Až 81 procent respondentů uvedlo, že by bránilo svou zemi, pokud by byla napadena. Lepší výsledek zaznamenalo jen Polsko (84 procent). V Česku také nejméně lidí regionu věří dezinformacím. Globsec ve středu zveřejnil výsledky průzkumu.
„Slovensko je výjimkou v celém regionu, neboť jen 49 procent lidí by šlo bojovat za vlastní zemi,“ řekla na tiskové konferenci analytička Centra pro demokracii a odolnost Globsecu Katarína Klingová.
Česko se agresi má bránit, říkají Češi. Zapojilo by se jen 39 procent |
V Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku si podle průzkumu většina obyvatel myslí, že poskytování vojenské podpory Ukrajině, která se od února 2022 bráni ruské invazi, prodlužuje válku. V Česku má tento názor 45 procent lidí.
Dodávky zbraní Kyjevu kritizují například nynější vlády v Bratislavě a Budapešti. Slovensko v této záležitosti změnilo postoj po předloňském nástupu nynějšího kabinetu premiéra Roberta Fica, který zastavil vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob.
Češi by svou zemi bránili se zbraní v ruce, návrat vojny však nechtějí |
Z uvedených devíti zemí pouze na Slovensku většina (52 procent) obyvatel soudí, že by se Ukrajina měla v zájmu nastolení míru vzdát části svého území. Stejný postoj má 38 procent Čechů. Rusko nyní okupuje asi pětinu Ukrajiny.
Propast mezi Českem a Slovenskem
„Každým rokem se ukazuje, že Češi a Slováci si nejsou podobní. Propast mezi oběma bratrskými zeměmi začíná být mnohem větší,“ komentovala Klingová výsledky analýzy, kterou Globsec sestavil již podesáté.
Více než polovina Čechů považuje Rusko a Čínu za bezpečnostní hrozbu. Na Slovensku má Rusko za hrozbu polovina obyvatel, Čínu pouze třetina populace. V Česku jen třetina lidí věří dezinformacím a konspiracím, zatímco v některých jiných zemí to byla více než polovina obyvatelstva.
Polovina lidí pochybuje, že by se Česko zvládlo ubránit. Je to však nutné, myslí si |
Většina obyvatel regionu podporuje členství své země v EU a NATO, stejně jako navyšování výdajů na obranu. Naopak, méně než polovina lidí si myslí, že případné členství Ukrajiny v EU by ekonomicky prospělo jejich vlasti.
V každé ze zkoumaných zemí bylo v průzkumu osloveno letos v únoru a v březnu 1000 respondentů, jejich výběr odpovídal složení populace.
