Evropská unie by podle Válka měla v otázce dostupnosti léků postupovat jednotně. „Chceme velmi ostře apelovat a vyzvat k této solidaritě,“ řekl. Půlroční zásoba léků v Německu, kterou budou vlastnit tamní zdravotní pojišťovny, podle něj odpovídá roční zásobě pěti menších zemí, jako je Česko, na celý rok. Žádná země by podle něj neměla přijímat zákony, které zhorší dostupnost léků v jiných zemích. „Dlouhodobě prosazujeme, aby takové zásoby měla Evropa jako celek,“ dodal.
Ministrův náměstek Jakub Dvořáček doplnil, že nová německá legislativa nebyla notifikována Evropskou komisí, což je třeba při každém zásahu do jednotného evropského trhu. Česko tak musí například nechat schválit svá opatření zakazující psychoaktivní látky, jako je HHC.
Podobné zákony, které by umožnily držet zásoby léků, podle něj připravuje také Rakousko nebo Francie. „Nejvíc mohou být postiženy státy, které mají stejné dodavatele, jako jsou dodavatelé, kteří působí na německém trhu,“ řekl. Naopak země jižní Evropy nebo Skandinávie mají podle něj obvykle dodavatele jiné. Podporu má podle ministerstva zdravotnictví české stanovisko například u Slovenska, Slovinska, Rumunska nebo Kypru.
Kdo v Česku vyrábí a rozváží léky? Stát to neví, tak si objednal analýzu |
Na dotaz ČTK Dvořáček uvedl, že nastavení povinné půlroční zásoby i pro Česko řešením není. „Pokud je trh – z hlediska velikosti – méně atraktivní, může se stát, že když nastavíme striktní podmínky, tak výrobci z trhu odejdou,“ řekl.
Současný systém, kterým se Česko snaží výpadky léků řešit, je podle něj založený na větší flexibilitě. Umožňuje například získávat léky z jiných zemí i mimo Evropu nebo pokutovat výrobce, pokud léky do Česka nedodávají. „Budeme velmi pozorně dohlížet na to, zda výrobce, který vyhrál tendr v Německu, plní své povinnosti vůči českým pacientům,“ dodal. Pokuta podle nového zákona podle něj může být až 20 milionů korun.
