V celé EU bylo loni chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 93,3 milionu lidí, tedy 21 procent populace, což je oproti roku 2023 o 0,3 procenta méně. Podíl lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením zachycuje tu část obyvatel dané země EU, kteří jsou buď ohrožení chudobou, nebo těžce materiálně deprivováni, nebo žijí v domácnosti s velmi nízkou úrovní pracovní intenzity.
Podíl Čechů ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením loni podle Eurostatu činil 11,3 procenta, což je nejméně z celé EU. Následovalo Slovinsko (14,4 procenta), Nizozemsko (15,4 procenta) Polsko (16 procent) a Irsko (16,7 procenta).
Největší podíl ohrožené populace mělo naopak Bulharsko (30,3 procenta), Rumunsko (27,9 procenta), Řecko (26,9 procenta) a Španělsko a Litva (v obou případech shodně 25,8 procenta).
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy lépe Česko dopadlo jen v roce 2021, kdy daný podíl činil 10,7 procenta.
Podle dat Eurostatu jsou Češi nejméně ohrožení chudobou. Hůř jsou na tom i sousedé z Německa, či lidé ze skandinávských zemí.
„Česko tak i letos v daném ukazateli překonává i skandinávské země typu Finska (16,8 procenta) nebo Dánska (18 procent), které představují učebnicový příklad poměrně rovnostářských a zároveň hospodářsky výkonných, sociálně-tržních ekonomik,“ poznamenal Kovanda. Dodal, že ČR si velmi dobře stojí v ukazateli materiální deprivace, jenž udává podíl lidí, kteří si při dané příjmové a cenové hladině v konkrétní zemi nemohou dovolit základní materiální zajištění.
„Zmíněná data svědčí o tom, že Česko je rovnostářskou zemí, a to i na poměry EU, přičemž jeho sociální systém účinně krotí možné excesivní sociální vyloučení,“ uvedl Kovanda v komentáři zaslaném ČTK.
Češi chudnou, šetří na mase i topení. Nejvíc utrácí za bydlení |
Chudobou nebo sociálním vyloučením byly loni v celé EU podle Eurostatu více ohroženy ženy (21,9 procenta) než muži (20 procent).
Velmi významným faktorem byla také zaměstnanost, u nezaměstnaných bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 66,6 procenta obyvatel, zatímco u zaměstnaných to bylo 10,9 procenta.
Nejvíce ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením v rámci zemí EU byli lidé ve věkové skupině 18-24 let (26,2 procenta), nejméně pak lidé ve věkové skupině 25-49 let (19,2 procenta). U osob ve věku 65 let a více činil podíl ohrožených 19,4 procenta u obyvatel ve věku 50-64 let to bylo 20,8 procenta.
Více ohroženi chudobou byli také lidé s nižší úrovní vzdělání.
Jací lidé jsou podle Eurostatu zatížení chudobou?Podíl lidí ohrožených chudobou zachycuje tu část obyvatel dané země EU, jejichž čistý příjem i po případném přičtení sociálních dávek je nižší než 60 procent mediánového čistého příjmu v dané zemi, vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda. Za těžce materiálně deprivovanou osobu je pro účely výpočtu pokládán člověk, který si nemůže dovolit zaplatit alespoň čtyři z následujících devíti položek: nájem (nebo splátka hypotéky či účet za energie), dostatečně vytápěný byt, nečekaný výdaj, pravidelná konzumace masa nebo bílkovin, dovolená, televizor, pračka, automobil či telefon. |
