Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil vyhoštění diplomatů za "další provokaci". Politik to podle agentury ITAR-TASS novinářům řekl v Astrachani. Už předtím zdroj z ruského ministerstva zahraničí agentuře ITAR-TASS řekl, že české rozhodnutí je "nepřívětivý akt, který nepřispěje k rozvoji přátelských vztahů" mezi oběma zeměmi.
České ministerstvo zahraničních věcí informaci o vyhoštění potvrdit nechtělo. "K informacím tohoto typu, ať už se staly nebo nestaly, se ministerstvo nevyjadřuje," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva zahraničních věcí Milan Řepka.
Stejně neochotná ke sdělování podrobností byla vojenská tajná služba. "Vojenské zpravodajství hájí zájmy ČR v souladu se zákonem. Informace ze své operativní činnosti z přirozených důvodů nezveřejňuje," uvedl mluvčí Andrej Čírtek.
Informaci původně popřel i mluvčí ruské ambasády Vladimir Fjodorov. "To bude nějaký nesmysl. O ničem takovém nevím," reagoval ještě Lavrovovým prohlášením.
Oficiální vyhoštění je v diplomatickém světě jednou z nejostřejších reakcí na podezřelé aktivity cizích diplomatů. Většinou totiž následuje protiakce, tedy vyhoštění stejného počtu diplomatů ve stejných funkcích na druhé straně.
Častější je praxe, kdy je diplomatům, kteří pro zpravodajskou službu cizího státu pracují, naznačeno, aby raději sami odjeli a nevyvolávali diplomatický skandál. Právě tuto formu zvolily české úřady vůči druhému cizinci, jehož oficiální funkce není známa. Podle informací MF DNES se tento člověk do Česka opravdu již nevrátí.
Podle informací iDNES.cz pracuje na ruském velvyslanectví v Praze a na konzulátech v Brně a Karlových Varech asi 200 lidí. České tajné služby předpokládají, že téměř dvě třetiny z nich jsou zpravodajci.
Další Rusové působí v různých spolcích nebo obchodních zastoupeních. Na českém ministerstvu zahraničí je také oficiálně akreditována desítka ruských novinářů. Kolik těchto lidí pracuje pro ruskou rozvědku, lze jen hádat.
Ruští špioni v Česku jsou stále aktivnější
Na stále stoupající aktivitu ruských špionů v Česku upozornila Bezpečnostní informační služba i ve své poslední výroční zprávě za rok 2007. Podle ní se ruské tajné služby snažily ovlivnit veřejné mínění a vyvolat odpor proti vybudování amerického radaru v Brdech.
Ruští zpravodajci měli kromě toho zájem o citlivé informace o české ekonomice a kontakty na politiky a státní úředníky. "BIS konstatuje, že ruská špionážní činnost v ČR aktuálně dosahuje mimořádně vysoké intenzity a úrovně," uvádí civilní kontrarozvědka.
Razantní prohlášení české tajné služby vyvolalo velký rozruch. BIS například poprvé jasně řekla, že ruské tajné služby u nás provádějí takzvaná aktivní opatření - tedy že už situaci v Česku jen nepozorují, ale snaží se ji ovlivňovat.
Realita přitom bude podle odborníků mnohem vážnější. Informace se totiž objevily ve zprávě určené pro veřejnost. Tajná zpráva, kterou dostala vláda, obsahuje informace mnohem podrobnější a formulace ještě ostřejší.
Zjištění BIS potvrdila v obdobné zprávě i vojenská kontrarozvědka. Ruští agenti se podle jejího ředitele snažili například skupovat pozemky kolem lokality, kde má plánovaná vojenská základna stát. - čtěte Ruští agenti chtějí v Česku vyvolat odpor k radaru, varovala BIS
