Sobota 29. ledna 2022, svátek má Zdislava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 29. ledna 2022 Zdislava

Nové úspěchy českých vědců: rozluštili, co spouští přeměnu kukly v motýla

  11:49
Výraznou stopu v lidském poznání za sebou zanechala řada českých vědců. MF DNES vybírá několik zajímavých objevů z poslední doby, ve kterých právě oni posunuli vědění v nejrůznějších oborech o notný kus směrem vpřed.
Juvenilní hormon u larev motýlů braní jejich přeměně v dospělce, dokud nejsou...

Juvenilní hormon u larev motýlů braní jejich přeměně v dospělce, dokud nejsou dost velké. Když dorostou, hormon zmizí z oběhu a to umožní metamorfózu. (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Jak vznikl život

Dopad asteroidu patří mezi oblíbené scénáře popisující, jak by mohl skončit život na Zemi. Právě dopady asteroidů a obrovské množství energie, které se při nich uvolňuje, přitom mohly minimálně přispět ke spuštění procesů vedoucích ke vzniku života na Zemi, tvrdí tým vědců z Ústavu fyzikální chemie Akademie věd.

Zdařilé projekty

Bombardování asteroidy

  • Před 4 miliardami let dopadaly na Zemi v obrovských počtech. Energie uvolněná při nárazech mohla přispět ke vzniku života.

Z kukly motýlem

  • Jen díky české vědě víme, jak geny spouštějí proces metamorfózy hmyzu. Výzkum může do budoucna vylepšit funkci insekticidů.

Rychlý růst

  • Méně DNA v buněčném jádru dělá predátora. Český výzkum srovnal různé druhy rákosů a zjistil, co je typické pro jeho invazivní druhy.

Za pomoci výkonného laserového přístroje simulovali vznik složitějších sloučenin z formamidu při uvolnění obrovských množstvích energie. Formamid je jedna z jednodušších organických molekul, skládá se z uhlíku, kyslíku, dusíku a vodíku, tedy prvků, které jsou stavebními materiály složitějších „živých“ molekul.

„Formamid je považován za předchůdce živé hmoty právě na základě experimentů, které dokázaly, že jeho pomocí lze za velice jednoduchých podmínek syntetizovat složitější molekuly, které jsou součástí našeho buněčného systému,“ vysvětluje Svatopluk Civiš.

Víme, že zhruba před čtyřmi miliardami let byla Země asteroidy doslova bombardována. „Jaké podmínky tenkrát na Zemi panovaly, neví přesně nikdo, můžeme pouze usuzovat na základě pozorování vesmíru a z laboratorních experimentů, jaké prostředí mohlo být pro vznik prvních organismů vhodné,“ dodává Civiš.

Prehistorická obrana před viry

Bezobratlé živočichy nebo rostliny brání dodnes před útoky virů miliardy let stará forma imunity, která je založená na tzv. RNA interferenci. U obratlovců včetně savců (a tedy i člověka) ji nahradil imunitní systém, který se s námi vyvíjel až do dnešní podoby. Imunitní funkce RNAi byla u lidí potlačena v jeho prospěch.

„Jedinou výjimkou je myší vajíčko, nikde jinde u savců RNAi nefunguje,“ říká Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky, jehož tým prokázal, že v myším vajíčku je tato prastará forma imunitního systému plně funkční. „Začalo to mutací u společného předka myší a křečků asi před 40 miliony let. Mutace způsobila, že se právě jen ve vajíčku oživil původní molekulární mechanismus,“ vysvětluje Svoboda.

Ve výzkumu pokračují, i když jsou stále na počátku experimentální fáze. „Snažíme se geneticky upravit myš, abychom mohli vypnout běžný mechanismus a nahradit ho RNA interferencí,“ říká Svoboda.
Pokud se ukáže, že prehistorický imunitní mechanismus dokáže víc, bude následovat další fáze, v níž bude jeho tým zkoumat, jak to využít v medicíně. „Ale může to samozřejmě být i slepá cesta,“ dodává vědec.

Tajemství metamorfózy

Že přeměně z larvy v dospělce hmyzu brání tzv. juvenilní hormon, vědci vědí už přes sedmdesát let. Co jeho působení vypíná a spouští metamorfózu, díky níž se například z housenky stává motýl, se ale nevědělo. Tedy až do objevu českobudějovických vědců Marka Jindry a Barbory Knopové.

„Juvenilní hormon u larev hmyzu braní jejich přeměně v dospělce, dokud nejsou dost velké. Když dorostou, hormon zmizí z oběhu a to umožní metamorfózu. Poté se juvenilní hormon začne opět produkovat, ale plní jinou funkci, zejména u samic stimuluje tvorbu vajíček,“ vysvětluje Jindra, jehož tým prokázal, jak organismus hmyzu tento mechanismus na úrovni buněk řídí.

„Například jsme tím ukázali, jak fungují insekticidy napodobující účinek juvenilního hormonu, které se celosvětově používaly, ale bez znalosti mechanismu působení,“ říká Jindra.

Naprogramováno pro invazi

Rychle se množí, likvidují místní konkurenci a obsazují nová území. Výzkum, na kterém pracoval tým Petra Pyška z Botanického ústavu v Průhonicích, hledal odpověď na otázku, proč mají některé druhy rostlin potenciál k invazi a jiné ne.

Testovali to na rákosu obecném. A zjistili, že predátory mezi rostlinami jsou ty druhy rákosu, které mají v buněčném jádru menší obsah DNA. „Má-li být invaze úspěšná, závisí na rychlosti. Ke zdvojnásobení malého množství DNA je potřeba méně času než ke zdvojnásobení většího množství,“ vysvětluje Pyšek.

Studie byla součástí velkého výzkumu, který zkoumal invazi evropských populací rákosu v Severní Americe. Rákos si k ověření této teorie vybrali, protože má velkou řadu vnitrodruhových variací s různým potenciálem pro invazi, jejichž genom mohli vědci porovnat. Zda tato teorie platí například i u bolševníku šířícího se v Česku, bude ještě třeba ověřit.

Co se také podařilo

Data rychlostí blesku

  • Prototyp antiferomagnetické paměti, který umožňuje podstatně rychlejší zápis dat než v současnosti užívané technologie, sestavil tým pod vedením Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu Akademie věd. „Náš nový typ paměti na bázi antiferomagnetů umožňuje až terahertzovou rychlost zápisu a uplatnění v umělých neuronových sítích. V současnosti vyvíjíme aplikaci antiferomagnetické paměti pro naši komerční technologii detekce vozidel,“ říká Jungwirth.

Jak dostat lék do buněk

  • Efektivní způsob, jak dostat molekuly za buněčnou membránu, objevili vědci z Ústavu organické chemie a biochemie. Zjistili, že molekuly peptidů se stejným nábojem se mohou spojit a tento „vláček“ se dostane za buněčnou membránu. Nyní hledají cesty, jak na něj naložit léčivé látky.

Jak vznikají nové druhy

  • Gen, který je odpovědný za samčí neplodnost u mezidruhových kříženců, objevil Jiří Forejt z Ústavu molekulární genetiky. Odhalil jeden z důležitých článků při vzniku nových živočišných druhů.

Příbuzní od pyramid

  • Egyptologové z Karlovy univerzity vytvářejí databázi pěti tisíc úředníků, kněží a členů královské rodiny, pohřbených v době stavitelů pyramid v Abúsíru, Sakkáře a Gíze. Za pomoci speciálního softwaru, který vznikl na ČVUT, dávají dohromady jejich příbuzenské vztahy. Mapují díky tomu složitou strukturu moci za egyptské Staré říše a svůj výzkum nazývají kyber-egyptologií.

Supermikroskopy

  • Mikroskopy se superrozlišovací schopností staví tým Marka Piliarika z Ústavu fotoniky a elektroniky, v souvislosti s vlastnostmi těchto výkonných přístrojů se hovoří o nanoskopii či nanooptice.

Bartoš: Pro Kalouska ve VZP jsem ruku nezvedl, manželství pro všechny se nevzdáme

  • Nejčtenější

Naši zemi by neubránila ani desetkrát větší armáda, říká armádní generál Opata

Premium Přes tři roky šéfuje armádě a nejvíc mu pije krev byrokracie. Když je nejhůř, oblékne maskáče a vyrazí z kanceláře...

Krejčířová zastavila prodej slavné vily, nová majitelka už přitom zaplatila

Premium Vše se zdálo jasné: známou vilu uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře v Černošicích koupila v dražbě na osmý pokus...

Začne očkování „vakcínou pro odmítače“. První zájemci dostanou Novavax v únoru

Premium Naočkováno některou z vakcín proti covidu-19 je v Česku tři čtvrtě dospělé populace, ale nalákat a přesvědčit další,...

Téměř všichni nakažení mají omikron. Šíří se skandinávská podvarianta

Varianta koronaviru omikron byla v posledním týdnu v 95 procentech vyšetřených vzorků, uvedl Státní zdravotní ústav...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejtěžší hřích. Západ začíná litovat, že Ukrajině slíbil členství v NATO

Premium Máme se stále ještě tvářit, že Ukrajina skutečně má šanci na vstup do NATO? Nebo by měla vyhlásit neutralitu? Alianční...

Naši zemi by neubránila ani desetkrát větší armáda, říká armádní generál Opata

Premium Přes tři roky šéfuje armádě a nejvíc mu pije krev byrokracie. Když je nejhůř, oblékne maskáče a vyrazí z kanceláře...

Situace se obrací. Dřív byl vstřícný západ, dnes vyrazte s obytňákem na východ

Premium Nemám rád kempy s jejich davovou atmosférou, hlukem a stísněným prostorem a hotely jsou pro mě nenávratně statické,...

Recept na dlouhověkost? Chirurg Pafko vysvětluje, čím si zkracujeme život

Premium Profesor Pavel Pafko o tom, proč si u televize neotevře lahváč, o malém štěstí pro každý den a taky o poučném úrazu na...

  • Další z rubriky

Ruská střední vrstva žije na úrovni našich vyloučených komunit, říká cestovatel

Rozstřel Rusové žijí za Putina bídně, ale pokud si vzpomenou, jak žili v 90. letech, tak oproti tomu je to podstatně lepší....

Tmavě zčervenala prakticky celá Evropa, nově Polsko a Rumunsko

Polsko a Rumunsko se s účinností od pondělí 31. ledna přesunou do kategorie zemí s velmi vysokým rizikem nákazy...

Odveta Polska: chce půdu. Malý Mnichov, volají Češi v příhraničí

Premium V roce 1958 při napřimování a zkracování hranic s Československem přišlo Polsko o území v rozloze 368 hektarů. Poláci...

Snůška lží, či demokracie? Konference kritiků opatření vyvolala kontroverze

Těžko uvěřitelné, že se může v Česku vůbec něco takového konat, reagoval imunolog Zdeněk Hel na takzvanou 1....

Mysleli, že mám miliony. A já žila na ubytovně, vzpomíná Nicol Lenertová

Premium Na biologického otce si Nicol Lenertová už nevzpomíná, jen říká, že byl pro ni i její mámu nebezpečný. Během dětství...

Do Česka poprvé připlula loď naložená uhlím z Austrálie. Má pomoci Ostravsku

Do Děčína v sobotu ráno poprvé připlula po Labi loď naložená černým uhlím z Austrálie, informovala Česká televize a...

Za*raný zpátečnický příběh, opřel se Dinklage do Disney kvůli Sněhurce

Plán natočit novou verzi Sněhurky a sedmi trpaslíků příliš nepotěšil amerického herce Petera Dinklage. Obvinil...

Devadesátky: Hlavně nehraj jako já, řekl Vetchý Bartošovi o společné postavě

Postavu Tomáše Kozáka v Případech 1. oddělení hraje Ondřej Vetchý. V mladší verzi policisty v Devadesátkách se proměnil...

Tereza Ramba prozradila pohlaví i jméno druhého miminka

Herečka Tereza Ramba (32) a tanečník Matyáš Ramba (32) se před pár dny stali rodiči. Novinku se jim podařilo utajit a...