Tradiční mezinárodní šetření ICILS (International Computer and Information Literacy Study) probíhá od roku 2013, je zaměřeno na zkoumání počítačové a informační gramotnosti a informatického myšlení žáků osmých tříd. Zapojilo se 34 zemí. Česká školní inspekce zároveň provedla šetření na národní úrovni.
Školy mají sice IT třídy za miliony, informatiku v nich ale často učí laici |
V národním šetření se zapojily střední i základní školy. „My jako inspekce jsme sledovali, jak funguje výuka, jak je informatické myšlení zapojeno i do jiných předmětů,“ popsal ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Z šetření plyne, že čeští žáci jsou na tom v mezinárodním měřítku dobře. „V případě počítačové a informační gramotnosti skončili naši osmáci za Korejskou republikou na druhém místě, v případě informatického myšlení se před Čechy a Korejce dostal ještě Tchaj-wan,“ upřesnil Zatloukal.
Plyne to i z toho, že české školy jsou v mezinárodním srovnání velice dobře vybavené digitálními technologiemi. „V průběhu posledních deseti let se výrazně zvýšil počet žáků, kteří mají přístup k digitálním technologiím a to napříč socioekonomickými podmínkami. Kdo nemá přístup doma, má ho téměř vždy ve škole,“ vysvětlil inspektor.
Informatika je na prvním stupni nově povinná. Nemá ji ale kdo učit |
„Mnoho dětí také nemá žádné omezení, kdy mohou například telefony používat. Jednak doma od rodičů a jednak i ve škole. 14 % škol sice telefony úplně zakazuje, většina škol ale telefony naopak využívá k výuce,“ dodal.
Zároveň se ale oproti roku 2013 zhoršil průměrný výsledek žáků ze všech zemí v testu CIL, v Česku z 553 bodů klesl na 525 bodů. „Zároveň roste podíl žáků nedosahující základní úrovně CIL, v roce 2013 to bylo 15 % dětí, za loňský rok je jich 28 %,“ upřesnil Zatloukal s tím, že to souvisí s mnohem větším množstvím informací a také změnou testu, který je zaměřen více na mediální gramotnost.
Většina ředitelů základních i středních škol v Česku pozitivně hodnotí revizi rámcového vzdělávacího plánu. „Jedním z cílů bylo to, že se informatické myšlení a digitální technologie využijí i v jiných předmětech, než je informatika,“ objasnil Zatloukal.
V případě obou šetření se projevilo, jak velkou roli hraje sebedůvěra učitelů. „Učitelé, kteří mají důvěru ve vlastní digitální kompetence, vítají technologie ve svých hodinách a více se zaměřují na rozvoj svých žáků nejen ve svém předmětu, ale i v informatickém a kritickém myšlení,“ míní národní koordinátor šetření ICILS Josef Basl.
Umělá inteligence patří do škol, myslí si učitelé. Část má strach z podvádění |
Školy ale nejsou stoprocentně spokojené. „Velmi silně si uvědomují, že je náročné zajistit technické vybavení školy v četně odborníků z hlediska jejich nedostatku i z hlediska finančního,“ objasnil koordinátor.
Český vzdělávací systém má z hlediska digitálního vzdělávání prostor pro rozvoj. „Je třeba podporovat profesní rozvoj učitelů, stabilizovat financování infrastruktury, dál digitální technologie dostávat do jiných předmětů a zvyšovat povědomí o technologiích, vědomosti dětí i rodičů a samozřejmě je zásadní prevence rizikového chování,“ řekl Basl.
