Turisté v Česku berou jako samozřejmost, že se mohou téměř volně toulat po lesích a loukách, i když každý les někomu patří.
Právo na „přístup do krajiny“ chrání i zákon přijatý po roce 1989 jako jeden z prvních a každý zákaz vstupu nebo plot musí schválit příslušná radnice.
Jenže třeba v západní Evropě tato česká tradice vůbec samozřejmá není a úřady teď řeší první vyhrocený spor o „zavřený les“.
Sedm sporných kilometrů
Ve Velké Británii a částečně i v německy mluvících zemích vlastníci své lesy a pastviny běžně ohrazují a tento přístup zjevně přijde přirozenější i Janu Schwarzenbergovi, synovi známého politika Karla Schwarzenberga (TOP 09).
Schwarzenbergové provozují už od 19. století mezi městem Milevsko a Orlickou přehradní nádrží obrovskou Rukávečskou oboru s rozlohou 848 hektarů zvanou též Květov.
V mapách zůstávají vyznačeny zrušené cesty skrz Rukávečskou oboru
Když ji před několika lety rozšiřovali, obora „pohltila“ i červenou a zelenou turisticky značenou cestu v celkové délce sedmi kilometrů. Trasa byla oblíbená, protože obora je zároveň původním bukovým lesem.
Stavební úřad vlastníkům rozšíření obory povolil, mimo jiné pokud stezku pro turisty zachovají. Bezproblémové soužití vydrželo tři roky. Turisté se dovnitř a ven z obory dostávali přes její plot po schůdkách zvaných přelízky.
„Takhle to funguje ve spoustě obor. Třeba mezi Bobíkem a Boubínem (na Šumavě) se chodí po přelízce skrz oboru padesát let. Nevadí to ani turistům, ani zvěři,“ vysvětluje hlavní značkař Klubu českých turistů Karel Markvart.
Loni v červenci ale knížecí lesníci přelízky odstranili, rozcestníky sundali ze stromů a značky zamazali. Prostě cestu přes rozšířenou oboru zrušili.
Turisté se nedali. Všechno nafotili, uschovali si rozcestníky a obrátili se na radnici v Milevsku, aby věc řešila jako přestupek.
Přímou škodu vyčíslili na 12 500 korun – tolik by podle klubu zhruba stála obnova turistické trasy. Další újma podle Markvarta vznikla tím, že cesta zůstala na mapách (dokonce i na těch internetových). Jejich uživatelé budou vydavateli map Klubu českých turistů spílat, že je špatně nakreslil.
Městský úřad Milevsko 17. října vydal rozhodnutí, ve kterém dal turistickému klubu za pravdu. „Uložili jsme lesní správě, aby přelízky vrátila zpátky. Když lesní správa dostala územní rozhodnutí na stavbu obory, bylo v něm přímo napsáno, že přelízky budou její součástí. Stavebník vlastně porušil podmínky územního rozhodnutí,“ vysvětlil včera Petr Švára, vedoucí odboru regionálního rozvoje na radnici v Milevsku.
Lesníci se nato odvolali na jihočeský krajský úřad, který rozhodl před necelým měsícem. A tentokrát se může částečně radovat Jan Schwarzenberg zastoupený svým lesníkem Ivanem Bambuškarem. Kraj totiž rozhodnutí radnice i celé řízení zrušil a vrátil na začátek. „Budu teď muset znovu udělat na místě kontrolní prohlídku. Jsme zase zpátky na začátku,“ potvrdila včera úřednice Jaroslava Novotná z Městského úřadu Milevsko, která má tento případ na starosti.
Zdůvodnění krajského úřadu není podle Novotné veřejně přístupné a milevský úřad ho poskytovat nechce. Milevští úředníci musí nyní prostudovat celé stanovisko.
Buky staré 250 let
Česká síť turistických značených cest měří víc než 42 tisíc kilometrů, ale největší spor o její trasu se vede právě na těchto sedmi schwarzenberských kilometrech u Milevska.
Samozřejmě že trasy napříč republikou se v průběhu let mění a turisté je přeznačují, třeba pokud se někde postaví průmyslová zóna nebo frekventovaná silnice.
Markvart už dříve v rozhovoru pro MF DNES odhadl, že řeší zhruba pět menších konfliktů s majiteli pozemků do roka.
Vždy se ale najde nějaké řešení a trasa třeba vede krátkou „objížďkou“.
Známý je i případ, kdy se v devadesátých letech překládala zelená turistická značka kolem Hrádečku na Trutnovsku. Vedla totiž těsně kolem zahrady tehdejšího prezidenta Václava Havla. Kolemjdoucí hlavě státu narušovali soukromí.
Na cestě přes Rukávečskou oboru, která ze severu na jih měří pět kilometrů vzdušnou čarou, ale turistům a návštěvníkům lesa záleží hodně.
Obora je totiž zároveň chráněným územím, protože tam rostou buky staré 250 let a žijí někteří vzácní živočichové.
