Podle šetření využívání odborných analýz podporují hlavně voliči současné vládní koalice. Více než polovina veřejnosti by také podle průzkumu podpořila vznik vládní organizace zaměřené na takzvané evidence-based policy (politika podložená fakty pozn. red.). Naopak 8 procent se vznikem takové organizace nesouhlasí.
Při schvalování zákonů je podle Čechů důležité také brát v potaz názory odborníků a jejich analýzy. Tyto dva aspekty označilo jako důležité 79 procent respondentů.
„Názory lidí jako důležitou součást schvalování uvedlo 61 procent dotázaných. Naopak názory samotných politiků a priority byznysu jsou důležité jen pro pouhých zhruba 13 procent lidí,“ stojí v závěrech průzkumu, kterého se zúčastnila tisícovka lidí.
Vědcům Češi totiž přisuzují zejména pozitivní vlastnosti. Více než polovina respondentů v loňském průzkumu Eurobarometru považuje vědce za inteligentní, spolupracující, spolehlivé a poctivé. Naopak negativní vlastnosti, například arogantnost, úzkoprsost a nemorálnost, vědcům přisuzuje jen 18 procent Čechů.
Odborníci dokážou rozhodovat efektivněji
„Naše silná hypotéza tedy je, že odborníci jsou považováni za pojistku rozumného přístupu a správný kompas směrem k rozhodnutím, ze kterých profituje celá společnost,“ komentoval pro iDNES.cz zakladatel Českých priorit Ladislav Frühauf. Podle něj se jedná o protiklad s tím, že veřejnost je unavena nízkou kompetentností některých politiků a sklony k populismu.
Naslouchají podle vás politici při rozhodování víc odborníkům, lobbistům nebo vůbec nikomu?
Frühauf současně poznamenal, že z průzkumu vyplynulo, že veřejnost považuje za klíčové, aby politická rozhodnutí byla tvořena právě na základě vědeckého poznání. „Což vede k výkonnější ekonomice, stabilnějšímu podnikatelskému prostředí, efektivnějšímu zdravotnictví a školství, a tím nakonec k vyšší kvalitě života,“ podotkl.
Že by Češi ztratili důvěru v odborníky kvůli pandemii covidu, si Frühauf nemyslí. „Právě naopak. Podle nás mnoho situací z covidové krize ukázalo, že odborníci dokážu rozhodovat pragmatičtěji a efektivněji než politici. A veřejnost toto dobře vnímala. Je potřeba most mezi odbornými poznatky a veřejnou správou posílit,“ vysvětlil.
Češi důvěřují nejvíc armádě a policii. Nejméně vládě a parlamentu, říká průzkum |
Ten má rovněž za to, že je v současné době aspekt odborníků a politického rozhodnutí podceněn. „Zatím nebyly v mnoha oblastech vytvořeny mechanismy, které by politikům a úředníkům umožnily opřít se o skutečně kvalitní vědecké poznatky,“ poznamenal Frühauf.
Zároveň také zmínil, že vnímá nezkušenost nebo zahlcení politiků denní agendou, která jim znemožňuje si takové podklady konzistentně obstarávat. To podle jeho slov zřejmě vnímá i společnost.
„Právě tomuto se snažíme v Českých prioritách pomoci vytvářením mostů mezi vědou, expertizou a znalostmi na jedné straně a politickým rozhodováním na straně druhé,“ doplnil.
Redakce iDNES.cz oslovila i samotná ministerstva, jak přistupují ke spolupráci s odborníky. Například resort práce a sociálních věcí (MPSV) uvedl, že čile s odborníky z různých sfér spolupracuje.
„Máme skupinu externích odborníků, kteří pravidelně spolupracují nejen na tvorbě zákonů, ale i například při technických úpravách jednotlivých výpočtů nebo již v počátcích, kdy společně konzultujeme nápady interních a externích poradců na základě zpracovaných analýz,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí MPSV Eva Davidová.
Ministerstvo se odborným vstupům nebrání
Ta současně podotkla, že MPSV využívá také dostupné datové a statistické podklady, ať už z ministerstva samotného či výzkumných ústavů nebo například z dat od statistického úřadu. „Tým externích poradců je sestaven tak, abychom zasáhli celou působnost MPSV, proto jednotlivá opatření konzultujeme s konkrétními poradci, kteří jsou experti na danou problematiku,“ doplnila za MPSV Davidová.
Podobná situace panuje i na dalších ministerstvech. Třeba mluvčí ministerstva financí Filip Běhal pro iDNES.cz zdůraznil, že resort má vlastní odborníky, kdy většina z nich je v režimu státní služby.
„Ministerstvo se však samozřejmě nebrání externím odborným vstupům a připomínkám. V roce 2018 za tímto účelem vznikla z iniciativy MF Národní rozpočtová rada a Výbor pro rozpočtové prognózy. Rada a Výbor se skládají z uznávaných a respektovaných ekonomických expertů,“ řekl Běhal.
Koketuje Švýcarsko s NATO? Část obyvatel si sblížení přeje, odhalil průzkum |
Například Rada hodnotí plnění fiskálních pravidel a dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, Výbor posuzuje objektivitu prognóz, které ministerstvo zpracovává a používá v rozpočtovém procesu.
„Vedle těchto institucí se stávající vláda rozhodla v květnu tohoto roku obnovit činnost v minulosti úspěšné a respektované Národní ekonomické rady vlády, která funguje jako poradní orgán kabinetu v ekonomické a fiskální oblasti,“ doplnil za resort financí Běhal.
Odborníky využívají i zbylá ministerstva. Například ministerstvo zemědělství spolupracuje s odbornou veřejností, kterou oslovuje v rámci například meziresortních připomínkových řízení.
„Jde o odborné nestátní neziskové organizace, které jsou dlouhodobě oslovovány, jako Agrární komora ČR, Hospodářská komora ČR, Potravinářská komora ČR či Asociace soukromého zemědělství ČR,“ dodal mluvčí Vojtěch Bílý.