(Ilustrační fotografie)

(Ilustrační fotografie) | foto: Petra Klimková, MF DNES

Obce mají nejchudším povinně nabídnout sociální byty, míní většina Čechů

  • 155
Téměř tři čtvrtiny Čechů si myslí, že by obce měly mít povinnost zajistit určitý počet sociálních bytů pro obyvatele v bytové nouzi. Ukázal to průzkum agentury Median. Poslední návrh zákona vznikl před Vánocemi a měl by jít do vlády ještě v lednu. Podle průzkumu jej podporují voliči tradičně levicových i pravicových stran.

Zákon o sociálním bydlení by měl být přijat podle 71 procent oslovených respondentů, vyplývá z výzkumu agentury Median pro Platformu pro sociální bydlení a Asociaci Dítě a Rodina.

Podle aktuálního návrhu zákona o sociálním bydlení, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s resorty pro místní rozvoj a pro lidská práva, by měly být sociální byty přednostně pronajímány zranitelným skupinám obyvatel, jako jsou matky samoživitelky, oběti domácího násilí, mladí lidé odcházející z dětských domovů, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi nebo senioři.

Průzkum

Výzkum realizovala agentura Median na vzorku 752 respondentů ve věku 18 a více let. Dotazování probíhalo od 7. prosince 2016 do 6. ledna 2017 metodou osobního dotazování vyškolenými tazateli prostřednictvím elektronického dotazníku (CAPI). Vzorek je reprezentativní z hlediska věku, vzdělání, pohlaví, kraje, velikosti obce bydliště, pracovního statusu i minulého volebního chování.

V nejnovějším návrhu však odpadla povinnost obcí zajistit sociální byty. Ty by se tak systému sociálního bydlení mohly účastnit dobrovolně (o nejnovější verzi zákona čtěte zde).

Zavedení povinnosti pro obce má přitom vysokou podporu veřejnosti. Osmaosmdesát procent respondentů podporuje, aby nárok na sociální bydlení měly v případě nouze matky samoživitelky, 86 procent to říká o obětech domácího násilí, 85 procent v případě dětí z dětských domovů, 84 procent v případě lidí se zdravotním postižením, 79 procent v případě rodin s dětmi a 75 procent v případě seniorů.

„Česká společnost si uvědomuje, že zranitelným osobám je především třeba pomáhat, namísto neustálého dohadování, zda si pomoc zaslouží, či zda ke své situaci přispěli i vlastním přičiněním. Když někoho přejede auto, také nad ním nestojíme, abychom se dohodli, zda se rozhlédl před přecházením ulice, ale prostě mu zavoláme sanitku,“ říká předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka.

Sociální bydlení není levicové ani pravicové

„Průzkum ukázal, že zákon o sociálním bydlení podporují voliči napříč politickým spektrem. Voliči stran si mohou jinak představovat jeho detaily, ale samotná existence sociálního bydlení není chápána jako pravicová či levicová agenda, ale jako veřejný zájem, který spojuje voliče všech stran,“ říká Daniel Prokop z agentury Median.

To, že by měl v nějaké formě existovat zákon o sociálním bydlení, si podle průzkumu myslí okolo 80 procent voličů ČSSD, ANO i KDU-ČSL a přibližně 73 procent voličů pravice (ODS, TOP 09) a 70 procent voličů KSČM.

Marksová ustoupila obcím

„Veřejnost vysílá politikům jasný signál: Chceme zákon o sociálním bydlení. Pokud vláda neschválí zákon do konce ledna a zákon nedostane jasnou prioritu v projednávání v parlamentu, vláda nesplní své předvolební sliby a jeden z klíčových bodů svého programového prohlášení. V době, kdy máme přebytkový rozpočet, není možné škrtat slíbené investice do systému sociálního bydlení,“ říká Ripka.

Respondenti ve výzkumu také posuzovali, jaké pravomoci v přidělování sociálního bydlení má mít obec a jaké stát. Necelá třetina by nechala posuzování nároku zcela v rukou obce. Podle 37 procent by měl stát stanovit cílové skupiny, které si bydlení zaslouží, ale zbytek dělat obec. Zbytek podporuje závazná pravidla na posuzování bytové nouze.

Na chybějící zákon o sociálních bytech ve čtvrtek před Úřadem vlády pomocí happeningu upozornila také nová iniciativa Mít svůj domov složená z 80 neziskových organizací. Vyzvala vládu, aby zákon, který má ve svém programovém prohlášení, přijala do konce ledna (popsali jsme zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue