Třídírna odpadu společnosti ASMJ v Jihlavě.

Třídírna odpadu společnosti ASMJ v Jihlavě. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Jak může stát podpořit recyklaci? Firmy navrhly odpadové desatero

  • 33
Zástupci odpadových firem představili desatero opatření, která by měla v Česku podpořit recyklaci a separaci odpadu. Navrhují například daňové zvýhodňování recyklovaných výrobků, více barevných popelnic nebo zpracování odpadu na třídicích linkách. Žádný z návrhů zatím není v připravované novele odpadového zákona.

„Česká republika by měla ideál oběhového hospodářství, ke kterému se hlásí, podpořit také konkrétními činy. Recyklované produkty by měly být daňově zvýhodněny a také by měly mít své místo ve veřejných zakázkách a nákupech státu. Velmi dobře se mohou uplatnit například při výrobě protihlukových bariér, které lemují dálnice,“ prohlásil na středeční tiskové konferenci Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH).

Vedle daňových výhod navrhli zástupci odpadových firem také četnější a lépe dostupné popelnice na tříděný odpad, což se osvědčilo například v Hradci Králové. V části města se díky novým barevným popelnicím u rodinných domů podařilo v roce 2016 snížit množství směsného komunálního odpadu o 51,6 procenta (1 236 tun). Poplatky za svoz odpadu přitom nevzrostly.

Ministerstvo životního prostředí souhlasí jen s některými návrhy ČAOH, například s daňovými výhodami a četnějším popelnicím na tříděný odpad. „MŽP daňové výhody podporuje a aktivně o nich jedná na evropské úrovni,“ řekla iDNES.cz mluvčí resortu Petra Roubíčková. 

Desatero opatření představila ČAOH, Spolek veřejně prospěšných služeb a Sdružení komunálních služeb, které dohromady tvoří více než 90 procent firem, které se v Česku zabývají odpadem a souvisejícím hospodářstvím.

Novela měla čtyřnásobně zdražit obcím poplatky za skládkování

Vedle navržených opatření zástupci odpadových firem také varovali před chystanou novelou zákona o odpadech, která měla městům a obcím až čtyřnásobně zdražit poplatky za skládkování. Podle asociace to chtěl prosadit jeden z poslanců, jehož jméno nechtěla uvést, formou přílepku, který by neprošel připomínkovacím řízením.

„Byli jsme překvapeni, že někdo vyvíjel aktivity, aby nestandardní cestou prosadil účelové změny v zákoně o odpadech. My jsme na to přišli a ve formě písemného výstupu jsme o tom informovali města, obce a také zákonodárce,“ upozornil Havelka. Některá zastupitelstva na zákon reagovala usnesením, že odmítají razantní zdražování a že navíc nemají výdaje na placení vysokých poplatků za skládkování.

Ministerstvo životního prostředí ovšem upozornilo, že žádný podobný návrh dosud nebyl předložený. „Zatím veškerou komunikaci ČAOH považujeme za strašení starostů a občanů s cílem neměnit zavedené NEpořádky. Ostatně je to ČAOH, kdo na současném systému nejvíce vydělává, protože asociované firmy v ČAOH hlavně skládkují. Jakmile se systém změní, a bude odpad odkloněn ze skládek, starostové budou mít přístup k recyklačním slevám, ušetříme primární zdroje a cena za odpady občanům může i klesnout - při současném vážení odpadů, předcházení odpadů atp., zkrátka při uvědomělém nakládání s odpady, nikoliv při přežitém skládkování,“ odepsala Roubíčková.

Ministerstvo v uplynulém funkčním období předkládalo novelu odpadového zákona, která počítala se zdražením poplatku za skládkování z 500 korun za tunu směsného komunálního odpadu až na 1 850 korun za tunu v roce 2023. To by ovlivnilo ceny za svoz popelnic a resort Richarda Brabce (ANO) to chtěl kompenzovat pomocí různých recyklačních slev. Zákon nakonec neprošel a bude se znovu předkládat až letos.

Firmy varují před černými skládkami

Odpadové firmy přitom s nárůstem poplatků za skládkování souhlasí. Podle Havelky je ale vhodnější spíše postupné narůstání poplatků v souladu se strategií Evropské unie. Skokové narůstání může mít podle společností různé vedlejší negativní dopady.

„Když se zvýší poplatek a náklady obcím, městům a peněženkám občanů, tak to spíš povede k nárůstu černých skládek. Máme s tím zkušenosti v příhraničí, kam vozí odpad někteří Němci, aby se vyhnuli poplatkům. Jestli má být cílem nového zákona vznik černých skládek, není to po stránce životního prostředí dobrý impulz,“ dodal Daniel Javůrek ze Sdružení komunálních služeb a z odpadové společnosti v Mariánských Lázních. 

Podle Evropskou unií připravovaného balíčku oběhového hospodářství by se mělo v roce 2030 recyklovat až 65 procent komunálních odpadů. Na skládky by se mělo odkládat maximálně 10 procent odpadů. V Česku přitom už platí zákaz skládkování využitelných odpadů nastavený na rok 2024 (více v článku Třídění bioodpadu a zákaz skládkování). 

Desatero odpadového hospodářství

  1. Četnější a lépe dostupné popelnice na tříděný odpad
  2. Daňové zvýhodnění recyklovaných materiálů a výrobků z odpadů
  3. Upřednostnění recyklovaných výrobků ve veřejných zakázkách
  4. Rovný přístup a tržní prostředí (neupřednostňovat spalování odpadů před recyklací)
  5. Zpracování odpadu na třídicích linkách (jejich výstavbu zarazila ministerská vyhláška stanovující podmínky ukládání odpadů na skládku)
  6. Povinné třídění biologického odpadu (zavedeno v roce 2014)
  7. Rozvoj výroby a využití paliv z vytříděných odpadů (využití v cementárnách, teplárnách a elektrárnách, které nemohou spalovat směsný komunální odpad)
  8. Stabilní právní prostředí pro trh s palivy z odpadů
  9. Lepší legislativa pro provoz třídicích linek (viz bod pět)
  10. Navýšení skládkovacího poplatku odpovídající cílům Evropské unie

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video