POLITIKA Hlava státu i Prahy
Záhy po přivítání nového roku půjdou Češi využít svého volebního práva. Národ si zvolí nového prezidenta nebo prezidentku. O nástupci Miloše Zemana, jehož druhé funkční období končí 7. března, se bude rozhodovat 13. a 14. ledna. Pokud při sčítání nezíská žádný z devíti kandidátů nadpoloviční většinu hlasů, voliči půjdou k urnám znovu 27. a 28. ledna. A to bude tento rok naposledy. O nové podobě krajských zastupitelstev, třetině senátorů a zástupcích Česka v Evropském parlamentu se bude rozhodovat až v roce 2024.
Právě start roku 2023 se však ponese v duchu nejvyhrocenější části prezidentské kampaně. O přízeň voličů budou bojovat nejen Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš, tedy tři agenturami favorizovaní kandidáti, ale také Josef Středula, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Jaroslav Bašta, Karel Diviš a Tomáš Zima.
PŘEHLEDNĚ: Kdo bude bojovat o Hrad |
Debaty v politických kuloárech aktuálně víří diskuze o tom, zda Zeman do konce svého volebního období jmenuje dalšího vysoce postaveného činitele, totiž předsedu Ústavního soudu. Anebo tento úkol přenechá svému nástupci.
Ovšem uvolněná funkce po Pavlu Rychetském není tou jedinou, kterou bude potřeba v roce 2023 zaplnit. Česko fakticky od 31. října nemá svého ministra životního prostředí. Po Anně Hubáčkové, která se křesla vzdala ze zdravotních důvodů, resort vede šéf lidovců Marian Jurečka. Ten vede ještě ministerstvo práce a sociálních věcí, proto druhý resort řídí jen dočasně.
Lidovci i zbytek republiky od poloviny října čekají, jak se vyvine kauza provázející Petra Hladíka, lidoveckého kandidáta na ministerský post. V souvislosti s bytovou kauzou v Brně v jeho tehdejší kanceláři provedli policisté razii, Hladíka ovšem dosud z ničeho neobvinili. Premiér Petr Fiala těsně před koncem roku zaslal prezidentovi návrh na Hladíkovo jmenování. Zda a kdy Zeman Hladíka ministrem jmenuje, však stále není jasné.
Kromě krize v nejvyšších patrech politiky také nemají jasno zvolení zastupitelé Prahy. Největší kraj země od zářijových voleb dosud nemá primátora, ale ani konkrétní koaliční dohodu. Zastupitelé se pokusí vyřešit patovou situaci až 9. února. Vítězné Spolu s lídrem Bohuslavem Svobodou už jednalo s Piráty a STAN, ale také s ANO. První spojenectví ztroskotalo už při „námluvách“, další zase nemělo dostatečnou podporu mezi zastupiteli. Aktuální jednání o novém vedení města je nejdelší v historii Prahy od roku 1993.
Řešit se budou i vnitrostranické funkce a pozice. Celostranický sněm, sjezd či fórum mají naplánované Piráti, lidovci, ODS i TOP 09. Zatímco o novém vedení bude rozhodovat právě TOP 09, ostatní strany se připravují spíš na ideové a programové konference.
ZDRAVOTNICTVÍ Omezení pohotovostí, prohlídky na vlastní pěst
V Česku je málo lékařů i peněz, pohotovostní služba prodělává. V některých krajích se proto změní organizace pohotovostních služeb. Obyvatelé řady měst budou muset od 1. ledna dojíždět na lékařskou pohotovost do jiného zdravotnického zařízení, než jsou zvyklí, či dokonce do jiného města. Třeba Městská nemocnice v Ostravě zavřela pediatrickou pohotovost, děti se pomoci dočkají v jiném zařízení ve městě. Naopak obyvatelé Semil či Tanvaldu, kde zaniknou pohotovosti pro dospělé, budou muset cestovat do jiného města.
Přestože jde zřejmě o největší změnu ve zdravotnictví, není jedinou. Počínaje 1. lednem se ruší pravidelné prohlídky u lékaře pro některé zaměstnance. Ti, kteří jsou zaměstnáni v takzvaných nerizikových profesích, mohou na prohlídky docházet dobrovolně. Týká se to například zaměstnanců v kanceláři.
Naopak k prohlídkám u vlastního praktika chce ministerstvo zdravotnictví lidi více motivovat. A to prostřednictvím odměn, které lékaři od zdravotních pojišťoven dostanou, pokud vyšetří určité procento lidí při preventivních prohlídkách. Na tu mají lidé nárok jednou za dva roky. Experti předpokládají, že díky novému systému zvýhodnění, který stanoví úhradová vyhláška, budou praktici důrazněji pacientům nabízet termíny kontrol.
Na poslední chvíli vládou prošel i návrh ministerstva zdravotnictví, který mění výši odškodnění za pracovní úraz. Od 1. ledna se bude částka vypočítávat podle aktuální výše průměrné mzdy, konkrétně půjde o jedno procento z průměrné mzdy v daném roce. Dosud se bodová hodnota stanovená pro konkrétní zdravotní potíže násobila fixní částkou.
DOPRAVA Výměny řidičáků ve velkém
Více než 875 tisícům motoristů v příštím roce vyprší platnost řidičského průkazu, další desítky tisíc už mají řidičák propadlý z letoška a ještě si jej nevyměnili. Úřady se tak připravují na více než dvojnásobný nápor lidí, kteří je kvůli výměně dokladů navštíví. Nově ovšem mohou řidiči o výměnu žádat elektronicky prostřednictvím Portálu dopravy. Ten začal fungovat 8. prosince letošního roku. Elektronicky je možné podat žádost o výměnu ve standardní lhůtě do 20 dní bez poplatků, nebo zrychleně do pěti pracovních dní za 700 korun.
Cestující, kteří se budou chtít vyhnout silničnímu provozu, musí počítat s dražším jízdným. Změny v cenících platí od 11. prosince, stejně jako nové jízdní řády. Ceny běžných jízdenek ve vlacích Českých drah vzrostly o patnáct procent. Cena desetikilometrové jízdenky se zvýšila o čtyři koruny na 31 korun. Jízdné do 45 kilometrů o dvanáct korun na 92 korun, stokilometrová vzdálenost vyjde o 25 korun dráže a bude stát 188 korun. A nové ceníky s vyššími sazbami představili i krajští autobusoví dopravci, hromadná doprava v některých městech teprve změn dozná.
DIGITALIZACE Doklady v mobilu koncem roku
Nikoli plastové kartičky v peněžence, ale jen aplikace v mobilu. Na přelomu let 2023 a 2024 by Česko mělo spustit digitální peněženku, takzvanou eDokladovku, která má sloužit k elektronickému prokazování totožnosti v celé Evropské unii. Už teď podobný systém využívají třeba Finové, Britové či Australané.
Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše bude eDokladovka v první fázi obsahovat občanský a řidičský průkaz. Stále ale budou platit i klasické doklady. Česko se spuštěním elektronických dokladů připraví na pravidla, která v roce 2025 začnou platit v celé EU.
KONEC ZMRAZENÝCH PLATŮ Politici a soudci budou brát o desetitisíce víc
Dosud zmrazené platy vrcholných politiků od ledna vzrostou. A to zhruba o 13 procent. Řadoví poslanci a senátoři si polepší měsíčně o 11 600 korun na 102 400 a prezident o 38 500 na 341 200 korun. Předsedové obou parlamentních komor a premiér budou příští rok pobírat 274 800 korun a místopředsedové Sněmovny a Senátu a ministři 195 300 korun. Nárůst u nich bude činit 31 tisíc a 22 100 korun. Odměna místopředsedy vlády vzroste o 26 600 korun na 236 tisíc a předsedů parlamentních výborů, komisí a delegací o 16 300 korun na 144 100 korun.
Místopředsedové senátních a sněmovních výborů a předsedové podvýborů si polepší o 13 900 korun na 123 200 korun. Politikům navíc vzrostou s platy i měsíční náhrady. V případě poslanců a senátorů se paušální náhrada na stravné a reprezentaci zvýší z 13 500 korun na 15 200 korun, na cestovních náhradách budou mít podle vzdálenosti bydliště až 56 900 korun.
A přilepší si i soudci nebo státní zástupci, kteří dosud měli shodně jako politici platy zmrazené. Nejnižší měsíční hrubý plat soudce okresního soudu překročí příští rok bez náhrad 100 tisíc korun. Jenže platy soudců okresních, krajských a vrchních soudů se stanovují podle počtu let práce. Takže reálné částky mohou být klidně více než dvojnásobné. Státní zástupce může počítat s minimálním platem 90 tisíc korun za měsíc.
SOCIÁLNÍ DÁVKY Dávky a příspěvky se zvednou jen o drobné
V novém roce si přilepší lidé, kteří pobírají příspěvky. Jenže nárůst dávek se očekává jen ve stokorunách, což vzhledem k vysoké inflaci a rostoucím cenám potravin bude v lepším případě znamenat jen vyrovnání dosavadních částek.
Přídavky na dítě se od 1. ledna zvyšují plošně ve všech kategoriích o 200 korun měsíčně. Nárok na něj mají rodiny s dětmi s příjmem do 3,4násobku životního minima. Od ledna se také upraví výpočet příspěvku na bydlení tak, aby lidé zbytečně nenaráželi na strop a „neochuzovali“ se na úkor jiných domácností. Lidé na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí najdou aktualizovaný formulář pro výpočet.
S novým rokem se zvyšuje i částka životního a existenčního minima, a to o 5,2 procenta na 4 860 korun u životního, respektive 3 130 korun u existenčního minima. Naopak náklady rodinám porostou třeba u poplatku za dítě v dětské skupině. Cena „hlídání“ se může zvýšit až na maximální měsíční částku 4 720 korun, dosud byla maximální hranice na rovných čtyřech tisících.
ARMÁDA Nové obrněnce i vrtulníky
Technika, o které čeští vojáci dosud jen snili, se už v nadcházejícím roce může objevit v armádní výbavě. K nákupům bude ideální příležitost, protože ministerstvo obrany bude operovat s historicky nejvyšším rozpočtem. Z astronomických 111,8 miliardy korun poputuje většina právě do vojska, a to 80,3 miliard. Jen výzbroj, výstroj, infrastruktura či informačních technologie „spolknou“ polovinu, skoro 40 miliard.
Investovat chce armáda zejména do letecké techniky. Na víceúčelové vrtulníky typu Bell H-1 je nachystáno 6,7 miliardy korun. Na víceúčelové bojové letouny JAS-39 Gripen je pak odloženo 1,9 miliardy korun.
Kromě toho bude armáda pořizovat i kolové obrněné vozidlo velitelsko-štábní a spojovací, takzvaný Titus nebo dělo Severoatlantické aliance Caesar. A jen na munici má v roce 2023 armáda připraveno 3,4 miliardy korun.
Armáda převzala první z německých Leopardů. Zda koupí další, ukáže studie |
Jenže kromě odložených částek na nákupy na příští rok ministerstvo obrany operuje s větším rozpočtem na splnění víceletých cílů. A tyto částky jsou násobně vyšší. I proto se už začátkem roku očekává, že ministryně obrany Jana Černochová bude informovat o pokroku v jednání o pořízení 210 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 ze Švédska. Ty vyjdou na téměř 52 miliard korun. Očekávat, že stroje budou čeští vojáci používat ještě v tomto roce, se však nedá. Podle Černochové nevyjde ani původní očekávaný termín, tedy rok 2026. Ministryně nicméně doufá, že v té době bude v Česku alespoň část z vozidel.
Co však do Česka začne postupně přijíždět, jsou obrněnci Leopard typu 2A4. Německo je Česku slíbilo za pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Dohromady tuzemská armáda přijme čtrnáct leopardů a jedno vyprošťovací vozidlo. Nicméně resort usiluje ještě o další obrněnce novější verze, a to Leopardy 2A7+.
Personální náklady na přesně 28 134 vojáků z povolání budou činit 19,4 miliardy korun. Počítá se přitom, že v roce 2023 se počet příslušníků ozbrojených sil zvýší o 1 100 lidí. Další peníze půjdou na vojenské školství, do nemovité infrastruktury, na vědu, výzkum a inovace.
A v neposlední řadě i na účast armády v zahraničních misích. Na zajištění operací v cizině má armáda vyčleněné více než dvě miliardy korun. Kromě středoevropských států, Pobaltí nebo třeba Kosova se vojáci budou účastnit misí i v africkém Mali. Mimo Česko jich bude nasazených přes 1 300.
ŠKOLSTVÍ Dražší obědy ve školách i učitelé bez praxe
Od února se zvýší limity na školní stravování. Ministerstvo školství umožní jídelnám, aby navýšily platby za obědy. Kopírovat mají významné navýšení cen vstupních potravin a inflaci. Ministerstvo to odůvodňuje tím, že díky navýšení cen za školní oběd budou jídelny schopné dále nakupovat kvalitní suroviny pro stravování dětí, žáků i studentů.
Počítá se s tím, že do škol budou nadále docházet i děti Ukrajinců, kteří do Česka uprchli před válkou. Pružně se tak může měnit kapacita tříd, ať už při příjezdu či odjezdu ukrajinského žáka a následného zaplnění místa.
Novinky ve školství čekají i pedagogické sbory. Nejspíš od září příštího roku budou moci ředitelé škol přijmout na pozici učitele i ty, kteří nemají splněnou pedagogickou praxi. Novela zákona už prošla vládou, pokud ji schválí i poslanci, ředitelé škol budou moci přijmout až na tři roky odborníky z praxe, jimž uznají odbornou kvalifikaci učitele. Tím zaplní volná místa v učitelském sboru. Nově může také ředitel školy určit, kdo z jeho podřízených se bude více věnovat manažerským povinnostem. Jde třeba o ředitelovy zástupce. Těm pak může šéf školského zařízení snížit počet hodin, které by jinak tento zaměstnanec trávil výukou ve třídách.
DORUČOVÁNÍ Víc za pohled i SIPO. Pošta zdraží dvakrát
Zdražování ve dvou krocích chystá Česká pošta, přitom od posledního navýšení cen uplynuly sotva dva měsíce. Už od ledna vzroste na dvojnásobek, tedy 10 korun, cena za odeslání poštovní datové zprávy přes datovou schránku. A s novým rokem se zdraží o tři koruny také různé formy platby SIPO, tedy soustředěné inkaso plateb obyvatelstva. Spadá sem například nájemné, příspěvek do fondu oprav, rozhlasové a televizní poplatky nebo zálohy na energie.
Za klasický dopis nebo třeba pohled z dovolené si lidé připlatí dvě koruny, známka vyjde na 23 korun. Změny cen týkající se zásilek na České poště začnou platit od února a týkat se budou obyčejného, doporučeného i cenného psaní. Doporučené i cenné psaní se prodraží o 10 korun, to doporučené bude stát 62 korun, cenné pak 67 korun.
A připlatí si také ti, kteří si nechají zaslat balík, protože možnost objednat si takzvaný obyčejný balík za nejméně 89 korun z ceníku zcela vymizela. Pošta zvedání cen vysvětluje dražšími pohonnými hmotami i cenami energií.
DŮCHODY Valorizace penzí a výchovné navrch
Důchodce čeká už v lednu pravidelná valorizace. Průměrný důchod se zvýší o 860 korun.
Lidé s dětmi navíc budou dostávat bonus k penzi ve výši 500 korun, a to za každé dítě, které vychovali. Takzvané výchovné má pomoci především ženám, které nebyly za svůj život aktivní na pracovním trhu tak dlouho jako muži.
Od července příštího roku by si navíc měli polepšit pracující senioři. Počítá s tím návrh ministerstva práce a sociálních věcí, podle kterého budou zaměstnaní a podnikající důchodci platit o 6,5 procentního bodu nižší sociální pojištění (oproti běžným zaměstnancům).
Pokud senior vydělává například 20 tisíc korun měsíčně, za rok by díky slevě na pojistném mohl ušetřit téměř 16 tisíc korun. Vláda tak chce motivovat lidi, aby v ekonomické aktivitě pokračovali, pokud mohou. Opatření sice sníží příjmy státního rozpočtu, avšak stát předpokládá, že se mu „investice“ vrátí vyšším výběrem daní a obecně vyšší produktivitou populace. Další změnou, která by měla platit od poloviny roku, je možnost žádat o důchod přes internet prostřednictvím interaktivní služby ePortálu České správy sociálního zabezpečení.
Jak nižší sociální pojištění, tak podávání žádostí přes internet jsou zatím ve fázi návrhů. Musí ještě projít legislativním procesem.
Stát zároveň podpoří prostřednictvím slev na pojistném i zkrácené úvazky. Má se to týkat lidí starších 55 let, ale i mládeže do 21 let, studentů, rodičů s malými dětmi a zdravotně postižených.
Sociální pojištění se od února sníží o pět procent, přičemž se to vztahuje na úvazky v délce osmi až 30 hodin týdně.
Avšak na výplatě mzdy se změna neprojeví – v tomto případě jde o slevu na pojistném, které odvádí firma. Cílem je zatraktivnit tento typ pracovních poměrů právě pro zaměstnavatele.
Kratší úvazky jsou na tuzemském trhu práce nyní spíše raritou, z čehož pramení nevýhoda pro zmíněné skupiny obyvatel. Plný úvazek se pro ně většinou nehodí, kvůli čemuž často zůstávají bez zaměstnání nebo pracují načerno.
OSVČ Vyšší limit na DPH i datové schránky
Živnostníkům s ročním obratem nižším než dva miliony odpadne povinnost odvádět daň z přidané hodnoty. Dosud byl limit pro povinnou registraci k DPH stanoven na milion korun. Díky posunutí hranice bude mít více živnostníků možnost vstoupit do paušálního režimu daně.
Stát zavádí tři pásma – v prvním podnikatelé OSVČ zaplatí dohromady 6 208 korun na dani z příjmu, zdravotním i sociálním pojištění. V druhém pásmu činí měsíční záloha 16 tisíc korun, ve třetím je to 26 tisíc korun. V jakém pásmu se podnikatel ocitne, bude záviset nejen na příjmu, ale i na výdajovém paušálu.
Hned na začátku roku 2023 zároveň končí povinná elektronická evidence tržeb EET. Systém nebude k dispozici ani pro ty, kteří by chtěli tržby evidovat dobrovolně.
Další důležitou změnou jsou povinné datové schránky. Ministerstvo vnitra je bude od 1. ledna až do konce března zřizovat všem podnikajícím fyzickým osobám, právnickým osobám, ale i spolkům, nadacím a lidem s pozastavenou živností. Týká se to více než dvou milionů subjektů. Lidé se o zřízení „datovky“ dozví prostřednictvím dopisu, kde najdou přístupové údaje i návod. Do elektronického úložiště se musí přihlásit do 15 dnů, v opačném případě se schránka zprovozní automaticky.
Povinnost se nakonec netýká běžných občanů. Když člověk schránku ignoruje, nevyzvedne si třeba důležitou zprávu od státu.
Podnikatele může potěšit daňové Milostivé léto od 1. července do 30. listopadu. Stát lidem odpustí dluhy u finančních úřadů vzniklé třeba nezaplacením sociálního pojištění. Dlužníci se budou moct zbavit závazku tím, že zaplatí jen jistinu.
E-SHOPY Končí falešné recenze i slevy
S takzvanou tlačítkovou novelou přijde do internetové džungle zákon. Nová legislativa by měla mimo jiné zabránit falešným recenzím, které si e-shopy až dosud mohly prakticky napsat samy.
Pokud budou nově chtít zveřejnit na svých stránkách uživatelské hodnocení, budou muset zajistit, že recenze skutečně pochází od spotřebitele, který si daný produkt koupil.
Novela má zároveň ukončit praktiky, při nichž prodejci uměle navyšují cenu zboží těsně před slevovou akcí, aby pak mohli lákat na snížení třeba „až o 90 procent“. Nově se sleva bude muset vztahovat k nejnižší ceně daného zboží, za kterou se prodávalo v posledních třiceti dnech před akcí.
Legislativa zavádí přísnější pravidla nejen pro e-shopy ale i pro zákazníky. Ti už nebudou mít při reklamování zboží takový prostor k manévrování jako doposud. Například nebudou moci libovolně vracet opotřebované zboží, třeba šaty, které jednorázově posloužily svému účelu na vánočním večírku. Pokud bude chtít zákazník takové zboží vrátit, prodejce mu bude moct naúčtovat snížení hodnoty produktu. Nová pravidla začnou platit 6. ledna.
VOLNÉ DNY Svátky v roce 2023
Nadcházející rok nabídne hned několik prodloužených víkendů. Kromě tradičních čtyřdenních Velikonoc se volné dny „přilepí“ k víkendům v květnu, listopadu či o Vánocích. Z třinácti dní volna jich na sobotu či neděli připadají jen tři.
- 1. ledna Nový rok, Den obnovy samostatného českého státu (neděle)
- 7. dubna Velký pátek (pátek)
- 10. dubna Velikonoční pondělí (pondělí)
- 1. května Svátek práce (pondělí)
- 8. května Den vítězství (pondělí)
- 5. července Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (středa)
- 6. července Den upálení mistra Jana Husa (čtvrtek)
- 28. září Den české státnosti (čtvrtek)
- 28. října Den vzniku samostatného československého státu (sobota)
- 17. listopadu Den boje za svobodu a demokracii (pátek)
- 24. prosince Štědrý den (neděle)
- 25. prosince 1. svátek vánoční (pondělí)
- 26. prosince 2. svátek vánoční (úterý)
