Podle předsedkyně Nadace pro výstavbu penzionů pro seniory Jitky Hoplíčkové změnil Český statistický úřad (ČSÚ) před posledním sčítáním lidu věkovou klasifikaci obyvatel. Do nejstarší kategorie seniorů tak spadají až lidé starší 65 let, zatímco dříve to byly osoby nad 60 let. Hranice 60 let je podle ní přitom standard ve většině demokratických zemí. Rázem se snížil počet seniorů o 8 procent a populace se tak ve statistikách "omladila".
"Český statistický úřad zfalšoval data o počtu českých seniorů. Tři čtvrtě milionu českých občanů nad 60 let přesunul do kategorie 15 plus. Tím zlehčuje problémy spojené se stárnutím české populace," uvedla Hoplíčková.
ČSÚ však odmítá, že by data o seniorech zkresloval. "Ve výstupech o počtu obyvatel je vždy naprosto jasně uvedeno, o jakou věkovou skupinu se jedná a senior je v každém z takovýchto výstupů jasně definován," uvedl mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.
Pojem "senior" podle něj není právní ani statistickou kategorií, ale kategorií spíše sociologickou. "Chronologický věk není jednotným kritériem pro zahrnutí osoby do kategorie „senior“ společným pro všechny statistické výstupy," vysvětluje Cieslar.
Věková kategorizace při sčítání obyvatel je podle Jitky Hoplíčkové velmi důležitá, protože na ni reagují policejní statistiky, zdravotnictví, sociální péče a další resorty.
Třicet procent českých seniorů je fyzicky a psychicky týráno
Čeští senioři jsou jednou z nejohroženějších skupin obyvatel. Právě starší lidé jsou nejčastějším terčem loupežných přepadení, vražd a triků podomních prodejců a podvodníků (více čtěte zde).
Častým, avšak téměř neviditelným problémem je týrání starých lidí vlastní rodinou. Fyzickému nebo psychickému týrání je vystaveno 30 procent seniorů. V naprosté většině případů to však tají. "Nevěří policii. Když nahlásí týrání, policie je nejprve pošle na lékařské vyšetření, čímž rovnou zpochybňuje jejich tvrzení," řekla Jitka Hoplíčková.
To potvrzuje i zpráva sdružení Život 90, podle níž v Česku zůstávají více než tři čtvrtiny případů týrání a domácího násilí na seniorech skryty. "U každého druhého případu násilí na seniorech je agresorem rodina, a to děti nebo vnoučata. Tento problém má často ekonomické příčiny či nevyřešené křivdy z minulých let," uvádí sdružení.
Kritická je také bytová situace velké části starších lidí. Pouze necelé jedno procento seniorů má možnost bydlet v ubytování se speciální péčí. Ve většině států západní Evropy je to přitom 25 až 30 procent. Čekací doba na ubytování v takových zařízeních je především v Praze velmi dlouhá.
Všude však situace není tak černá. Například ve Vsetíně, který má z českých měst největší podíl starších občanů, je zároveň největší podíl zařízení pro seniory. "Domovy pro seniory, které provozujeme, se snažíme organizovat podle komunitního modelu, aby šlo o skutečné domovy," uvedl Dan Žďárský, ředitel vsetínské neziskové organizace Diakonie.
