Ani po 100 letech od konce války nemají Češi spočítané všechny padlé

  0:29aktualizováno  0:29
Ani sto let po skončení první světové války nemají Češi spočítané všechny mrtvé. Padlých, zemřelých nebo nezvěstných je podle údajů Vojenského historického archivu zatím zhruba 140 tisíc. Spoustu dalších je ještě třeba identifikovat. Nejkrvavější pro Čechy byl přitom druhý rok války.

Čeští vojáci v kasárnách na Pohořelci vycpávají slamníky - rok 1914 | foto: kk8lir.cz

Byl a to velká sláva, když si v létě roku 1896 bral mladý poručík Josef Rüpschl v kostelíku Narození Panny Marie v pražské Michli slečnu Amálii, pocházející z nedaleké Ryšánky. Postupně se jim narodili dva synové a Josef úspěšně stoupal po kariérním žebříčku armády.

Fotogalerie

Konec za idylou starého světa, kterému spravedlivě a tak nějak navěky vládne císař František Josef, udělala 1. světová válka. Rüpschl, který má na zažloutlých fotkách vzhled spíš úředníka než důstojníka, který vystoupal až do hodnosti c. k. plukovníka, zamířil jako velitel turnovského 94. pěšího pluku bojovat na srbskou frontu.

Velitel rakouské armády Oskar Potiorek se zde pokoušel odčinit svou chybu, když jako velitel posádky v Sarajevu nedokázal zabránit atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este. Krvavě a neúspěšně.

A Rüpschl byl jedním z těch, kteří za to zaplatili životem. Nezkušení rakouští vojáci v prvních dnech dokázali uspět a porazili srbské jednotky.

Pak přišla srbská protiofenziva, která je vyhnala zpět za pohraniční řeku Drinu. Bitva si vyžádala podle odhadů na rakouské straně 8 tisíc mrtvých a 30 tisíc zraněných, na srbské zhruba polovinu.

Jak se sčítají padlí

Ukázka obsahu a grafického uspořádání rejstříků. Číslo za jménem odkazuje na...

Ukázka obsahu a grafického uspořádání rejstříků. Číslo za jménem odkazuje na příslušné číslo Seznamu ztrát.

Vojenský historický archiv má dvě kartotéky se jmény mrtvých – bílou a zelenou. Liší se ve svých záznamech. Obě vznikly po válce.

Bílá už je zdigitalizovaná, obsahuje zhruba 180 tisíc karet a na každé je konkrétní jméno padlého, zemřelého nebo nezvěstného vojáka – těch, kteří měli nárok ve 20. letech na československé občanství.

Databáze padlých, zemřelých a nezvěstných vzniká z druhé kartotéky. „Práce postupuje pomalu, vypadá to, že odhadovaný rok dokončení 2020 se nestihne a že digitalizace bude trvat déle,“ říká Baláž. Databáze je momentálně zveřejněná jen do roku 1916. Rok 1917 a 1918 zpracovávají archiváři najednou. Hotovo bude po roce 2020.

Josef Rüpschl je jedním z nich. Padl 23. srpna 1914 u srbského města Šabac, kde nejspíš nemá ani hrob. „Zanechán v obchodní škole (obvazišti) v Šabaci v Srbsku,“ říká poslední armádní záznam.

Nevíme, jen odhadujeme

Ani sto let po konci velké války Češi nevědí, kolik z nich kvůli ní padlo nebo zemřelo. Vojenský historický archiv před několika lety začal sčítat padlé. Dosud totiž existují jen odhady, které se mnohdy značně rozcházejí.

„Vycházíme z kartotéky, která obsahuje jména Čechů, Slováků, Maďarů, Rusínů, lidí kteří měli rodiště nebo bydliště na území nového Československa ve 20. letech 20. století,“ popisuje ředitel Vojenského historického archivu v Praze Júlis Baláž.

Do války podle Baláže narukovalo zhruba 1,2 milionu mužů a kolik jich padlo, nelze přesně určit.

Momentálně má archiv 140 až 145 tisíc záznamů o konkrétních padlých, zemřelých a nezvěstných. „Ale je tam ještě řada dalších kategorií – osoby neurčené, které bude potřeba identifikovat, nebo zemřelé po válce na následky zranění,“ dodává. Odhaduje, že hotovo bude po roce 2020.

Část materiálů už je zdigitalizovaná. Jde o matriky 244 pěších pluků mobilizovaných na území bývalého Československa. K nim přibývají i matriky od jízdy, dělostřelectva a od dalších jednotek.

Komplikované je podle Baláže hlavně určení národnosti vojáků. V kartotéce jsou jména z jednotek majících vztah k českým zemím a Slovensku. Další je potřeba ještě dohledat.

„Řada vojáků odešla třeba k dělostřelectvu nebo námořnictvu – ke speciálním jednotkám, které nemobilizovaly u nás a v kartotéce chybějí,“ vysvětluje Baláž.

Krvavý rok 1915

Postupné sčítání také pomalu ukazuje, že nejkrvavějším rokem pro Čechy v rakouských uniformách byl druhý rok války. Podle Baláže jich tehdy padlo zhruba 50 tisíc.

V roce 1915 bojovaly české jednotky v Srbsku, ale začíná i válka na italské frontě, kde Rakušané odrazí čtyři italské ofenzivy. Dřívější spojenec v březnu 1915 vpadl císařské armádě do zad.

Velké bitvy s Rusy zuří v Haliči, v Karpatech, dvakrát se bojovalo o nejvýchodnější rakousko-uherskou pevnost Přemyšl. Nejdříve se v březnu vzdala Rusům, v květnu ji Rakušané s německou pomocí získali zpět. „I tam padlo hodně Čechů,“ dodává Baláž.

Umírají i po válce

Češi umírali i po 28. říjnu 1918, tedy po rozpadu Rakouska-Uherska. Na italské frontě bojovali čeští vojáci v rakouských uniformách ještě v listopadu. „Příměří bylo podepsáno až 11. listopadu,“ upozorňuje Baláž.

Jenže mrtví do vojenských seznamů přibývají i dlouho po konci bojů. Příčinou smrti jsou následky zranění, nemoci a traumata, která si domů přivezli z fronty. Dlouho se také pátralo po nezvěstných.

Hledání předků

Na mnohé z nich jejich blízcí nezapomněli. Do vojenského archivu ročně přichází na tři tisíce dotazů a žádostí o archivní rešerše.

„Je o to obrovský zájem, dotazy na službu v 1. světové válce, padlé, legionáře a podobné dotazy tvoří 90 procent naší agendy,“ popisuje Baláž.

Nejsou to jen soukromé osoby, ale i muzea, města a obce. Zejména v této době při příležitosti 100 let od konce války obnovují pomníčky padlých. Ty od 20. let vyrůstaly prakticky v každé obci a mnohdy jsou jména vytesaná do kamene jedinou památkou.

Autor:

Nejčtenější

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Jak obejít povinnost. Majitelé psů přemýšlejí, jak čip vyříznout z kůže

Strážníci kontrolují povinné očipování psů v Ostravě.

Do povinného čipování všech psů zbývají poslední tři měsíce. Na internetu už ovšem lidé vymýšlejí, jak nařízení obejít....

Vzali jste mi moje dětství a sny, prohlásila Thunbergová na summitu

Šestnáctiletá ekologická aktivistka Greta Thunbergová vystoupila na Valném...

Když nezměníme způsob života, riskujeme život samotný. Při zahájení pondělního klimatického summitu v New Yorku to řekl...

Vyhrál nad sázkovkou. Ta nechtěla vyplatit výhru kvůli chybějícímu písmenu

ilustrační snímek

Až u soudu skončila sportovní sázka na zápas dvou tenistek loni v dubnu. Marek Vach si tehdy vsadil na vítězství jedné...

Další z rubriky

Fortuna se musí Langerovi omluvit za vypsané sázky. Zaplatit má také 70 000

Ivan Langer sleduje průběžné výsledky voleb v olomouckém volebním štábu ODS....

Sázková kancelář Fortuna se má omluvit bývalému ministrovi vnitra Ivanu Langerovi. Společnost podle něj zasáhla do jeho...

Primátor Hřib u soudu. Podle žalobce má vrátit dům, jeho advokát to popírá

Koaliční jednání Pirátů, TOP09 a Praha Sobě o primátorovi hl.m.Prahy a koalici....

Pražský primátor Zdeněk Hřib čelí občanskoprávní žalobě ze strany muže, od kterého koupil dům v Kyjích. Podle žalobce...

S vrácením Janouška do vězení soud nespěchá, i když lobbista tolik nestrádá

Roman Janoušek před hlavním líčení u Městského soudu v Praze. (16. července...

Lobbista Roman Janoušek, který na jaře kvůli údajně vážným zdravotním problémům přerušil pobyt ve vězení za úmyslné...

O klesajících preferencích či abolici promluví v Rozstřelu šéf ČSSD Hamáček

Místopředseda ČSSD Jan Hamáček hostem diskusního pořadu Rozstřel (30. května...

Hostem úterního pořadu Rozstřel na zpravodajském serveru iDNES.cz bude živě od 13:30 předseda ČSSD, místopředseda vlády...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz