Už za dva týdny bude více než sto tisíc dětí sedět v neznámých školních lavicích a skládat přijímací zkoušku na střední školu. Asi dva a půl tisíce ukrajinských teenagerů však možná bude nervóznějších než jejich spolužáci. Rok se vzdělávali v českých školách a jak ukázala hloubková studie vědců z Národního institutu SYRI, kterou má redakce iDnes.cz k dispozici, na znalosti a dovednosti se u nich příliš nehledělo.
„Základní školy se ukrajinským žáků snažily zajistit zejména psychologický a sociální komfort. Učitelé vyjadřovali nejistotu, jak vysoké akademické nároky na ukrajinské žáky klást, jakým způsobem je zapojovat do výuky, do jaké míry jim upravovat kurikulum a jak přistupovat k jejich hodnocení. Přijímací zkoušky na střední školy jsou vedením škol, učiteli a rodiči vnímány jako kritický bod pro další vzdělávání ukrajinských žáků,“ shrnují výzkumníci v závěru studie.
O tom, že se učitelé bojí, jak se ukrajinští teenageři uplatní v dalším vzdělávání, svědčí útržky rozhovorů, které vědci v anonymizované podobě zveřejnili.
K zápisům do škol míří i děti z Ukrajiny, jejich rodiče řeší odklady |
„Jak se dostanou na střední školy, to se nedostanou vůbec nebo naopak třeba, že budou mít určité třídy kapacity, které musí zaplnit Ukrajinci? A tím pádem, to řeknu blbě, že se nedostanou naše děcka, které splní to zadání? To mi přijde jako nedořešená otázka, která by se možná měla řešit, protože to je docela dost velká starost. Co s těmi dětmi bude, když ukončí základní vzdělání?“ ptá se jedna z kantorek.
Nejde přitom o to, že by mladým Ukrajincům zabránila v postupu na střední školu podoba přijímacích zkoušek. Ministerstvo školství (MŠMT) už v říjnu mimořádným opatřením nastavilo pro azylanty speciální pravidla. Například nebudou muset skládat zkoušku z češtiny. Že česky umí, si škola ověří rozhovorem. Na přijímací zkoušky z matematiky budou mít zase o čtvrtinu delší čas, pokud nedostanou zadání ve svém mateřském jazyce.
Hloubkový výzkum, který vědci SYRI prováděli v šesti základních školách, nezahrnuje jen postoje pedagogů, ale i rodičů a samotných dětí. Shodně upozorňují na to, že objem získaných vědomostí je jiný než doma na Ukrajině. Ač z logických důvodů a zejména kvůli jazykové bariéře. „Dcera přinesla v září vysvědčení, jenomže na něm byly samé jedničky. Ale já těm jedničkám moc nevěřím, protože tehdy ještě všemu nerozuměla, učila se jeden měsíc. (...) Samozřejmě, že je to příjemné, ale přála bych si spravedlivé známky,“ cituje studie z rozhovoru s jednou z matek.
Děti z Ukrajiny se ve škole snaží, některé se postupně vracejí domů |
Podle jednoho z autorů výzkumu Petra Hlaďa je nutné, aby školy kromě adaptace sociální, tedy začleňování dětí do kolektivu a navazování přátelství, plně nabízely a zaměřovaly se také na adaptaci akademickou. Jinými slovy, aby děti v učivu a znalostech nezaostávaly.
„Řada z ukrajinských žáků vnímá českou školu jako snadnou. To ale mimo jiné souvisí s menšími výukovými nároky pedagogů, k čemuž školy přistoupily ve snaze podpořit sociální adaptaci a well-being (začlenění mezi spolužáky a pohodu, pozn. red.) ukrajinských žáků. Školy netlačí tolik na výkon ukrajinských žáků, zároveň ale akceptují jejich možný neúspěch při přijímacím řízení na střední školy,“ uvedl výzkumník SYRI Petr Hlaďo.
Právě příprava ukrajinských žáků ve vyšších ročnících základních škol na přijímací zkoušky na střední školy by měla být jedním z cílů dalšího snažení českých pedagogů. „Tento horizont učitelé vnímají jako kritický a v rámci našeho výzkumu vyjadřovali obavy, že tento posun ukrajinští žáci nemusí zvládnout,“ uvedla Klára Šeďová, která v SYRI vede výzkumnou skupiny zaměřenou právě na vzdělávání.
Chápu, že jsme přítěž, ale my si to nevybrali, říká Ukrajinka žijící v Česku |
Podle Cermatu, který připravuje jednotné přijímací zkoušky, je od Ukrajinců podáno 4 726 přihlášek na střední školy s maturitou. Z toho 897 přihlášek na gymnázia. Protože se žáci devátých tříd mohou hlásit jen na dvě školy, předpokládá se, že o navazující středoškolské studium usiluje zhruba dva a půl tisíce žáků z Ukrajiny.
Podle údajů MŠMT je na druhém stupni základních škol v tomto školním roce necelých 17 tisíc ukrajinských azylantů. Počty ukrajinských deváťáků ministerstvo nezveřejňuje.
Data výzkumníci sbírali od podzimu loňského roku do konce února 2023 a měl podobu hloubkových případových studií na vzorku škol s vysokými počty ukrajinských uprchlíků. Jeho součástí byly rozhovory s řediteli, učiteli, žáky a jejich rodiči, stejně jako pozorování ve výuce. Studii a především doporučení z ní plynoucí teď vědci zašlou ministerstvu.
Jedním z nich bude, aby Ukrajinci ve třídě nepředstavovali více než pětinu žáků. Ve studii se totiž ukázalo, že přestože se děti i školy snaží, dochází ke „skupinkování“ a vylučování Ukrajinců z kolektivu tam, kde jich je více. Na to ostatně upozorňovaly i děti, s nimiž vedli výzkumníci hloubkové rozhovory. „Vždycky to je tak, že Češi spolu, že to je jedna skupinka, a my (ukrajinští žáci) děláme jiné úkoly nebo něco lehčího,“ popisuje oba nejvážnější pozorované problémy jedna ze studentek. Jiná z žákyň podotkla, že by chtěla „být brána vážně jako spolužák.“
