Týká se to například Ostravy, Opavy, Pardubic, Plzně, Brna, Třebíče, Jihlavy, Liberce či Vsetína. Nejčerstvěji v pátek se dohodli v severočeském Ústí nad Labem. Tam přežije pobočka, která slouží sídlišti s desítkou tisíc obyvatel. „Česká pošta po důkladné analýze a našich námitkách a argumentech došla k závěru, že se neštěmická pobočka rušit nebude,“ uvedla s evidentní úlevou Yveta Tomková (Vaše Ústí), starostka městského obvodu, pod který pobočka spadá.
Rušení právě této pobočky budilo ve městě největší vášně. Pokud by zanikla, místní by museli pro dopisy, balíky a důchody na poštu do sousedního patnáctitisícového Krásného Března. Tam pobočka sice zaniknout neměla, jenže již teď jsou zde fronty a místní si nedokázali představit, jak by zvládla další nápor.
Ale něco za něco. Zatímco pošta v Neštěmicích zůstane, zruší se jiná, na opačném konci města, v části Ústí nad Labem zvané Klíše. Přihlédlo se prý k tomu, že je méně využívaná.
Vítězství rozumu
Jak už bylo řečeno, podobných úspěchů, kdy pošta změnila své plány, dosáhli starostové a primátoři v celém Česku. Z těch větších třeba v Opavě, kde si místní „uhádali“ hned dvě změny. A i tam nakonec státní podnik vzal v potaz hustotu osídlení. Nezavře proto poštu na dvou největších sídlištích Kateřinky, kde žije asi čtvrtina všech Opavanů, a Kylešovice.
Za „vítězství rozumu“ označují výměnu i v Milevsku. Tam se na změně dohodli jako jediní z celých jižních Čech. V původních plánech České pošty se totiž měla uzavřít nově zrekonstruovaná budova s bezbariérovým přístupem. Místo ní ale nakonec státní podnik vyškrtne ze svých provozoven malou pobočku v historickém domě na náměstí. „Po silné reakci společnosti a tlaku médií nám pak zavolali a řekli, že se jednalo o administrativní chybu a zrušit by se tak měla ona malá pobočka na náměstí,“ popsal starosta Milevska Ivan Radosta (Jihočeši 2012).
Seznam změn: kde se pošty rušit nebudou
Jak ale starostové dodávají, jedná se o hořká vítězství, protože Česká pošta nehodlá slevit z celkového počtu tří set rušených poboček. Aby přežila jedna, padnout musí druhá.
„Považuji výměnu vsetínských poboček Ohrada za Rokytnici pouze za malý kompromis. Pošty v okrajových částech využívají i obyvatelé okolních obcí a jsou velmi potřebné,“ zdůraznil starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL) s tím, že chce se státním podnikem dále vyjednávat.
Vláda dala razítko na snížení počtu poboček České pošty o tři stovky |
A někde se výměna vyloženě minula účinkem. Jako v Brně, kde v nejlidnatější městské části Brno-střed (kde má trvalý pobyt 70 tisíc lidí a další desítky tisíc tu žijí v nájmech) zůstanou jen dvě ze sedmi poboček. Jedna z „přeživších“ přitom bude pouze se dvěma přepážkami, nemohou tam být uloženy zásilky a její dostupnost MHD drhne.
„V Orlí ulici je sedm přepážek s možností rozšíření. Má zázemí, klienti si mohou na chvíli sednout, vyplnit papíry, je tam i dobrá dostupnost pro lidi s kočárkem nebo pro ty, kteří hůř chodí,“ vysvětlila mluvčí radnice Brno-střed Kateřina Dobešová, jakou pobočku by ideálně samospráva chtěla zachovat.
Existují ovšem výjimky, kde zřejmě princip kus za kus úplně neplatí. Třeba v Pardubicích a Plzni se podařilo dojednat zachování dvou poboček, aniž by pošta uvedla, která konkrétní jiná se zruší. Zároveň v Plzni jedno z rušených míst přejde do režimu Pošta Partner Plus, kdy provoz převezme město. Konkrétně se jedná o poštu v městském obvodě Křimice. „Převzetí pošty v Křimicích v rámci Pošty Partner Plus je to nejmenší, co můžeme pro Plzeňany udělat,“ uvedl primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). O podobném modelu přitom přemýšlejí i v dalších městech.
Poslední týden, než spadne klec
Ve většině krajů mají místní politici poslední týden na vznášení argumentů. „Většina jednání bude ukončena do konce dubna, tři pak kvůli termínu proběhnou začátkem května. Číslo 300 rušených pošt se nemění,“ informoval mluvčí České pošty Matyáš Vitík. Květnová jednání povedou Pražané a zástupci středočeských měst – třeba Kutné Hory. „Dostali jsme direktivně dva termíny k jednání. Bohužel nepociťujeme ze strany státní pošty žádný přátelský nebo partnerský přístup,“ říká tamní starosta Lukáš Seifert (ODS). Město se bude snažit místo jedné zachovat alespoň dvě pošty, a to jednu v centru a druhou ve vzdálenějším Sedlci.
Z propočtů nám vychází, že bychom potřebovali ještě o deset přepážek více.
Michal Vronský, starosta Prahy 3
Že by pošta ustoupila v počtu rušených poboček, je krajně nepravděpodobné. S požadavkem na zachování aspoň jedné další pobočky neuspěla dokonce ani Praha 3, které by ze šesti měla od července zbýt jediná.
„Na Praze 3 žije spousta seniorů a taky cizinců. Zástupci České pošty se jednoznačně zaručili, že pobočka na Olšanské v pozměněném režimu, tedy se třinácti přepážkami, plnohodnotně pokryje potřeby obyvatel naší městské části. Za toto, jak se sami vyjádřili, přijímají plnou odpovědnost. Nám ale z propočtů vychází, že bychom potřebovali ještě o deset přepážek více,“ rozčiluje se starosta Prahy 3 Michal Vronský (TOP 09). „Stejně jako další městské části si zjišťujeme, kolik lidí na poštách využívá služby Czech Pointu. Je jasné, že tito lidé začnou chodit na radnice, jejichž kapacita stačit nebude,“ varuje.
Praha 5 má přijít o dvě ze sedmi stávající poboček a budova třetí prochází rekonstrukcí. Radnice proto nyní zkouší vyjednat do dokončení oprav alespoň zřízení takzvané mobilní pošty, tedy jakési poštovní pobočky v dodávce.
