"Neonacisté ohlásili návrat z uzavřených prostor na veřejná prostranství. Neváhali jít do střetu se systémem," tvrdí například vládní materiál, který dnes schválila vláda. Podle něj byl rok 2008 pro extremisty zlomovým, protože se jim podařilo získat sympatie části veřejnosti.
Dokument se ministrům dostal na stůl v době, kdy téma neonacismu a rasismu plní hlavní stránky novin a kdy policie téměř každý týden eviduje akci pořádanou některou z mnoha extremistických organizací. Poslední kapkou byl útok zápalnými lahvemi na dům Romů na Opavsku, po němž je dvouleté dítě už dva týdny v kritickém stavu.
Neonacisté totiž vyrostli. Už přestávají být bandou skinheadů s pálkami v rukou, stávají se politickou silou. Začínají si najímat právníky a využívají mezer v zákonech. "Skončila doba amatérismu," popsal stručně situaci mluvčí Bezpečnostní informační služby Jan Šubert.
Například Dělnická strana, která nedávno vyhrála soud s ministerstvem vnitra, jež ji chtělo zrušit, získala v posledních krajských volbách téměř 30 tisíc hlasů a byla desátou nejúspěšnější stranou voleb. "Chtějí se stát politickým hráčem a získat sympatie veřejnosti," řekl po jednání vlády ministr vnitra Ivan Langer.
Své politické ambice neskrývá ani Národní strana a jí zřízená polovojenská bojůvka Národní garda. "Těmito akcemi na sebe upozorní. Na veřejnosti ale budou dávat od násilí ruce pryč. Špinavou práci za ně budou odvádět jiní. Oni se budou prezentovat jako seriózní politici," řekl iDNES.cz. expert na extremismus, který si nepřál být jmenován.
Policie proti extremistům zasahovala v poslední době poměrně často a podle ministra vnitra Ivana Langera vždy "na výbornou".
A co bude dál?
Podle vládního materiálu se budou extremisté čím dál častěji uchylovat k násilným akcím a potyčkám s policií, ale zároveň se budou snažit získat sympatie veřejnosti. "Budou se snažit předkládat jasná a jednoduchá řešení všech problémů společnosti," tvrdí expert.
Vládní zpráva také předpokládá, že extremisté budou hledat další "problémové" lokality, jako je litvínovský Janov, aby se mohli jednak propagovat a zároveň získávali další příznivce.
Vláda se také obává jejich pronikání mezi vojáky a policisty. Extremisté v ozbrojených složkách by totiž svým "kolegům" mohli radit, jak s policií bojovat.
Už loni například armáda řešila problém s profesionálním vojákem, který čelil podezření, že při střetu radikálů s policisty v Janově vyzradil extremistům informace o strategii zásahu.
Nebezpečný internet
Materiál zmiňuje i potíže s internetem, který se stal hlavním způsobem komunikace i propagace extremistických názorů. Neonacisté totiž své webové stránky registrují hlavně v USA, kde platí jiné zákony a propagace problematických hnutí je beztrestná.
I lidé v Česku si tak kvůli této kličce mohou přečíst stránky Národního odporu nebo Národně vzdělávacího institutu. Ten se "proslavil" zveřejněním seznamu Židů v české kultuře a vydal například knihu Osvětim, fakta versus fikce.
Zpráva ukazuje na paradox, kdy je člověk v Česku odsouzen za rasistický trestný čin, ale jím vytvořené stránky a názory, jež tam propaguje, nelze zrušit a fungují dál.
Při komunikaci mezi sebou pak extremisté využívají ty nejmodernější způsoby. Zprávy buď šifrují, nebo vytvářejí uzavřené chatovací skupiny.
Rasisté nejvíc útočí v Praze a na jižní Moravě
Extremisté nemají daleko od slov k činům, což dokazuje také loňská statistika trestné činnosti. Za rok 2008 evidovala policie celkem 217 zločinů s extremistickým podtextem. To je sice jen 0,06 procenta z celkového počtu 344 tisíc trestných činů, ale oproti roku 2007 tento počet mírně stoupl a vyřešit se podařilo jen něco přes polovinu kauz.
Nejvíce rasově motivovaných zločinů se stalo na jižní Moravě a v Praze a nejčastějšími pachateli byli lidé ve věku od 21 do 29 let.
Rasismus a extremismus se nevyhýbaly ani policii a armádě. U policie řešila Inspekce ministra vnitra dva případy možného extremismu, v armádě pět. V jednom případě se dokonce vojenská policie zabývala incidentem, kdy voják z táborského útvaru urazil svého kolegu pro jeho barvu pleti.
Co radí vláda? Kalendář a manuál
Jak ukázaly poslední akce extremistů, největší problém s nimi mají obce. Právě ty totiž musí rozhodovat o tom, zda akce povolit, či ne a jak se potom se stovkami demonstrantů vypořádat. Vnitro by jim proto mělo vyrobit kalendář rizikových dní, kde budou vyznačena data, ke kterým se vážou události význačné pro extremisty.
Klasickou ukázkou potřeby takového kalendáře byl pochod Autonomních nacionalistů na konci dubna v Ústí nad Labem, který organizátoři ohlásili jako připomínku obětí spojeneckého bombardování města před 64 lety.
Odpůrci pochodu však tvrdili, že jde jen o záminku k připomenutí 120. výročí narození Adolfa Hitlera. - čtěte Pochod neonacistů Ústím stál plátce daní nejméně šest milionů
Starostové by také měli dostat manuál pro shromažďování, který bude obsahovat rady, jak zajistit bezpečnost při podobných shromážděních.
"Síla extremistů vychází z lidské nevědomosti," tvrdí dále vládní materiál, a v boji proti němu se chce proto především zaměřit na "osvětu a propagaci". Například na stránkách ministerstva vnitra by měly být dostupné přehledně zpracované informace o různých extremistických uskupeních, aby mezi nimi lidé rozlišovali.
Další zbraní mají být vzdělanější učitelé. Ministerstvo školství by proto mělo připravit semináře i učebnice, které by se problému věnovaly. Školení čeká také policisty, kteří by měli být schopni na místě a rychle rozhodnout, zda extremisté porušují zákon.
Vláda chce také řešit problém s internetovými stránkami a uzavřít s USA smlouvu, která by dovolovala stránky propagující extremismus zakázat.
. Zrušená diskuse
Omlouváme se všem slušným čtenářům za to, že jsme zrušili diskusi pod článkem. Někteří jiní ji bohužel zneužívali k opakovaným rasistickým a vulgárním výpadům, které už nešlo mazat jednotlivě.
