Čeština zná heslo: piš, jak slyšíš. To se bohužel netýká i a y, kdy užívá dva znaky pro zachycení hlásky, jež se v mluveném jazyce nijak neliší. Rozdíl je jen u měkkého i, když změkčuje předchozí souhlásku (tintítko), kdy ovšem nejde o jinou výslovnost měkkého i, ale o výslovnost ď, ň, ť, jež se v takovém případě píší bez háčku. Též dlouhé ú a kroužkované ů vznikly jiným vývojem, ale dnes označují stejnou hlásku mluveného jazyka.
21. května 2020 10:45
