologické války

  • 67
Věrohodně simulovat civilní a mediální prostředí, v němž se cvičí psychologické operace, je pro armády složité. Konflikt na Ukrajině, spor o Krym a mediální pozornost upřená na východ Evropy ale poskytly českým vojákům z Olomouce reálný scénář.

Zvýšeného zájmu médií ke svému výcviku využili příslušníci olomouckého 103. centra CIMIC/PSYOPS. Tedy útvaru, který se specializuje na prvky civilní a vojenské spolupráce a psychologických operací. Státy takové útvary zřizují proto, aby v případě potřeby mohly působit na různé cílové skupiny a ovlivňovat jejich postoje a chování ve prospěch vlastní země.

Podle webu ministerstva obrany vojáci se během výcviku pokusili popsat mediální prostředí související s krizí na Ukrajině.

"Informační kolotoč, který se roztočil okolo této situace, poskytl středisku operací PSYOPS takřka ideální podmínky k výcviku tohoto typu," uvedl velitel střediska psychologických operací Tomáš Novák.

Velitel olomouckého centra Mojmír Jančík přiblížil, že vojáci cvičili schopnost provést obsahovou analýzu světových zpravodajských agentur, zhodnotit perspektivu, z níž dění na Ukrajině popisují, a pokusit se rozkrýt a nalézt strategii a témata, která pro svůj popis mediální reality využívají, uvedlo ministerstvo.

Novák dodal, že vojáci rozdělili zpravodajské agentury a další média do tematických balíků - západ, východ, ostatní a alternativní, do nichž spadaly například blogy a sociální média. Cvičící z každé skupiny vybrali náhodně kolem čtyř desítek zpráv.

"Odkryjeme záměr agentury, v armádním prostředí protivníka, který na nás obrazně útočí přes média. V další fázi pak jednotka PSYOPS naplánuje protiopatření, při němž opět v mediálním prostředí zpochybňuje, vyvrací a podobně. Jedná se o klasickou psychologickou válku," uvedl Novák.

Jak to dopadlo? Nejvíc "protiruská" byla ČTK

Ministerstvo obrany na webu zveřejnilo jen dílčí závěry cvičení, balíky "Západ" a "Ostatní". Východní a alternativní zdroje zůstaly nezveřejněné.

Mezi západními zdroji podrobili vojáci zkoumání produkci britskou (BBC), francouzskou (AFP a EuroNews), českou (ČTK), slovenskou (Tisková agentura Slovenské republiky) a německou (Deutsche Welle). Zprávy zkoumali z hlediska postojů (neutrální, proruské, protiruské) a perspektivy (politická, vojenská, sociální a ekonomická).

Nejvíce zpráv s protiruským vyzněním podle vojáků publikovala ČTK, které analytici nepřisoudili žádné zprávy s proruským vyzněním a jen minimum označili za neutrální postoj. Naopak TASR měla za sledované období 28. 2. až 4. 3. téměř polovinu zpráv "proruských", zhruba stejně jich vojáci označili za neutrální a jen zlomku přisoudili protiruský postoj.

Ze zahraničních stanic BBC a Deutsche Welle publikovaly podobné spektrum informací jako ČTK. Euronews a AFP nechaly zaznít více proruských postojů.

Perspektivy zpráv

  • Politická - sankce vůči Rusku, hledání mírového řešení, uznání legitimity prozatímní ukr. vlády
  • Vojenská - narušení územní suverenity Ukrajiny, ruská vojenská intervence, porušení mezinárodního práva, manévry vojsk
  • Sociální - problematika menšin na Ukrajině, zákon o úředním jazyku, radikalismus
  • Ekonomická - finanční podpora EU/USA pro ukrajinskou vládu, propojení ruské ekonomiky s EU, dluhy Ukrajiny a slabá ekonomika

"Sociální" Francouzi a "vojenská" BBC

Koláčové grafy toho, jaká témata v referování o Ukrajině zmíněná média upřednostňovala, nemají zásadní odchylky. Zhruba 35-45 % agendy tvořila politická témata, obecně nejméně prostoru média věnovala zprávám se sociálním rozměrem problematiky, vojenská a ekonomická témata byla "mezi".

BBC a v menší míře ČTK se hodně věnovaly vojenským tématům na úkor sociálních. Ta naopak upřednostňovala AFP, v jejíž produkci zabírala sociální témata téměř 30 % obsahu. Ekonomickým aspektům pak procentuálně nejvíce pozornosti věnovala ČTK.

Čínu zajímají jen peníze

Zajímavé je též srovnání tří "ostatních" zpravodajských zdrojů - americké CNN, katarské al-Džazíry a čínské státní China News. Poslední zmíněná agentura se vymykala arabské, americké i evropské produkci - z naprosté většiny podle českých vojáků referovala neutrálně, z malé části prorusky a téměř 90 % jejích informací bylo ekonomického rázu. Lze předpokládat, že to alespoň zčásti objasňuje i neutralitu zpráv - čísla jsou prostě čísla (více o postojích Číny a o tom, proč je v konfliktu zdrženlivá, čtěte zde).

Zatímco CNN ve své produkci (podle vojáků 20. 2. až 4. 3.) zcela vynechala ekonomická témata a soustředila se ze dvou třetin na politiku, vlivnou arabskou stanici al-Džazíra zajímal hlavně vojenský rozměr krize. Politické, sociální a ekonomické oblasti pak věnovala zhruba stejný, asi dvacetiprocentní prostor.

Vzhledem k tomu, že vojáci nepublikovali analýzu produkce "východních" agentur, není s čím jejich čísla porovnat. Produkce ruských (zejména státních) zdrojů je pak poměrně logicky vychýlená opačným směrem. Zveřejněná data také neupřesňují metodiku, na jejímž základě byly například zprávy rozdělovány na proruské či protiruské.

A co na to mediální teorie?

Mezi učebnicová kritéria zpravodajské objektivity nicméně nepatří nutnost, aby počet zpráv vyznívajících příznivě pro danou stranu sporu byl shodný s počtem zpráv vyznívajících pro tuto stranu negativně. Různý prostor různým zprávám podle důležitosti věnují jak zpravodajské agentury, tak i média, která jsou jejich klienty. Zejména komerční (ale nejen ta) média pak vybírají zprávy, u nichž předpokládají zájem svých čtenářů.

"Už sám výběr skutečností, které mají být sděleny, je proces neobjektivní," píše kolektiv autorů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v publikaci Zpravodajství v médiích. Za důležité pro dosažení aspoň přibližné rovnováhy, protože "i v důsledku lidského faktoru nemůže existovat žádný zcela neideologický, apolitický, nestranný systém zpravodajského výběru", pokládají autoři například odstup od tématu, pluralitu uveřejňovaných názorů či dodržování terminologické neutrality.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video