Podle Českého rozhlasu Brusel navrhuje pozastavení členství Ruska v některých mezinárodních sportovních organizacích. Země má například v roce 2018 pořádat fotbalové mistrovství světa. O to by v případě schválení této sankce přišlo. Stejně tak by ruské kluby nemohly hrát Ligu mistrů a ruská reprezentace by přišla o možnost hrát kvalifikaci o účast na příštím evropském šampionátu v roce 2016 ve Francii.
„Ano, je tam zmíněno, že by měl být zvážen zákaz účasti Ruska na vrcholných sportovních i kulturních akcích. A je snaha Evropské unie to koordinovat i se zeměmi G7. Mohlo by se to týkat i MS ve fotbale v roce 2018, které se má konat v Rusku,“ potvrdil iDNES.cz státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády Tomáš Prouza.
Šéf FIFA Sepp Blatter se proti tomu postavil. Večer odmítl, že by podle něj Rusko mohlo přijít o pořadatelství fotbalového šampionátu v roce 2018.
Sobotka avizuje připomínky. Zeman: Být opatrný je předčasné
Návrh sankcí připravovaných Evropskou unií počítá s tím, že by se měl opět rozšířit seznam lidí, kterým bude zmrazen majetek a zakázán vstup do Unie. Zpřísnit by se sankce mohly i v oblasti dodávek ropy, kdy by se embargo mohlo nově týkat technických služeb. Ohledně dodávky zbraní nový návrh upravuje již platné sankce tak, aby byly právně v pořádku. Dojít by také mohlo k rozšíření zákazu exportu takzvaného zboží dvojího užití, tedy takového, které může nalézt využití v civilním i zbrojním sektoru.
Zeman: Tvrdší sankce v případě prokázané invazePrezident Miloš Zeman je pro tvrdší sankce vůči Rusku, pokud se prokáže, že Moskva vyslala invazní jednotky na východní Ukrajinu. Řekl to po návštěvě Poslanecké sněmovny. Stejně se vyjádřil už v sobotu při své návštěvě na sjezdu Strany práv občanů. Pokud se invaze neprokáže, bude Zeman proti sankcím. Opatrné Sobotkovo vyjádření k dalším sankcím proti Rusku bylo podle Zemana předčasné. |
Dokument, který česká vláda v úterý ráno dostala, obsahuje základní informace o okruzích, jichž by se sankce mohly týkat. Jejich konkrétní podobu vypracuje komise až ve středu, kdy je posoudí i česká vláda.
Premiér Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci ve Šternberku na Olomoucku uvedl, že Česko bude mít k návrhu připomínky.
"Vláda ve středu schválí mandát pro vyjednavače a určí priority, které budeme jako ČR mít z pohledu připomínek vůči tomuto návrhu. Já teď na základě prvního přečtení návrhu mohu konstatovat, že jako Česká republika připomínky mít budeme," řekl bez dalších podrobností. Prezident Miloš Zeman zopakoval, že je pro tvrdší sankce, ale jen v případě, že s potvrdí ruská invaze na východ Ukrajiny.
KDU-ČSL: Jen sankce donutí Putina jednat o ukončení agrese
Postoj k zesílení sankcí vládu rozděluje. Zdrženliví k tomu jsou jak Sobotka, tak vicepremiér Andrej Babiš z hnutí ANO, naopak lidovci jsou pro zesílení sankcí.
„Zesílené, účinné a důsledně uplatňované sankce jsou v tuto chvíli jediným nevojenským nástrojem, který má šanci přimět prezidenta Putina jednat o ukončení agrese na východě Ukrajiny,“ shodlo se vedení KDU-ČSL na výjezdním zasedání v Lipnici nad Sázavou. „KDU-ČSL bude ve vládě prosazovat, aby ČR plně podporovala společnou pozici EU a její tlak na ukončení válečného konfliktu na východě Ukrajiny,“ usnesli se lidovci.
Sobotka o víkendu řekl, že nepodepíše bianco šek. „Není možné roztáčet jen spirálu sankcí, které budou mít hospodářské dopady nejen na Rusko, ale také na Evropskou unii, aniž bychom měli jasně definované cíle,“ řekl Sobotka.
„Nechceme-li válčit, což nechceme, zbývají jen tvrdé sankce. Přestože nás ekonomicky poškodí. Je to ale cena za hodnoty a principy. Nemůžeme Ukrajině udělat to samé, co udělali nám v Mnichově,“ reagoval Bělobrádek (více zde).
Opoziční TOP 09 a ODS se rozhodly vyvolat mimořádnou schůzi sněmovny, aby „ochránila důstojnost České republiky a její pověst země, která ctí svobodu, demokracii a mezinárodní právo“ (více zde).