"Kritickým obdobím pro začátky kouření je věk od 14 do 15 let. Do tohoto věku spadají ve většině případů počátky kouření," uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ). V patnácti letech začínalo kouřit 17,4 procenta současných kuřáků. Do osmnáctých narozenin si pak zapálily celé tři čtvrtiny současných kuřáků.
"Hlavní důvod bych viděla ve vlivu vrstevníků. V tomto věku už autoritou nejsou rodiče nebo učitelky, ale stávají se jimi kamarádi. Děti se snaží zařadit do party i následováním špatných příkladů," řekla iDNES.cz Hana Sovinová ze SZÚ.
Kuřáci v ČeskuNejvíce kuřáků, skoro 40 procent, vykouří za den mezi šesti a deseti cigaretami. Nejčastěji si přitom zapálí do hodiny po probuzení, tedy ještě před odchodem do práce nebo do školy. Takových kuřáků je asi 60 procent. Kuřáků, kteří vůbec neuvažují o tom, že by se svým zlozvykem přestali, je nyní 41 procent. Necelá třetina mluví o tom, že by mohla s cigaretami skoncovat "někdy později". Pětina kuřáků přitom pociťuje v souvislosti s kouřením zdravotní problémy. Jen sedm procent z nich to znepokojuje. |
"Je to důsledek kombinace všech faktorů, od rodiny po kamarády. Děti také hodně experimentují, když vidí kouření na veřejnosti, přijde jim normální. Česká společnost je ke kuřákům celkově tolerantnější, chybí restriktivní zákony," doplnila Milada Šípková z Centra léčby závislosti na tabáku liberecké nemocnice.
Průměrně podle průzkumu libereckého centra děti poprvé zkusí cigaretu v devíti a půl letech, mezi jedenácti- a dvanáctiletými už někdy kouřila polovina dětí. Těm přitom výrazně škodí i pasivní kouření, na které v Česku ročně zemřou tři tisíce lidí. "Děti, které vdechují vzduch znečištěný cigaretovým kouřem, mají snížené plicní funkce a odhaduje se, že celých 10 procent všech dětských leukemií vzniká v důsledku pasivního kouření," uvádí nezisková organizace Česká koalice proti tabáku.
Nekuřácké hospody chce 78 procent Čechů
V Česku však podle průzkumu SZÚ celkově výrazně převažují nekuřáci. Bez cigarety se neobejde čtvrtina lidí, naopak 40 procent Čechů si nikdy v životě nezapálilo a 22 procent to sice zkusilo, ale kouřit nezačalo. I proto je stále aktuálnější otázka zákazu kouření v restauracích, kterou se znovu pokusí prosadit ministr zdravotnictví Leoš Heger (čtěte více o připravovaném zákonu).
Pro nekuřácké restaurace je navíc podle výzkumu společnosti Ipsos 78 procent lidí. Před čtyřmi lety byla přitom pro jen polovina Čechů, dnes už však se zákazem souhlasí i čtyři z deseti kuřáků.
Česko vs. EUČesko je co do počtu kuřáků lehce nad průměrem EU, ukázal průzkum Eurobarometr. Nejméně kuřáků je ve Švédsku (13 procent), nejvíce naopak v Řecku (40 procent). U 13letých dětí je Česko podle studie WHO druhou nejhorší zemí v Evropě, nejméně jednou týdně si zapálí 10 procent dívek a 9 procent chlapců. V patnácti letech kouří už 28 procent děvčat a 22 procent chlapců. |
"Šedesát jedna procent Čechů se domnívá, že kuřáci omezují svobodu nekuřáků. Nekuřáci tolerují kouření jen ze zvyku a také proto, že jim nic jiného nezbývá," uvádí zpráva průzkumu, který provedli studenti Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a společnost Ipsos na 8 488 respondentech.
Den bez tabáku brojí proti tabákovému průmyslu
Na čtvrtek také připadá celosvětový den bez tabáku, který letos Světová zdravotnická organizace (WHO) zaměřila na boj s tabákovým průmyslem. Firmy podle WHO stále intenzivněji a agresivněji podkopávají Rámcovou úmluvu o kontrole tabáku a navíc působí proti snahám zemí o zavedení zákazu kouření na uzavřených veřejných místech a zákazu tabákové reklamy, propagace a sponzorství.
"Světový den bez tabáku 2012 bude vzdělávat tvůrce politik i širokou veřejnost o tom, jak hanebné a škodlivé jsou taktiky tabákového průmyslu," uvádí proto WHO.
 |
