PODKARPATSKÁ RUSFotogalerie z cesty Kamila Raichla v roce 1938 |
Současný návrh pochází z dílny skupiny poslanců z koalice i opozice. Podepsali se pod něj čtyři zástupci ODS včetně rebela Juraje Ranince, čtyři sociální demokraté v čele se šéfem poslanců Bohuslavem Sobotkou a komunista Pavel Kováčik.
Až dvoumilionové odškodné - podle toho, jak velký majetek na Podkarpatské Rusi lidé zanechali - by podle nich mělo napravit křivdu způsobenou druhou světovou válkou. V roce 1939 Češi odcházeli kvůli Maďarům, kteří území obsadili, v roce 1945 jejich touze žít v nejzapadlejším, ale romantickém koutě Československa učinil přítrž sovětský zábor území.
Sovětský svaz vyplatil Československu 920 milionů korun. K lidem se ale nedostaly, zůstaly v rukou státu. O deset let později stát vyplatil značně omezené částky pouze za nemovitý majetek v osobním či drobném soukromém vlastnictví, argumentují navrhovatelé.
"Výsledkem byl stav, kdy značná část oprávněných osob nebyla odškodněna vůbec, buď z důvodu, že zanechaný majetek přesahoval limity stanovené v prováděcí vyhlášce, nebo z důvodu, že řízení o odškodnění nebylo dokončeno. Další část oprávněných osob byla odškodněna pouze v omezené výši z důvodu přepočtu hodnoty majetku," stojí v důvodové zprávě k návrhu zákona.
Československo na meziválečné mapě (zdroj: Wikipedia) s vyznačenou Podkarpatskou Rusí. Republika na východě hraničila s Rumunskem a Polskem.
Vládní připomínky vedly k úpravě návrhu
Třetí čtení návrhu zákona je zařazeno až jako 163. bod zítra začínající schůze Poslanecké sněmovny. Není tedy jisté, kdy se k němu poslanci dostanou a jestli se ho vzhledem k nabitému programu schůze - bude se zabývat zahraničními misemi, Lisabonskou smlouvou i zdravotnictvím - podaří prosadit do programu.
Vláda s původním návrhem nesouhlasila. Poukazovala na řadu chyb - například chybělo, že se odškodného může domáhat jen občan České republiky, že není dobře vymezen okruh lidí, kteří odškodnění mohou získat, a že vyplacení náhrad zatíží státní rozpočet. Navrhovatelé upozornili, že je těžké předvídat, kolik lidí by se o odškodné přihlásilo, počítali ale zhruba s jednou miliardou korun.
Ústavně-právní výbor Sněmovny proto připravil pozměňující návrh, který vládním námitkám vychází vstříc a upřesňuje formulace znění zákona.
"Doufám, že pozměňovací návrh vychází absolutně vstříc vládě i námitkám, které zazněly na plénu, a že jsme všechny dosavadní námitky odstranili," věří předkladatelka a členka ústavně-právního výboru Eva Dundáčková z ODS.
Podle ní je odškodnění nyní záležitostí politické vůle. "Už teď se na mě obrátila třeba jedna rodina volyňských Čechů. Může to tedy otevřít prostor k otázce odškodnění dalších dílčích skupin," řekla iDNES.cz poslankyně. Z ODS také zazněla obava, že by se o odškodné mohli hlásit vyhnaní sudetští Němci.
Její ODS přitom v prvním čtení návrh nepodpořila, pro pozměňovací návrh v ústavně-právním výboru ale zvedla ruku polovina občanských demokratů. Zákon ve Sněmovně "přežil" zejména díky hlasům sociálních demokratů.
PODKARPATSKÁ RUSÚzemí bylo od středověku součástí Uher, politický program na vytvoření jednotné rusínské provincie vznikl v polovině 19. století. Jejímu přičlenění k Československu po první světové válce napomohli rusínští vystěhovalci v USA, kteří viděli záruky v osobnosti Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1944 vytlačila Rudá armáda z Podkarpatské Rusi nacisty a sovětská tajná služba zde zrežírovala zmanipulované volby, podle kterých se obyvatelé chtěli připojit k Sovětskému svazu. To se nakonec i stalo, navzdory sovětské záruce obnovit Československo v předmnichovských hranicích. Praha podepsala předání území v červnu 1945. |
Důležitost území podtrhoval fakt, že zde Československo hraničilo s Rumunskem - jediným spojencem ze sousedních zemí. Žili zde Rusíni, Židé, Rumuni, Němci i Češi. Zejména během 30. let zde ale stoupaly autonomistické tendence.
