Praktický příklad: Stará žena chodí k neurologovi, ke kterému jezdí do okresního města. Léky je však zvyklá vyzvedávat v lékárně ve svém městě. Jednoho dne pak přišla hned s několika recepty. Lékárnice je načetla přes občanský průkaz. Jedním z léků byl Pregabalin v hodnotě dvou tisíc korun.
„Protože jsou různé druhy i velikosti balení, předepsané nebylo v lékárně, musela jsem ho objednat. Druhý den, když si lék přišla vyzvednout, byl už vydaný v lékárně na druhé straně republiky,“ popsala případ na svém profilu Maloměstská lékárnice.
Setkala se s takzvaným „baťůžkařením“. Ilegální praktikou používanou některými lékaři a spřátelenými lékárníky. Starší žena si lék samozřejmě nejela vyzvednout přes celou republiku. Šlo totiž o „fiktivní“ eRecept, který lékař vystavil pro vlastní účely a k pacientce se vlastně dostat ani neměl. Tratná je ve výsledku lékárna Maloměstské lékárnice, která v dobré víře lék pro pacientku objednala. Pokud totiž lék nepoužije pro jiného pacienta a bude jej chtít vrátit distributorovi, bude muset zaplatit pokutu.
@LadaReznak 2/4tak to předepsané nebylo v lékárně, musela jsem ho objednat. Druhý den, když si lék přišla vyzvednout, byl už vydaný v lékárně na druhé straně republiky. Lék si samozřejmě pani v te lékárně nevyzvedla. Kam skutečně lék putoval nevím. Ale předpokládám, že jde o o tzv. batoh.
„Baťůžkaření“ získalo název od pomyslného zásobení lékaře léky do batohu, ze kterého je pak vydává přímo ve své ordinaci. „Zásobí se přímo z lékárny, často na základě receptu pro jiného pacienta. Když lék vydá, vystaví nový recept, ze kterého ovšem lék dostane zpravidla opět jiný pacient. Tak, aby lékař opět doplnil svoje zásoby,“ doplnila detaily praktiky mluvčí České lékárnické komory a současně i lékárnice Michaela Bažantová.
Na celém procesu se může podílet hned několik jedinců - samotní lékaři, provozovatelé lékárny, někdy i samotní lékárníci a v neposlední řadě farmaceutičtí reprezentanti firem, které léky vyrábí. V jejich zájmu je například výdej konkrétního preparátu.
Korupční chování
V čem je konkrétně problém? Podle Lékárnické komory jde o porušení zákona. „Upírají pacientovi právo na výdej léku v lékárně, kterou si vybral, a na řádnou dispenzaci (výdej, pozn. red.) lékárníkem. Subjekty podílející se na baťůžkaření se chovají korupčně, protože se dělí o profit získaný tím, že se předepisuje nikoli nejlepší lék pro pacienta, ale ekonomicky nejvýhodnější pro ně,“ vysvětlila dále Bažantová.
Máte zkušenost s „baťůžkařením“?Pokud jste tuto praktiku zažili, ať už v lékařské ordinaci, nebo jako lékárník či lékárnice, podělte se s redakcí iDNES.cz o svou zkušenost. Využít můžete kontaktní formulář zde. Děkujeme! |
Cílem „baťůžkaření“ není ošidit péči o pacienta, ale aktéři jsou motivovaní právě ziskem za předepisování konkrétního léku a zajištění, že jej pacient získá přímo od lékaře a nevyzvedne jej v jiné než spřátelené lékárně. Právě spolupracující lékárna je důležitá pro zásobení lékaře a na „baťůžkaření“ se tak podílí.
Z praktiky tak tyjí farmaceutické firmy, které si zvýší obyt svých produktů, lékař, který za „baťůžkaření“ získá provizi a také zapojená lékárna ze zvýšeného obratu nebo také z podílu na provizi pro lékaře. Vše nevědomky platí zdravotní pojišťovny, protože praktiku je velmi těžké dokázat.
Dostali jste někdy léky od doktora přímo v jeho ordinaci?
„Celkově tím narušují poskytování lékárenské péče, protože podrývají ekonomickou stabilitu poctivých lékáren, jichž je naprostá většina a které by pacient jinak rád navštívil s receptem,“ doplnila Bažantová.
Problém je podle Bažantové i v tom, že chybí finální kontrola správnosti medikace, případných kontraindikací nebo ověření pravosti balení, které provádí lékárník při výdeji.
Každý pacient, který dostane lék v ordinaci místo v lékárně, by se podle Komory měl zamyslet, zda dostává opravdu nejvhodnější lék na své zdravotní potíže. „Tím největším problémem je, že pacient dostává lék nikoli proto, že je pro něj nejvhodnější, ale proto, aby byl zajištěn profit všech tří zapojených subjektů,“ dodala mluvčí.
Distributor nedodává léky části lékáren, stěžuje si komora. Pacientům chybí |
Nejčastěji jde o lukrativní léčivé přípravky, jako je například inzulin, neurologické či urologické léky.
Problému si je vědom i Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL), který věc považuje za „vysoce společensky nebezpečnou aktivitu“.
„Důvodem je skutečnost, že systém výdeje léčivých přípravků je v rámci platné legislativy svěřen pouze do rukou poskytovatelů lékárenské péče, případně jiným pracovištím, které explicitně stanoví zákon. Zdravotnická zařízení mají pouze omezenou možnost zajistit léčivý přípravek pacientovi, a to formou vybavení, avšak za splnění podmínek, stanovených zákonem,“ uvedla mluvčí Klára Brunclíková.
Samotná Česká lékařská komora v přímém výdeji léků pacientovi nicméně zas až takový problém nevidí, pokud nahrazuje neexistenci lékárenské péče. „Lékárny jsou spíš ve velkých městech. Ale pak jsou určitá místa, kde to tak dobré není. A myslím si, že je hodně seniorů, kteří nemají možnost se dopravit do města. V době covidové obzvlášť. To nepovažujeme ani tak za ‚baťůžkaření‘, jako spíše za službu,“ tlumočil postoj organizace mluvčí Michal Sojka. Podle něj ani není problematické, pokud se lékař domluví přímo s lékárníkem na výdeji.
„Když se domluví s lékárníkem, který je ve městě, že jednou týdně přijede, vyzvedne léky, které napsal pacientům na recept, tak to mi nepřipadá nepatřičné, dokonce by to mělo být jako služba honorované,“ dodal. Zákon ovšem toto nedovoluje.
Nadále rozšířená praxe
Praktiku nezastavilo ani zavedení eReceptu, který lékaři musí využívat od roku 2018. „Z informací od lékárníků víme, že u některých provozovatelů a lékařů tato praxe stále přetrvává,“ uvedla lékárnice Bažantová. Přestože se dá eRecept obejít, po pachatelích zůstávají elektronické stopy v datovém úložišti.
Podle Komory se počet takový případů snížil, nadále jde však o poměrně rozšířenou praxi. Důkazy se k takovým podvodům navíc shání špatně, neboť pacienti se bojí proti svému lékaři svědčit.
Pokud lékárník zjistí, že dochází k podvodu pacienta s ohledem na výdej léku, může se svolením pacienta celou věc oznámit SÚKLu a České lékarnické komoře, která má disciplinární pravomoc.
„Pokud by se lékárník podílel na ‚baťůžkaření‘, které by svou závažností bylo trestné, pak by byl stíhán i on sám. Samostatným problémem u ‚baťůžkaření‘ je to, že při něm nelze řádně, při výdeji léku, ověřit pravost balení. A za to může být lékárník rovněž postižen přímo,“ doplnila Bažantová s tím, že by dotyčný mohl dostat pokutu od lékového ústavu.
Ten loni zkontroloval celkem 178 zdravotnických zařízení. „Neoprávněný výdej léčivých přípravků u poskytovatelů zdravotních služeb v období 2017 až 2020 prokázal Ústav formou 10 pravomocných rozhodnutí, na základě kterých byly uloženy pokuty v celkové výši 1 470 000 korun poskytovatelům zdravotních služeb, kteří skladovali v prostorách jimi provozovaného zařízení velké množství registrovaných léčivých přípravků za účelem jejich neoprávněného výdeje,“ doplnila mluvčí Klára Brunclíková.
Spotřeba léků roste. Výrazný nárůst prodejů hlásí především online lékárny |
Letos SÚKL udělil zatím jen dvě sankce a to ve výši 70 000 a 100 000 korun. Kontroly provádí na základě svého plánu a také dle podnětů.
Prodeje léků na předpis v českých lékárnách a nemocnicích loni činily 71 miliard korun, což je meziroční nárůst o sedm procent. Rostl také zájem o volně prodejné léky a produkty pro zdravotní péči, kde prodeje proti roku 2019 vzrostly o 5,5 procenta na 26 miliard korun.
