Málokdy zazní taková pochvala od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) směrem k českému zdravotnictví jako nyní ve Studii kvality péče. Ta nás chválí, že máme nejstrmější pokles pacientů, kteří prodělají infarkt a zemřou kvůli tomu. Podle zprávy jich umírá 6,8 procenta, tedy každý patnáctý.
„Naše čerstvá data říkají, že pokles dál pokračuje a úmrtnost na infarkt je pouze pětiprocentní,“ upozorňuje olomoucký kardiolog Miloš Táborský na skutečnost, že zpráva pracovala s čísly z roku 2011.
O výborný výsledek se však příliš nezasloužili sami obyvatelé svou životosprávou. Právě naopak - za obezitu a nárůst civilizačních nemocí nás tatáž zpráva OECD kritizuje.
Podle kardiologa Táborského mnohem více pomohlo vybudování široké sítě kardiocenter, díky nimž se včas začne se správnou léčbou, a také slušná dostupnost moderních terapií.
Ta rozhodně není ani v evropských zemích samozřejmostí. Pro srovnání: na Ukrajině lékaři voperují ročně jen zhruba dvěma desítkám šťastlivců přístrojovou srdeční podporu, kdežto u nás ji dostanou tisíce pacientů. A přístroje jako kardiostimulátory, defibrilátory či stenty zachraňují životy.
Jenomže to rozhodně není zadarmo. MF DNES si nechala od největší zdravotní pojišťovny v zemi spočítat, kolik dá ročně za léčbu srdce a za voperované přístroje. „Je to bezmála deset miliard korun, což je téměř čtvrtina celé částky, kterou platíme za veškerou akutní péči v nemocnicích,“ říká Jiří Mrázek, ředitel odboru úhrad ve VZP. Menší pojišťovny platí další miliardy a celkový účet se tak může blížit až k 15 miliardám korun ročně.
Například jen za defibrilátory dá VZP ročně přes miliardu korun pro pouhé dvě tisícovky pacientů. Další miliardu stojí roztažení a vyztužení zúžené cévy vedoucí k srdci - to podstoupí ročně přes šest tisíc lidí.
Čeští pacienti však mohou za zvyšující se šance na přežití infarktu poděkovat také špatně nastaveným úhradám a firmám, které na dovozu přístrojů nejvíc vydělávaly. Kardioprogram byl totiž pro řadu nemocnic v minulém desetiletí zlatým dolem.
Jak přiznává i Jiří Mrázek z VZP, nejdražší kardioverter stál tehdy 1,2 milionu korun. To je zhruba čtyřnásobek toho, co stál v cizině.
Zpráva OECD nás navíc chválí jen kvůli infarktům. Kritiku naopak Česko sklidilo za nárůst obezity, hlavně u dětí. Ten máme ze sledovaných zemí dokonce nejrychlejší.
