Ženě, která před válkou přišla z domovské Ukrajiny hledat bezpečí v Ostravě pro sebe i pro svého syna a postiženou dceru, pomáhá Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU). Rodině za americké peníze zajišťuje třeba tlumočení na úřadech a u lékařů, ale také základní životní potřeby a jídlo. Podobnou pomoc dostávají ukrajinští onkologičtí pacienti nebo třeba chudí senioři.
Těm všem pomoc zřejmě skončí. Trump totiž po nástupu do funkce podepsal příkaz, který na devadesát dní pozastavuje všechny americké programy zahraniční pomoci. A třeba organizace OPU dostala dopis, že žádné peníze v té době nedostane. Bílý dům během zmíněných devadesáti dnů prozkoumá, zda jsou pozastavené programy v souladu s jeho politickými cíli.
Například Člověku v tísni hrozí, že přijde zhruba o čtvrtinu svého více než šestimiliardového ročního rozpočtu. Bez stovek tisíc korun se může ocitnout také řada menších, lokálních organizací. Třeba brněnský spolek Vesna. A například velká organizace ADRA se obává, že po ztrátě peněz z USA přijde i o některé spolupracující partnery. Část projektů proto pozastavila, sdělila organizace MF DNES.
„Máme zastavit aktivity“
„Dostali jsme v pondělí dopis od dvou donorů, Mezinárodní organizace pro migraci a Evropské sítě proti bezdomovectví, že máme okamžitě zastavit veškeré aktivity na projektech,“ popsal ředitel OPU Martin Rozumek, s tím, že organizace tak přišla přibližně o 700 tisíc korun.
Ostravská pobočka, kterou nedostatek financí zasáhl nejvíce, nyní spustila sbírku. Rozumek ale cítí, že bude těžké peníze získat. „Vlna solidarity a ochoty Čechů pomáhat zrovna uprchlíkům z Ukrajiny dávno skončila, zatím tedy nevidíme cestu, jak výpadek nahradit,“ uvedl.
Vesna bude nejspíš muset propustit lidi, kteří pracovali v projektech na zapojení uprchlíků do pracovního trhu. Peníze na ně přicházely z Mezinárodního úřadu pro migraci.
MF DNES oslovila českou pobočku úřadu s dotazy, kolik neziskových organizací takto přišlo o prostředky. „V tuto chvíli bohužel ještě nemůžeme situaci komentovat,“ uvedl mluvčí Filip Stowasser. Bez odpovědi zůstaly také dotazy, s nimiž se MF DNES obrátila na americkou i ukrajinskou ambasádu.
Pardubické Komunitní centrum Kalyna, které pomáhá převážně Ukrajincům, uvádí, že přišlo o půl milionu korun. Peníze podle ředitelky Petry Srdínkové budou chybět na aktivity i mzdy.
„Trump vnesl do standardních smluvních vztahů a fungování euroamerické civilizace nový prvek, kdy fakticky zmrazil peníze na již uzavřené smlouvy, což je bezprecedentní. Jsme domluveni, že napneme společně síly vůči našim vládním představitelům, senátorům a poslancům v regionu, aby pomohli. Řada z nich se zde při otevření centra fotila a vyslovovala slova podpory, ale reálně žádná finanční podpora od státu doposud nepřišla. Nemůžeme se spoléhat jen na USA,“ kritizoval náměstek pardubického primátora Jakub Rychtecký, který má sociální oblast na starosti. Dodal, že s Kalynou je v kontaktu a snaží se výpadky peněz řešit, jenže město musí peníze dělit spravedlivě i mezi další spolky.
MF DNES se obrátila s dotazem, zda neziskovky podpoří stát, na Úřad vlády. „Situaci monitorujeme. V případě potřeby budeme hledat cesty, jak aspoň částečně sanovat nezbytnou pomoc jinými zdroji,“ zareagovala zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Předseda SPD Tomio Okamura Trumpovy kroky považuje za logické. „Všichni víme, že některé takzvané neziskovky jsou často také ve vybraných zemích politicky aktivní a šíří vybranou ideologii. Je logické, že prezident Trump vyhodnocuje, kde se mu investice do těchto organizaci vyplatí,“ zareagoval.
