Vyplývá to z výsledků osmé a deváté vlny dlouhodobého průzkumu Hlas Ukrajinců, které v pondělí zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Zjištění jsou reprezentativní. Do osmého kola dotazování se loni na přelomu června a července zapojilo 1 261 uprchlíků a do devátého pak v listopadu 1 048.
Příjmová chudoba člověku hrozí, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Loni hranice chudoby podle statistického úřadu činila pro jednotlivce 18 163 korun, pro dva dospělé to bylo 27 244 korun či pro samotného rodiče s dítětem do 13 let 23 693 korun.
Každý desátý v Česku je cizinec. Ukrajinců je skoro pětkrát víc než Slováků |
Podle zjištění loni v létě mělo příjem pod 60 procenty mediánu 50 procent uprchlických domácností. Ani polovinu mediánu nemělo k dispozici 38 domácností. V příjmové chudobě bylo 55 procent samoživitelek či samoživitelů s jedním dítětem a 71 procent se dvěma a více dětmi.
Z domácností se dvěma a více dospělými a jedním dítětem to bylo 46 procent, s více dětmi pak 52 procent. V příjmové chudobě žilo pak 41 procent těch, kteří bydleli sami.
Na plný úvazek či víc než 30 hodin týdně pracovalo loni v listopadu 66 procent dotázaných. Dalších 14 procent mělo práci na méně než 30 hodin. Celkem 16 procent lidí nepracovalo a čtyři procenta dělala na dálku na Ukrajině, většinou to byli vysokoškoláci.
Bez znalosti češtiny Ukrajince nelze učit, žádá Praha návrat tříd pro cizince |
„Uprchlická populace zastávala na Ukrajině výrazně odbornější pozice. Vysoce kvalifikovaní pracovníci často přecházejí do jiných, méně odborných profesí,“ stojí ve zprávě z výzkumu. Podle ní příchozí v Česku pořád pracují výrazně pod svou kvalifikací. Celkem 45 procent zaměstnaných patřilo ve vlasti ke specialistům, v Česku má takové pozice 16 procent.
Jako obsluha strojů a zařízení se doma živilo šest procent lidí, v ČR je jich 31 procent. Tři procenta uprchlíků byli ve vlasti pomocní a nekvalifikovaní dělníci, v ČR se tak uplatnilo 15 procent příchozích. Část se pak přesouvá z nekvalifikovaných na kvalifikované dělnické pozice.
V Česku by mohla vzniknout návratová centra pro ukrajinské uprchlíky |
Autoři poukazují na to, že zaměstnanost souvisí se znalostí jazyka. Postupně se zlepšuje. Téměř dvě třetiny uprchlíků uvedly, že se domluví v běžných situacích. Práci nemělo sedm procent těchto lidí. Česky neumí či zvládá jen pár frází 11 procent osob. Nepracuje víc než třetina z nich. Do kurzů chodilo 28 procent uprchlíků. Bariérou byl většinou nedostatek času kvůli práci a u části lidí i finance.
Uprchlík si vydělal loni v létě v průměru 182 korun na hodinu čistého, meziročně o 15 korun víc. Reálně se výdělek kvůli inflaci ale nezvedl. Klesá podíl těch, kteří neberou ani sto korun na hodinu. V srpnu 2022 jich byla víc než třetina, loni v červenci 15 procent. Víc než 150 korun na hodinu mělo 45 procent pracujících.
Někteří Ukrajinci mají pocit, že si v Česku můžou dovolit vše, říká asistent strážníků |
Třetina dotázaných uvedla, že jim práce nestačí k pokrytí nákladů na živobytí. Stačila 62 procentům. Postupně přibývá lidí, kteří mají příjem z výdělků. Naopak klesá podíl domácností s humanitární dávkou.
