Ze suchdolského kopce, na kterém se nachází většina univerzitního kampusu, je dobrý výhled nejen na nově vznikající novostavby v údolí. „Až opadají všechny listy, uvidím z okna Pražský hrad,“ ukazuje ředitel pavilonu Petr Kadlec, zatímco za okny padá první listopadový sníh.
Ten pomalu zakrývá přidružená pole, která patří univerzitě a na kterých se pěstuje zelenina používaná pro praktickou výuku. Právě možnost takto komplexní praxe je hlavním lákadlem pavilonu. „Tady studenti krásně vidí, jak se vyrábí mléko, masné a pekárenské produkty,“ vyjmenovává Kadlec.
ČZU otevřela novou budovu. Zelená stavba spojuje vědu, výzkum a udržitelnost |
Vše jmenované je v objektu dobře viditelné díky prakticky všudypřítomným lávkám. Z těch je na každém patře dobrý rozhled nad pracujícími studenty. „Při zkoušce odtud sledujeme, jestli studenti postupují správně,“ říká se smíchem ředitel a popisuje, co se pod lávkou nachází. „Támhle je vidět přístroj na výrobu těstovin. Měli jsme tu dva pány z Itálie, kteří nám to nainstalovali a už se těšíme, až půjde do provozu,“ ukazuje.
Kromě pekáren, mlékáren a prostorů na zpracování masa nabízí komplex i méně tradiční objekty. Třeba výrobnu slaných brambůrků. „Zkracujeme výrobní řetězec. Bramborové pole máme za barákem, chipsy tady navíc rovnou balíme i prodáváme,“ pochvaluje si Kadlec.
Větší překvapení čeká v další místnosti. Vedoucí senzorické laboratoře Petra Škvorová zde ukazuje výhody hmyzí kuchyně.
Děti si nejradši dávají smažené a sladké, má to vliv na výkony ve škole |
„Lidé červy často přirovnávají k praženým slunečnicovým semínkům nebo kukuřici,“ popisuje. „Blíží se Vánoce, takže hmyzí moučka může být skvělý dárek pro ty, co pečou cukroví,“ říká se smíchem.
„Nutričně je to ale opravdu někde úplně jinde než klasické bílé pečivo. I co se týče minerálů,“ vyjmenovává výhody takových pokrmů. Chuť se navíc v pečivu neprojeví. Třeba sušenky, které ve své hmyzí kuchařce univerzita představuje, mají v receptu jen sedm gramů hmyzí moučky na 60 gramů pšeničné mouky.
Důraz na kvalitu i soběstačnost
„Dříve studenti šli po studiích rovnou do výroby a kvůli tomu, že jim chyběla praxe, rychle z tohoto zaměstnání odcházeli,“ vyzdvihuje Kadlec hlavní změnu, kterou si od zřízení pavilonu oproti minulým standardům slibuje. Tamní potravinářská výroba se snaží studentům ukázat, že i ve větším množství lze dělat věci kvalitně.
To by podle Kadlece mohli absolventi využít i při vstupu na pracovní trh. „Můžou své návyky vnést pak do velké průmyslové výroby,“ doufá. „Ale samozřejmě můžou pak volně navázat někde v menších rodinných farmách,“ věří ředitel.
Důraz na větší kvalitu se podle Kadlece může pozitivně projevit hlavně u zákazníků. Podle nedávného průzkumu je 60 procent dospělých Čechů v kategorii nadváhy, čtvrtina trpí dokonce obezitou. „Myslím, že to je hodně dané stylem života a stresem, ale strava určitě hraje velkou roli. Kvalitních potravin prostě člověk nepotřebuje sníst tolik, aby se cítil plný. Nejhorší jsou prázdné kalorie,“ podotýká Kadlec.
Druzí nejobéznější v Evropě. Šest z deseti dospělých Čechů trpí nadváhou |
Zároveň ale přiznává, že na vyhodnocení efektů existence unikátního pavilonu je stále ještě brzy. „Myslím, že první výsledky budeme moci dělat až po nějakých čtyřech či pěti letech existence, tedy až celou praxi absolvují první magistři,“ myslí si.
Pavilon je totiž otevřen teprve od léta roku 2022. Plány na jeho výstavbu ale existovaly podle slov ředitele už zhruba sedm let před jeho realizací. Ke zrodu celého projektu zásadní měrou pomohly evropské dotace. Unie podpořila výstavbu částkou blížící se 400 milionů korun. „Chceme lidem ukázat, že peníze byly vynaloženy dobře,“ dává si za úkol Kadlec.
Dnes už se ale snaží být v rámci možností soběstační. K tomu nejvíce pomáhá tamní obchod, kde prim hraje univerzitní značka Um!. „Může to znamenat, že to prostě umíme nebo taky university made (volně přeloženo jako ‚vyrobeno univerzitně‘),“ líčí ředitel pavilonu. Čím dál větší část sortimentu ale tvoří i dovážené produkty.
Potraviny pro zdravá játra. Dopřejte si avokádo i ořechy |
„Menším producentům umožňujeme lepší přístup na trh a aby se dostali více do povědomí lidí,“ vysvětluje Kadlec. Momentálně se jedná zhruba o sedm procent z nabídky univerzitního obchodu.
Ne všichni prodejci ale dostanou možnost své zboží prodávat. „Někteří regionální výrobci třeba nesplňují etiketaci nebo testování, protože pro ně platila jiná pravidla,“ vysvětluje Kadlec možná příkoří přechodu na větší trh.
Do budoucna plánuje ČZU ještě větší přístupnost pro veřejnost. Největším lákadlem by mohla být nutriční poradna v nejvyšším patře budovy. Přístroj InBody je schopen na bázi velmi slabého elektrického proudu změřit množství tuku v těle, ale i kondici svalů. Nejdražší přístroj v místnosti je denzitometr, který vyhodnocuje například množství vápníku v kostech. Momentálně slouží přístroje jen studentům hlavně při vypracování závěrečných prací. Pro veřejnost by se ale mohla zpřístupnit už začátkem příštího roku.
