Češi se neučí cizí jazyky, v zahraničí se domluví jen polovina

Ani dobré základy ze školy nestačí, aby se Češi dorozuměli za hranicemi. Podle nové studie je ve skutečnosti jen necelá polovina lidí schopná se v cizí řeči domluvit. Nejlépe jsou na tom ti, kdo se spoléhali sami na sebe a na učivo navázali kvalitními kurzy nebo pobytem v zahraničí.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Studii vypracoval Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA), který se zaměřil na to, jak se dokážou Češi domluvit cizími řečmi, zejména s ohledem na němčinu.

Nějaký cizí jazyk se totiž ve škole učí každý, ale ani ne polovina lidí se nakonec dokáže dobře domluvit. "To nás skutečně vystrašilo," říká sociolog Petr Matějů, který výzkum vedl. Podle něj samozřejmě spousta dalších lidí má základy jednoho či více cizích jazyků, ale může to také znamenat, že znají pár vět a k ničemu jim to v životě není. Alespoň jedním jazykem se domluví 27 procent lidí, dvěma 14 procent a třemi a více jen pět lidí ze sta.

Čtvrtina se učí jazyk kvůli práci

Zajímavá je spojitost mezi germánskými jazyky. Ukázalo se, že z těch, kdo mluví dobře anglicky, umí 44 procent i německy. A opačně – čtyřiapadesát procent "němčinářů" se slušně domluví i anglicky. Právě angličtina je pro Čechy jednoznačně cizím jazykem první volby, následuje němčina.

Angličtina vs. němčina

Schopnost "docela dobře" komunikovat anglicky uvedlo 27 procent dotázaných, ale domluvit se tímto jazykem "velmi dobře", případně "bez problémů komunikovat slovem i písmem", umí jen necelých 10 procent.

Německy se "docela dobře" domluví 22 procent lidí, ale jen pět procent zvládá němčinu úplně bez problémů.

Výzkum se zaměřil i na faktory, které ovlivnily to, jak se kdo domluví. Dotazovaní se shodli na tom, že to ovlivnila především škola – hlavně v tom smyslu, že vůbec výuku toho kterého jazyka nabídla. Za důležité to považuje polovina respondentů. Čtvrtina se jich jazyku věnovala kvůli povolání.

"Podle hlubší analýzy není mezi němčinou a angličtinou z tohoto hlediska podstatný rozdíl. Lidé musí mít možnost nejen jazyk ve škole studovat, ale podstatná je i motivace ze strany učitelů a spolužáků," upozorňuje Matějů.

Děkuju za kurzy navíc

"Jsem rodičům vděčná, že mi platili kromě hodiny angličtiny na gymnáziu ještě učitele jazyka, protože jinak bych to dneska těžko doháněla," říká osmatřicetiletá Karolína Brychtová z Kutné Hory. Díky dobré angličtině si našla i dobrou práci a dneska nemá problém konkurovat mladším kolegům, pro které je cizí jazyk větší samozřejmostí než pro její generaci.

Brychtová si myslí, že zatímco třeba padesátníkům projde to, že neumějí anglicky nebo německy, jejím vrstevníkům už to situaci komplikuje. Je navíc přesvědčená, že škola až na výjimky nikoho ke skutečnému zvládnutí komunikace v cizí řeči nedovede.

To, že výuka cizích jazyků na zdejších základních a středních školách není nejefektivnější, ukázala i generálka státních maturit. Z angličtiny u ní po mnoha letech studia neuspělo 34 procent studentů, z němčiny dokonce čtyřicet procent.