Podle výroční zprávy ČŠI za školní rok 2024/25 se pouhých pět procent středních a základních škol zajímá o to, jak se jejich žáci zlepšili mezi příchodem a ukončením studia. Právě nedostatečný individuální přístup k žákům je podle inspekce největší slabinou českých škol.
„Pokud třeba v matematice učitelé umožní, aby žáci pracovali v různých úrovních, mohou dosáhnout určitého úspěchu v každé hodině. Pokud ale pedagog zadá příklad a těm nejrychlejším dá jedničku, řadu dalších žáků tím odsuzuje k neúspěchu. V matematice přitom platí, že rychlost není nejzásadnějším parametrem. Pedagog by tak mohl dát každému různě obtížný úkol a podpořit tak žáky v jejich dalším vzdělávání,“ vysvětluje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Malá míra individualizace se podle Zatloukala neprojevuje pouze ve výsledcích v jednotlivých předmětech, ale také v míře předčasného odchodu ze vzdělávání, neomluvených hodin či záškoláctví.
Desítky tisíc dětí jsou na antidepresivech. Pomoci mají nové týmy i rady od inspekce |
Přístup k žákům se mění s jejich věkem. „Na prvním stupni děti učí jeden, dva, maximálně tři učitelé. Na druhém stupni má ale učitel i stovky žáků v několika třídách. Jeho míra znalosti jednotlivého žáka, jeho zázemí a jeho problémů je mnohem více omezená. To se projevuje také ve způsobu výuky,“ říká Zatloukal.
Integrované předměty či podpora učitelů
Pomoci by podle něj mohly revize Rámcových vzdělávacích programů (RVP), které nahradily dřívější osnovy. Konkrétně tím, že se na školách spojí více předmětů do jednoho a sníží se tak i počet vyučujících. Pedagog by tak mohl mít o dětech lepší přehled, znát víc jejich zázemí i možnosti, a efektivněji tak plánovat výuku.
„U mnoha škol se ale projevuje, že RVP přijaly jen z povinnosti. Fakticky tak pracují podle úplně jiných plánů a postupů. To nutně neznamená, že by kantoři učili špatně, je to ale znamení, že ty připravené materiály nevyužívají. Učí tak stejně jako před dvaceti lety,“ vysvětluje inspektor Zatloukal.
Pomoci by podle něj mohlo také indexové financování, které bylo součástí schválené školské novely. Školy, které se nacházejí ve více problémovém prostředí a mají tak i náročnější žáky, mají dostávat více peněz na nástroje, které jim pomohou rozdíly vykompenzovat.
Jak se vyznat v labyrintu středních škol? Praktický průvodce přijímacími zkouškami |
Mezi regiony s vyšší mírou znevýhodněných škol patří Tachov, Sokolov, Děčín, Bruntál, ale také konkrétní školy v Praze či Brně. Právě nerovné podmínky jsou podle inspekce dalším důvodem pro odlišné výsledky žáků. Plánem inspekce je tak pro další roky monitorovat, zda lepší financování znevýhodněných škol vede ke zlepšení jejich výsledků.
Analytik vzdělávání Karel Gargulák z organizace PAQ Research indexové financování považuje za dobrou cestu, ale upozorňuje, že stát na něj dosud nevyčlenil potřebné peníze. „Minulá vláda schválila systém, který tyto děti umí identifikovat, sledovat jejich docházku, a dokonce přímo poslat finanční pomoc školám, které je vzdělávají. Zapomněla však na jednu věc. A to tento systém zafinancovat,“ vysvětluje Gargulák.
Současná vláda návrh rozpočtu té předchozí odmítla a na novém pracuje. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) už dříve uvedl, že by chtěl navýšení o pět miliard korun na regionální školství a dvě miliardy na investice.
Podíl odkladů je stále vysoký
Problémem zůstává podle inspekce také vysoký podíl odkladů školní docházky. Ten sice oproti předchozímu roku loni klesl, republikový průměr však zůstává na 18 procentech. A třeba na Hodonínsku či Chebsku dosahuje až 27 procent.
Odklady nejsou podle inspekce pouze otázkou zralosti dítěte, ale odrážejí také nastavení celého systému. „Někteří rodiče se domnívali, že odklad zvýší šance jejich dětí při přijímacích řízeních na víceletá gymnázia. Z mezinárodních šetření, jejichž součástí je i Česká republika, se ukázalo, že odklad nemá v tomto ohledu žádné výhody,“ uvedl Zatloukal. Odklad může být někdy naopak i komplikací v dalším vzdělávání.
Zápisy prvňáčků se blíží. Odklad už nedostane, kdo si řekne |
Podle inspektora je sice pravda, že se úspěšnost žáků zvyšuje s každým rokem na mateřské škole, výhody se však po třetím roce navštěvování prudce snižují.
Mezi opatření, která by mohla v problému pomoci, patří podle inspekce vyšší míra spolupráce mateřských a základních škol, práce s rodiči a navyšování kapacit pro tříleté děti, aby mohly jít do mateřské školy v ideálním věku. „Je například důležité, aby učitelky prvních tříd měly kontakt s dětmi již před tím, než k nim přijdou na základní školu,“ vysvětluje ústřední inspektor. Takové opatření podporuje převážná většina mateřských škol v Česku, ve školním roce 2024/25 jich organizovalo návštěvy 88 procent.
 |
