„Asi v září jsem přestal chodit na pravidelné obědy do restaurace. Platím větší nájem než dřív. Do práce si nosím jídlo v krabičkách, o víkendu si s přítelkyní navaříme dvě až tři jídla. Sice už jídelníček není tak pestrý jako dřív, ale na penězích je to znát. V kanceláři se to docela rozmohlo – s kolegy si u oběda popovídáme i tak, jen ne v restauraci, ale u pracovního stolu,“ líčí Marek Oslenka z Brna.
A takových lidí v republice přibývá. Ukazuje to i unikátní šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ), který v loňském a předloňském roce zjišťoval životní podmínky domácností a ve čtvrtek je zveřejnil. Průměrné výdaje domácností za bydlení před rokem přesáhly osm tisíc měsíčně. Podle statistiků je to nárůst o více než pětinu meziročně. Zároveň ze všech výdajů dávaly domácnosti na bydlení skoro 17 procent peněz.
Nemůžou si dovolit tak často maso
„Nově významně vzrostl počet lidí, kteří si finančně nemohli dovolit konzumaci masa, ryb či drůbeže obden a dostatečně vytápět byt,“ upozorňuje Táňa Dvornáková, vedoucí oddělení sociálních šetření ČSÚ. Důvody jsou prosté. Všechno, co si Češi pořizují, zdražuje rychleji, než jak rostou jejich příjmy.
Ty roční se za deset let sice zvýšily asi o 108 tisíc čistého, nicméně rozhodně ne všem stejně. Na vůbec nejvíc peněz dosahují bezdětní lidé v produktivním věku. Ti si průměrně přijdou na skoro 33 tisíc korun čistého měsíčně.
Oproti tomu domácnost jednoho rodiče a jednoho dítěte hospodaří průměrně s 29 tisíci. Výdaje za dva jsou však logicky vyšší než za jednoho. A senior bere v průměru důchod 21 tisíc.
Hospody podražily za tři roky o padesát procent. Obědy drží pod dvě stovky |
Vše, tedy výdaje i příjmy, posouvá výš inflace. „Pokud se zohlední inflace, která v roce 2022 dosáhla 15,1 procenta, domácnostem příjmy reálně (meziročně) klesly o 6,5 procenta,“ potvrzuje předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
Ze všech sledovaných skupin rostly vůbec nejvíc příjmy důchodců, protože se jim předloni hned třikrát valorizovaly důchody. Oproti tomu domácnostem jednoho rodiče alespoň s jedním dítětem meziročně vzrostly příjmy pouze o pět procent.
Cítíte se ohroženi chudobou?
Chudoba hrozí každému desátému Čechovi
Statistici při šetření zjistili, že příjmová chudoba hrozí průměrně každému desátému Čechovi. Hranice je stanovena na 16 774 korunách, s nimiž člověk měsíčně hospodaří. Takových lidí je v tuzemsku zhruba milion. Znamená to, že takový člověk nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Například pro domácnost rodičů se dvěma dětmi mladšími 13 let činila měsíční hranice ohrožení příjmovou chudobou částku 35 225 korun.
Chudoba nejvíce ohrožuje neúplné rodiny, tedy například samoživitele. Mezi nimi chudoba ohrožuje třetinu domácností, další dlouhodobě ohroženou skupinu tvoří důchodci. O něco málo lépe, ale pořád v materiálním nedostatku je podle statistiků téměř tři čtvrtě milionu dalších Čechů. Jejich počet se meziročně zvýšil téměř o polovinu.
Na druhé straně spektra jsou ti, kteří tvrdí, že s příjmy vyjdou bez problémů. Takových domácností je podle statistiků jen necelých 18 procent.
O čtvrtinu více za elektřinu, o půlku za plyn
Největší výdaje domácností představují ty za bydlení. Zároveň rostou nejrychleji – meziročně o pětinu. „Celkové výdaje domácností za bydlení na jaře 2023 činily v průměru 8 299 korun měsíčně. Oproti předchozímu roku to představuje nárůst o 21,7 procenta. Ten byl způsoben hlavně zvýšením výdajů za energie. Nejvíce přitom vzrostly výdaje za plyn, a to téměř o polovinu, výdaje za elektřinu pak zhruba o čtvrtinu,“ konstatuje Simona Měřinská z oddělení sociálních šetření ČSÚ.
Vyšší výdaje zapříčiňují i fakt, že šest procent domácností si nemůže dovolit dostatečně vytápět svůj byt či dům. Je přitom dramatický rozdíl, jestli bydlíte ve vlastním rodinném domě, nebo v nájemním bytě. Nájemníci dávají na bydlení skoro třetinu výplaty, tedy přes 12 tisíc korun měsíčně. Zato lidé žijící v rodinném domku za bydlení utratí jen 13,5 procenta čistého příjmu. Jejich náklady jsou tak poloviční.
Ti, kteří bydlí u příbuzných či známých, měsíčně zaplatí 5 815 korun. Jenže s náklady na bydlení je to mnohdy o poznání horší. V Česku žije již více než půl milionu domácností, které platí za bydlení včetně energií přes 40 procent ze své čisté výplaty. Říká se tomu vysoká zátěž bydlením a častěji se týká nájemníků. Mezi nimi je každý pátý důchodce, který žije sám. Podíl domácností s vysokou zátěží bydlením v posledních dvou letech stoupá.
Jídlo drahé jako v eurozóně, platy mnohem nižší. Středoevropské státy tak radši šetří |
V mezinárodním srovnání patří Česko mezi státy s nejnižší mírou ohrožení příjmovou chudobou. U nás je 9,8 procenta. Ostatní evropské státy mají průměrně tento ukazatel na 16,5 procenta. Podobně jako my jsou na tom Maďaři, Slovinci či Norové.
Češi versus dluhy. Každý desátý se chová při zadlužování vysoce rizikově |
Naopak země s nejvyšší mírou ohrožení příjmovou chudobou jsou například Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Rumunsko nebo Španělsko. Životní podmínky zjišťují statistici každoročně od roku 2005. Podobně jako v minulých letech bylo tazateli osloveno 11,5 tisíce domácností.
Základním smyslem šetření je podle mluvčího ČSÚ Jana Cieslara zmapovat aktuální životní situaci domácností nebo způsob, kvalitu a finanční náročnost bydlení. Statistiky zajímají i pracovní či zdravotní podmínky lidí. „Takto komplexní informace nelze získat z žádných administrativních zdrojů dat. Jedinou možností je tedy přímé dotazování u domácností,“ vysvětluje Cieslar.
