„Každou noc teď třikrát vstávám. Objíždím ohrady autem, aby se vlci báli k ovcím přiblížit,“ popisuje farmář z vesničky Šonov ležící blízko polských hranic. V tomto regionu žije asi 15 vlků ve dvou smečkách.
Ekologové výskyt těchto šelem po celé republice mapují vždy od 1. května do 30. dubna následujícího roku na základě snímků z fotopastí. Výsledky za poslední „vlčí rok“, jak tomuto období říkají, teprve musejí vyhodnotit. Po loňském dubnu hlásili 16 vlčích teritorií čítajících okolo 70 vlků. A je velmi pravděpodobné, že od té doby jich přibylo.
„Kopíruje to trend okolních zemí, kde počty vlků rostou exponenciálně a rozšiřují se i do oblastí s větší hustotou obyvatel,“ upozorňuje Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity a expert na velké šelmy Hnutí DUHA.
Většina vlků k nám přišla z východního Německa a západního Polska. Odborníci dávají jejich větší rozšíření do souvislosti s přísnějšími podmínkami ochrany v těchto státech.
Predátor přemnožených jelenů
U nás se vlci ukrývají hlavně v lesích v pohraničních oblastech. Nedá se vyloučit, že nepřeběhnou do lesů poblíž Prahy. Nejblíže hlavnímu městu je zatím smečka v Ralsku.
Netřeba ale panikařit. Vlci jsou plaší. „Od 70. let není v Evropě zdokumentovaný případ, kdy by zdravý, divoce žijící vlk někoho napadl. Stalo se to jen vzácně, pokud byl nakažený vzteklinou,“ vysvětluje Kutal.
Mnohem nebezpečnější jsou zvířatům. Na Broumovsku o tom vědí své. Vladimíru Menčíkovi zabili za poslední rok deset ovcí. Není jediný, kdo přišel o dobytek. Celkově loni napáchali škody za 1,5 milionu korun. „Vlci by měli být jen na území Národních parků, kde budou chránění, a na ostatním území, které je zemědělsky využíváno, by se měli moct střílet,“ navrhuje starosta Vernéřovic na Broumovsku Tomáš Havrlant.
Oblasti výskytu vlka
Vzrůstající počet vlků je trnem v oku i myslivcům. Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) požaduje, aby stát stanovil, jaký počet vlků je v Česku únosný, a při překročení tohoto čísla dovolil jejich regulaci. „V Polsku a Německu narůstají stavy, to samé čeká i nás. Není myslitelné, aby se nám vlci toulali v lokalitách poblíž sídel a měst,“ poukazuje jednatel ČMMJ Jiří Janota.
Podle Agentury pro ochranu přírody a krajiny ale není regulace počtu zvířat momentálně na pořadu dne. „V tuto chvíli se bavíme o několika desítkách zvířat. Pokud by se nějaké zvíře chovalo nestandardně, je možné je z přírody odstranit na základě výjimky již podle stávajícího zákona o ochraně přírody a krajiny,“ reagovala mluvčí agentury Karolína Šůlová. Navíc vlčí jídelníček z většiny tvoří přemnožená zvěř jako jeleni, srnci a divoká prasata působící podle Šůlové až miliardové škody na polích a v lesích. Vlci pomáhají jejich počty snižovat.
Agentura už v loňském roce připravila program péče o vlka. Původně měla být ochrana vlka součástí většího balíčku týkajícího se i dalších velkých šelem. Vzhledem k rychlému šíření vlků se rozhodla Agentura zpracovat plán prevence a řešení konfliktů spojených s výskytem vlků samostatně.
Cílem programu je zjednodušit vyplácení náhrad škod a podporovat bezpečnost stád. „Z německých zkušeností víme, že správně nainstalovaný elektrický plot s dostatečně vysokým napětím a zabezpečený proti podlezení či podhrabání zajistí ochranu na 80 procent, v kombinaci s pasteveckým psem je ochrana účinná na 95 procent,“ doplňuje Šůlová.
Vystopovat živého vlka není snadné, říká koordinátorka hlídek |
Jenže program momentálně leží na ministerstvech životního prostředí a zemědělství, které o jeho podobě ještě jednají. „Materiál je tedy zatím pracovní a v horizontu dalších týdnů o něm budou probíhat další jednání,“ konstatoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Myslivci spolu s pastevci z Broumovska teď doufají, že se ministerstva ještě podaří přesvědčit, aby do programu zahrnula regulaci počtu vlků. S ekology se však shodnou na tom, že ať výsledek bude jakýkoliv, už dávno měl být program hotový.
