V prosinci udělil Ústavní soud advokátovi z Prahy pokutu 25 tisíc korun za to, že při psaní stížnosti využil umělou inteligenci (AI). Stížnost odkazovala na neexistující verdikty. Jak se na využívání AI v právní praxi díváte?
Ať si advokát klidně využívá jakýkoliv nástroj AI. Důležité ale je, že musí dodržovat povinnost mlčenlivosti. Nesmí pouštět klientská data do volného prostoru. Je riziko, pokud neví, kde budou tato data ukládaná a kdo se k nim může dostat. Druhá věc je, že vždy je to sám advokát, člověk, kdo odpovídá za kvalitu výstupů ze své činnosti. Jeho povinností je vše si zkontrolovat.
Řešila tento případ i komora?
Řešili jsme to. Ne proto, že bychom kolegu chtěli chránit, jeho jednání určitě není v pořádku. Ale postih ze strany Ústavního soudu se nám úplně nelíbí. Uvítali bychom spíše podnět na komoru, která by právě takové jednání měla postihovat a zkoumat, za jakých okolností advokát AI využil. Kdybychom automaticky akceptovali, že soudy mohou advokátům ukládat pořádkové pokuty za nekvalitní podání, mohli bychom se dostat do situace, kdy nás budou pokutovat za to, že podání je třeba příliš dlouhé.
Jednání kolegy není v pořádku, ale postih ze strany Ústavního soudu se nám úplně nelíbí.
Monika NovotnáPředsedkyně České advokátní komory
Komora řeší ročně stovky možných provinění, jen v desítkách případů je ale potvrdí. Může pokuta od Ústavního soudu znamenat precedens a změnu v postihování?
Pokud ano, tak se určitě spojíme s předsedy nejvyšších soudů i Ústavního soudu a budeme se to snažit vyřešit, aby kárná praxe zásadně zůstala v rukou komory.
Je paradoxní, že případ s AI se řeší v době, kdy soudní úředníci stále po chodbách převážejí v nákupních vozících štosy papírových spisů třeba rozsáhlých trestních kauz…
Není to bohužel jen u trestních řízení, ale často i v těch civilních. Byť se komunikuje mezi stranami sporu i soudem elektronicky, vždyť advokáti, soudy a často i sami účastníci řízení mají datové schránky. Přesto se bohužel často stává, že to, co přijde soudu do datové schránky, úřednice vytisknou a soudci předloží v listinné podobě. A ten předává pokyny kanceláři zase v listinné podobě. Stává se tedy, že jedna strana sporu pošle na soud podání elektronicky včetně všech příloh a důkazů, soud ovšem vyseparuje jen samotné podání a to pošle poštou protistraně. Namísto elektronického přeposlání všeho si advokát musí osobně přijet na soud nahlížet do spisu a dělat si kopie.
Když umělá inteligence udělá chybu. Advokátka vysvětluje, kdo nese odpovědnost |
To zní jako zbytečná ztráta času. Proč to nejde jednoduše v elektronickém balíku předat? Musel by se kvůli tomu změnit zákon?
Nemusel. Dalo by se to udělat i metodickým pokynem. Jde i o cestu, která něco stojí. Advokáti si pak účtují vyšší náklady. Přínosem by bylo i rozšíření videokonferenčních soudních jednání. Nyní soud musí řešit, kdy nařídí jednání, aby advokát stihl dojet a byla volná jednací místnost. Nastávají průtahy. Videokonferenční soudní jednání a elektronické spisy, kam by mohl advokát nahlížet na dálku, by byly přínosné pro všechny.
U jakých případů by se dalo využít jednání na dálku?
Určitě u řízení, která jsou označovaná za bagatelní. Pokud proti platebnímu rozkazu dlužník podá odpor, musí se nařídit jednání. Na dálku by to šlo řešit třeba při dluhu do 100 tisíc korun. Anebo tehdy, kdy i soudce sám uzná, že věc je skutkově jednoduchá. Třeba zboží je dodané, existuje dodací list i faktura, ale není zaplaceno.
Jsou na to soudy vybavené?
Technické vybavení se liší soud od soudu, ale vyžádá si docela velké investice. Asi je to pro lidi už nepředstavitelné, ale když potřebuji třeba nahrávku jednání, musím si přinést cédéčko. Flash disky ne vždycky na soudech umějí přehrávat.
Advokátka přiznala, že klientům zpronevěřila 161 milionů, její dcera vinu odmítá |
Na digitalizaci české justice se přitom pracuje dlouho. Už jste elektronizaci probírala s novým ministrem Jeronýmem Tejcem?
Máme domluvenou schůzku v druhé polovině ledna. Určitě i toto budeme chtít řešit. Jako advokáti bychom chtěli být součástí celého systému digitalizace justice. Soudce si dobře uvědomuje, co potřebuje, aby si práci zjednodušil. Ale své potřeby mají i advokáti. Proto je přínosné, aby se všechno řešilo dohromady. Navíc advokáti už zkušenosti mají, pracujeme s elektronickými spisy a víme, co je a není možné. Například mít přílohy v elektronickém médiu označené jen čísly nedává smysl, protože bez předchozí znalosti nebo přímo otevření dokumentu netušíte, co v nich je.
S ministrem chcete řešit i advokátní tarif. Budete požadovat navýšení odměn?
Jde především o zmocněnce poškozených a advokáty ex offo, tedy ty přidělované. Jejich odměny hradí stát. U zmocněnců zvlášť zranitelných obětí se odměna počítá částečně z toho, co je přiznané klientovi jako náhrada újmy, částečně z nižší paušální částky. Za úkony, které jsou zapotřebí k vymáhání či uplatnění nároku na náhradu újmy, dostává zmocněnec vyšší odměnu. U ostatních úkonů mají odměnu nižší. Na několika soudech se stalo, že z tříhodinového líčení vyseparují třeba 18 minut, kdy zmocněnec přednášel závěrečný návrh. Těch 18 minut je počítáno z vyššího tarifu, zbytek z nižšího. To jde proti smyslu ministerské vyhlášky.
Proč?
I samotný čas strávený u hlavního líčení si prostě musíte jako zmocněnec odsedět, sledovat, co kdo říká, jaké jsou důkazy, a na to reagovat. Nemůžete klientovi říct, že s ním na líčení nepůjdete, protože byste nedostala adekvátně zaplaceno.
Jaký má soud důvod, aby práci rozděloval a tak složitě počítal?
Může za tím být ekonomická motivace. Protože pokud jde o zvlášť zranitelné oběti a stejně tak u advokátů ex offo, náhradu advokátům platí stát, ale z rozpočtu soudu. Navíc naprosto nepochopitelně z kapitoly na ostatní provozní výdaje, kde jsou peníze na papír nebo úklidové služby. A je logické, že soud takové peníze prostě může vyčerpat a nemá z čeho advokáty vyplácet. Chceme proto samostatnou kapitolu, aby i soud naprosto přesně věděl, že jeho vlastní fungování mu odměny pro advokáty neohrozí.
Soudní znalci bez dohledu a pravidel. Pro justici jsou nepostradatelní, ale ubývají |
Někteří advokáti právě kvůli nejistému a nízkému odměňování odmítají být přidělováni.
Ano. Nejde jen o to, že jsou jim ty odměny různě přepočítávány, ale jsou jim i kráceny. Třeba v trestním řízení soud dospěje k závěru, že účast u některých úkonů přípravného řízení, třeba výslechů, byla neúčelná, takže jim za tento čas nic nezaplatí. Další věc je, že na vyplacení odměny se velmi dlouho čeká. Někteří advokáti dokonce dávají exekuční návrhy proti soudu, protože mají pravomocně přiznanou odměnu a soud říká, že nemá peníze.
Co znamená velmi dlouho?
Soudní spor může trvat klidně pět let, advokát čeká, až padne pravomocný rozsudek a stanoví se mu odměna. Další čtyři pět měsíců čeká, než mu bude odměna vyplacena. Advokát přitom musí platit nájem kanceláře, energie, možná má sekretariát, koncipienta. Tyto platby nepočkají. Máme teď dokonce případ, kdy soud dlužil peníze, advokát kvůli tomu neodvedl včas DPH. Finanční úřad se ozval okamžitě. Je to někdy opravdu tristní.
Jak jsou advokátní služby rozložené napříč republikou?
Služby se koncentrují ve velkých městech, ale jsou i okresy, kde jsou jen jednotky advokátů a je jim šedesát nebo více let. Komora si vede statistiky a trend úbytku advokátů v regionech je zcela zřejmý. Pro mladé advokáty prostředí některých okresů není úplně atraktivní, protože mají obavu, že si tam nevytvoří klientelu. Chceme to změnit.
„Nechtěl jsem žít v hříchu.“ Někdejší advokát přiznal, že uplatil kontrolora ČAK |
Jak?
S tím návrhem přišla advokátka Pavla Krejčí. Chceme vyzvat obce, aby poskytly prostory pro kancelář, kam by třeba jednou za týden mohl docházet advokát a poskytovat tam své právní služby. Částečně by je mohla dotovat komora, třeba náklady na cesty. Poskytoval by bezplatné právní porady, ale zároveň by si vytvořil klientelu. Získá u lidí důvěru a obrátí se na něj třeba při prodeji domu.
Advokáti mohou také brát peníze do úschovy. Objevují se však případy zpronevěr. Aktuálně soud řeší případ z Vysočiny, údajná škoda je 124 milionů korun. I kvůli tomu pracovala komora na změnách. Co je jinak?
Zavedli jsme systém opatření, která umožňují kontrolovat klientem i advokátní komorou, co se s penězi v úschově děje. Advokát musí nahlásit každou úschovu do elektronické knihy úschov a také bance. Pokud dojde k pohybu na takovém účtu, klient se o tom dozví od banky. Pokud komora potřebuje úschovu prověřit, je oprávněná si vyžádat podklady přímo od banky a zkontrolovat výpisy. To dosud nebylo možné, banky se bránily prolomení bankovního tajemství.
Co když úschovu advokát nenahlásí?
Zavedli jsme, že advokát musí nahlásit úschovu dřív, než peníze převezme. Klient by mu proto neměl dát peníze dřív, než dostane upozornění od elektronické knihy i banky, že je účet vytvořený. Cílem je, abychom mohli zpronevěru, když už k ní dojde, zarazit hned v počátku u prvního podvedeného klienta. Aby kroky mohla podniknout komora i policie.
