„Přestože od roku 2017 máme zavedený povinný poslední ročník mateřské školy, na odklady z povinné školní docházky to vliv nemělo. Stále máme největší podíl odkladů v Evropě a to je třeba změnit. Samozřejmě u některých dětí je odklad oprávněný, rozhodně to tak ale není u dvaceti procent žáků,“ míní ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Na děti a průběh jejich vzdělávání ve školách má prokazatelně pozitivní vliv už předškolní vzdělávání, v některých regionech je ale běžné, že s ním začínají až v pěti letech. „Naplněnost mateřských škol přitom není limitujícím faktorem pro včasné zahájení předškolního vzdělávání,“ říká Zatloukal.
Odklady mají rodiče za prodloužení dětství. Omezení je nutné, shodují se experti |
„Nejnaplněnější jsou školky ve středních Čechách, tam je průměr nad 90 %, nejméně naplněné jsou školky v okresech Bruntál, Přerov a Jeseník, kde jsou školky naplněné asi z 77 %. Jeseník má přitom jednoznačně nejvyšší podíl odkladů v Česku, později tam nastupuje do školy skoro třetina dětí,“ vyvrátil Zatloukal fenomén plných školek.
„Přitom vidíme souvislost mezi tím, kdy děti nastoupí do školky a tím, jak si pak ve škole vedou, školní připravenost je součástí prevence předčasných odchodů ze vzdělávání a pochopitelně má vliv i na vzdělávací úspěšnost,“ doplnil.
Zapojení dětí ve školkovém věku – tedy tři až pět let starých – se v Česku pohybuje kolem 90 %, regionální rozložení ale není rovnoměrné. „Nejnižší podíly dětí v této věkové skupině, které jsou zapsané do školky, jsou v Mostě, Ústí nad Labem a v Teplicích, tam je to jen kolem 80 % dětí,“ poukázal Zatloukal.
Rozdíly jsou i v počtu rodičů, kteří porušují povinnost přihlásit dítě do posledního ročníku školky. „Zatímco v celorepublikovém průměru nedosahuje podíl mateřských škol, které zaznamenaly alespoň jedno takové porušení, ani osmi procent, v Ústeckém kraji je takových školek pětina,“ nastínil problematickou lokalitu s tím, že na tento kraj připadá asi třetina zaznamenaných případů všech porušení v Česku.
Stát plánuje omezit odklady školní docházky. Psychologové nesouhlasí |
Je také poměrně zásadní rozdíl mezi tím, jestli děti do školky skutečně chodí, nebo jsou tam jen zapsané. „Průměrně čtyři z deseti dětí ve školce pravidelně nejsou,“ uvedl inspektor.
Upozornil i na časté chyby školek. „Nedostatečně se věnují logopedické prevenci, přitom poruchy řeči patří k nejčastějším příčinám odkladů. Učitelé prvních stupňů logopedické vady označují za jeden z nejběžnějších nedostatků z hlediska školní připravenosti,“ popsal problém.
Pouze dvě pětiny mateřských škol mají vlastního logopedického pracovníka. „Ostatní jen vyhledávají děti, které nějakou vadu mají a posílají je k diagnostice a odborné péči mimo mateřskou školku,“ poukázal Zatloukal.
Učitelé očekávají, že mají děti nějaký minimální standard školní připravenosti a když mu neodpovídají, iniciuje se odklad. „Přestože u nás je tato úroveň poměrně vysoká, a to je dáno právě vysokou mírou odkladů, učitelé upozorňují na to, že rozdíly v připravenosti jsou hodně vysoké mezi jednotlivými dětmi,“ doplnil inspektor.
Odklady nerušme, ale výrazně omezme, radí náměstek hejtmana pro školství |
„Máme polovinu samostatných základek a polovinu spojenou s mateřskými školkami, tam se ukazuje jak je podstatná spolupráce obou stupňů vzdělávání. Jak často jsou děti ze školky společně s žáky základní školy, jestli jsou u zápisu přítomné učitelky ze školky a podobně,“ popsal Zatloukal.
Podle Zatloukala pomáhají i přípravné třídy. „V některých regionech můžeme mluvit i o složení obyvatel z hlediska socioekonomické situace ale i etnicity. Někteří lidé příliš neuznávají předškolní vzdělávání, školu už ale respektují a proto děti dají i do té přípravné třídy,“ vysvětlil.
Třídy ale v regionech s nejvyšší mírou odkladů chybí. „V celém okrese Jeseník je jen jedna přípravná třída, naopak v oblastech s nejnižší mírou odkladů, třeba v Praze, je přípravných tříd poměrně hodně. Způsobuje to, že šestileté děti pak v těchto regionech zůstávají v mateřských školách,“ trápí inspektora.
