Čtvrtek 2. února 2023, svátek má Nela
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 2. února 2023 Nela

Doktorandi nejsou jen levná pracovní síla, říká jejich předsedkyně

  13:57
Na prezenčním doktorském studiu je v Česku okolo 12 tisíc lidí. Už roky sice mají stipendia, ale jeho částka se pohybuje pod hranicí chudoby. „Chceme, aby doktorandi přestali být neviditelná a levná pracovní síla,“ říká předsedkyně České asociace doktorandů a doktorandek Kateřina Cidlinská s tím, že i kvůli těmto podmínkám více než polovina doktorandů studium nedokončí.

Předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů Kateřina Cidlinská. | foto: Archiv Kateřiny Cidlinské.

Ministr financí Ivan Pilný v pondělí po jednání s ministrem školství Stanislavem Štechem prohlásil, že nesouhlasí se zvyšováním stipendií pro doktorandy. Vysoké školy by si podle něj měly prostředky na jejich zaplacení najít samy a nežádat státní rozpočet o takové částky. Co tomu říkáte?
Když ministerstvo financí řekne, že místo 4,5 miliardy navíc, které požadují vysoké školy, dá navíc jen 100 milionů, tak to je naprostý bizár. Nevím, jak si představuje, že se nastartují nějaké pozitivní změny a reformy, když dá školám méně peněz.

Na stipendiích pro doktorandy se za posledních deset let neprojevila žádná inflace. Vždyť jejich stipendium je i pod hranicí chudoby v Česku (hranice příjmové chudoby pro domácnost jednotlivce činila v roce 2016 podle Českého statistického úřadu 10 691 korun - pozn. red.). Průměrně máme 7 500 korun, bývalá ministryně školství Kateřina Valachová chtěla částku zvýšit na 15 000 korun.

Hlavním cílem asociace je tedy zvýšit stipendia?
Ne, my bychom byli nejradši, kdyby se pozměnil systém financování tak, aby prezenční doktorandi byli rovnou zaměstnanci univerzity. Je to i mezinárodní trend. Není standardní, že tu vnímáme doktorandy podobně jako bakaláře či magistry.

Psala mi jedna doktorandka, že ani u nich v Bělorusku to tak není. Byla velmi překvapená tím, že se zde k ní přistupuje jako ke „studentíkovi“ a ne jako k začínajícímu vědeckému pracovníkovi.

Typy studijních programů v ČR

Bakalářský studijní program trvá nejméně tři a nejvýše čtyři roky. Standardní doba studia v navazujícím magisterském programu je nejméně jeden a nejvýše tři roky. U magisterského programu je to nejméně čtyři a nejvýše šest let. Studium v doktorském studijním programu probíhá dle individuálního studijního plánu nejméně tři a nejvýše čtyři roky.

Plno kritiků říká, že si u studia můžete vydělávat stejně jako to dělají bakalářští či magisterští studenti.
Už jen to, že se tomu říká „studium“ je zavádějící. Doktorské vzdělání je vědecká práce. Disertací přispíváte k tomu, aby vysoká škola či ústav Akademie věd měl publikační činnost a výzkumné výsledky. V zahraničí se tomu už často neříká „education“ ale „training“, protože už to není jen vzdělávání se a zvyšování si kvalifikace, ale vědecký zácvik. Je to jako kdybyste nastoupila do práce a tam vás zaškolili, akorát doktorát je delší, protože akademická a výzkumná činnost jsou velmi náročné.

Takže říct doktorandovi, ať si jde při studiu přivydělat, je podobné, jako byste někomu radila, aby si při práci našel práci. Vždyť proto také dostávají prezenční doktorandi stipendium, zatímco prezenční bakalářští a magisterští studenti nikoliv. Původní myšlenka je taková, že stipendium nahrazuje ušlý plat, který byste měla, kdybyste místo dělání doktorátu chodila do zaměstnání.

Zároveň jen ze stipendia prostě nevyžijete. Pokud nemáte velký grant, nejste rentiér nebo vás neživí partner, musíte stejně pracovat jinde. Ovšem pak nastává ten problém, že když se věda dělá jen volnočasově, vypadá podle toho.

U mnoha oborů určitě je možné si najít práci alespoň na poloviční úvazek.
Však taky většina doktorandů pracuje. Ale doktorát je v té chvíli prostě na druhé koleji, když u toho musíte pracovat jinde. Znám i případ, kdy fakulta řekne prezenčním doktorandům, že musí strávit 40 hodin týdně na pracovišti, tedy plný pracovní úvazek, ale jen za to stipendium. A to je v prvním roce třeba jen 6 500 korun. Kdy u toho máte pracovat? Po nocích?

Doktorandi mohou sami také žádat o granty, které jim stipendium navýší nebo se hlásit ke školiteli, který již takové granty má.
Existují úzké specializace, kde jste díky grantu opravdu „ve vatě“, takže školitelé mohou zaplatit i své doktorandy velmi slušně, ale taková situace rozhodně nepanuje ve většině oborů. A argument, že to je problém doktoranda, že si vybral špatného školitele, je lichý. Například v oboru biochemie má váš školitel na získání grantu na svůj výzkum a zaplacení doktorandů s asistenty jiné možnosti, než když jste lingvista, historik nebo sociální vědec. Týká se to i oborů v přírodních vědách, které zrovna nejsou tak trendy a nejsou v nich takové peníze.

Ve Francii či Německu školitelé žádají o granty a platí z toho svůj tým, ale je samotné platí univerzita, pro kterou mají největší cenu. Takže školitelé grantovými penězi nezvyšují své jinak velmi nízké a nestabilní platy, jako je tomu v české akademické sféře.

Neměly by školy tedy přijímat jen doktorandy, které jsou schopny adekvátně zaplatit z grantů?
Ony reagují na to, jakým způsobem jim ministerstvo školství přiděluje peníze. Mohly by říct, že nepřijmou nikoho, komu nejsou schopni ke stipendiu dát aspoň poloviční úvazek. Ale to neudělají, protože dostávají peníze na hlavu, tedy 90 tisíc korun ročně na jednoho doktoranda.

Co když jdou na doktorské studium i lidé, kteří to berou jako dočasně snadný přístup k penězům?
Jistě, máme plno doktorandů, kteří se ve škole neukážou a pobírají jen peníze za stipendium. Mnoho z nich to dělá vědomě, vědí, že než je vyhodí, peníze na stipendium dostanou. Ale to je problém systému, který takové studenty přijímá.

Doktorské studium

Student je veden školitelem z dané fakulty, který má odpovědnost za vědeckou výchovu doktoranda. Podle zákona o vysokých školách je doktorský program zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje. Ukončuje se státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce.

Doktorát lze studovat prezenčně či kombinovaně. Při prezenčním studiu vedou někteří doktorandi výuku, průběžně by měli také veřejně publikovat své odborné studie a články. K tomu dostávají stipendium, které se na jednotlivých školách velmi liší. Průměrně dosahuje částky 7 500 Kč měsíčně.

Pomohlo by, kdyby jich vysoké školy prostě nepřijímaly tolik?
Upřímně, není lepší, než mít spoustu doktorandů, kteří stejně nemohou dělat precizně svoji práci, jich tam mít deset, kteří se tomu budou věnovat pořádně? Myslím si, že i kdyby to znamenalo, že se výrazně sníží jejich počty, pořád je to lepší možnost, než co máme teď.

Potřebují univerzity vůbec doktorandy?
Školy je obzvláště v experimentálních oborech potřebují, protože právě doktorandi dělají rukama výzkumy a zároveň píší články. Pro univerzitní vědeckou produkci je to nezastupitelná pracovní síla. Zároveň technické či přírodovědné obory mají cvičení pro první ročníky, to odučí také doktorandi. V humanitních a sociálních vědách zase učí jiné zajímavé předměty, protože jsou často nositeli nových myšlenek. Ještě nejsou zatížení tím, jak se to po léta dělalo a často se stává, že přináší do akademického světa kontakt s tím, co se děje mimo něj.

Čeho se v asociaci snažíte dosáhnout?
Pro asociaci je důležité poukazovat na to, co doktorandi reálně dělají. Poukazovat na jejich přínos pro vědu. Chceme, aby přestali být neviditelná a levná pracovní síla, na kterou se ještě tváříme, že pracovní síla ani není. Neustále se zvyšují nároky pro získání doktorského titulu, ale podmínky, jak jej dosáhnout se nemění. Doktorand se již nemá jen sám vzdělat, ale má rozvíjet svůj obor. Proto zdůrazňujeme, že doktorandi mají být bráni jako začínající výzkumníci a vědci.

Vy se v disertační práci zabýváte právě lidmi, kteří opouští vědeckou profesní dráhu hned na jejím začátku, tedy po získání doktorátu nebo ještě během doktorského studia, které nedokončí. Z jakého důvodu k tomu nejčastěji dochází?
Máme tu přibližně 25 tisíc doktorandů, z toho asi 12 tisíc prezenčních. A více jak polovina z nich studium nedokončí. To je ohromné plýtvání jak talenty, tak těmi penězi, co se jim pošlou. Můj výzkum zatím ukazuje, že odchází i ti talentovaní, kteří mají pocit, že jim systém nenabízí žádnou kariérní perspektivu a nutí je k samoúčelným činnostem.

Jakým?
Oni šli do vědy často proto, aby svojí prací přispěli k rozvoji oboru a tím i blahu společnosti. A zjistili, že to po nich nikdo nechce a nemají na to ani čas. Důležité pro školy a výzkumné instituce totiž ve skutečnosti je, kolik mají článků a už se příliš neřeší, co se v nich píše. Systém je nastaven tak, že jste hodnoceni spíše za kvantitu, ne kvalitu. Vede to k tomu, že všichni chrlí hromady článků, které už téměř nikdo nestíhá číst.

Prezidentské volby 2023

Druhé kolo  vyhrál a novým prezidentem České republiky se stane Petr Pavelporazil Andreje Babiše

Nově zvolený prezident složí slib do rukou předsedy Senátu 9. března

Pavel má větší šanci sjednotit společnost než Babiš, míní sociolog

  • Nejčtenější

Ovčáčka nahradí žena. Mluvčí Hradu se stane bývalá novinářka a analytička

Kromě Miloše Zemana Hrad zanedlouho opustí také Jiří Ovčáček, který zastával funkci tiskového mluvčího. Nově zvolený...

Češi zvolili Pavla prezidentem s nejsilnějším mandátem. Babiš uznal porážku

Novým prezidentem si Češi zvolili Petra Pavla. Získal 58,32 procenta hlasů. Jeho soupeř Andrej Babiš 41,67 procent,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Už mě neoslovujte poslanče, řekl Babiš. I na Twitteru má jen „občan“

Jen několik málo hodin po prohraných volbách o Pražský hrad se naplno rozjely spekulace, jestli Andrej Babiš neskončí v...

Policie objasnila výhrůžku nábojem Babišové. Odesílatel dopisu je po smrti

Policie na základě znaleckých posudků objasnila případ výhrůžného dopisu, který před volbami dostala Babišova manželka....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

První den voleb skončil, hlasovala polovina lidí. Značný zájem hlásí zahraničí

Češi v pátek volili novou hlavu státu. Během prvního dne druhého kola volby se hlasování zúčastnila většina voličů,...

Láska je evoluční finta, zamilovanost porucha emocí, říká psycholog Klimeš

Premium Láska je mocná emoce a bezesporu ta nejhezčí. A má hodně podob, které člověka nutí dělat různé věci. Mozkové okruhy...

Ruská lež je ohromná zbraň. Proč je Putin stále oblíbený, líčí reportér Karas

Premium Býval nejdéle sloužícím zahraničním zpravodajem České televize. V Polsku, v Rusku i na Ukrajině strávil Miroslav Karas...

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Než odletí Gripeny, může Česko získat stíhačky F-35. Díky Turecku o roky dřív

Premium O stíhačky páté generace F-35 je ve světě nebývalý zájem, který projevila i Česká republika. Na jejich koupi se ale...

Platí výstraha před závějemi a silným větrem, místy dosáhne až 90 km/h

Od čtvrtka začne platit pro většinu území výstraha před závějemi a silným až velmi silným větrem. V polohách nad 700 m...

O víkendu napadne půl metru sněhu, meteorologové varují před závějemi

V závěru týdne dorazí do Česka sněžení. O víkendu by mohlo napadnout zejména na horách kolem 50 centimetrů nového...

Chcete si zákonem pohlídat volbu ředitele ČT, vyčítal koalici Juchelka

Poslanci bojují o změnu zákonů o České televizi a o Českém rozhlasu. „Celá ta novela se dělá proto, aby si vládní...

Prosázel a propil 7 milionů korun. Prodal jsem i Českého lva, říká Vondráček

Televizní reportér, novinář a režisér David Vondráček (59) prohrál za celý svůj život v hazardu sedm milionů korun....

Františka Ringo Čecha odvezli do nemocnice. Podle syna měl mrtvici

František Ringo Čech (79) byl v neděli večer podle zdrojů CNN Prima NEWS převezen do pražské Nemocnice Na Homolce....

Žena vypadá jako holčička, lidé zaměňují jejího manžela za tatínka

Třicetiletá Carolyn Fulltzová z USA už je trojnásobnou maminkou, ale stále vypadá jako malá holka. Její o tři roky...

Zemřela herečka Annie Werschingová, královna Borgů i Tess z The Last of Us

V pouhých pětačtyřiceti letech zemřela americká herečka Annie Werschingová. Televizní diváci ji znali jako agentku...

Jágrova expřítelkyně Kopřivová přiznala krizi: Nevím, co bude dál

Ještě nedávno prožívala bývalá modelka Veronika Kopřivová (31) s manželem Miroslavem Dubovickým (31) a jejich roční...