Přísněji by měli být pachatelé trestáni podle téměř tří čtvrtin Čechů. Takové postoje zastávají především ženy, starší lidé, dotázaní se základním vzděláním a ti, kteří se v místě svého bydliště necítí bezpečně.
„Jedná se o očekávaný výsledek, neboť ke stejným závěrům dospěla řada dřívějších výzkumů,“ sdělil jeden z autorů výzkumu Jan Tomášek. Češi podle něj i ve srovnání s obyvateli jiných zemí dlouhodobě upřednostňují v řešení kriminality přísné tresty.
Pro zpřísnění trestů jsou hlavně lidé, kteří se domnívají, že kriminalita v České republice za poslední desetiletí stoupla. Kriminální statistiky přitom ukazují opačný trend. Zatímco v roce 2024 evidovala policie asi 173 tisíc trestných činů, o deset let dříve jich bylo téměř 289 tisíc.
„V lidech to může vzbudit obavy“
„Pro většinu lidí jsou hlavním zdrojem informací o kriminalitě média. I když se v nich občas objeví informace o kriminálních statistikách a aktuálních trendech, dominují zprávy o konkrétních, většinou závažných násilných trestných činech. To v lidech může vzbudit obavy, že jsou četnější než ve skutečnosti,“ uvedla Lucie Háková, další z autorského kolektivu výzkumu.
Lidé, kteří věří v pozitivní vliv přísných trestů, jsou přitom v menšině. S tvrzením, že se pachatel po přísném trestu vyhne dalším kriminálním činům, souhlasila třetina dotázaných. Skeptický je také pohled lidí na tresty odnětí svobody.
Trestné činnosti mezi policisty ubylo. Případů přitom inspekce prověřuje víc |
Skoro polovina z nich si myslí, že pobyt ve vězení pachatele nenapraví, ale spíše utvrdí v kriminálním způsobu života. To podle Tomáška potvrzují i statistiky. „U pachatele, který je odsouzen k trestu odnětí svobody, se výrazně zvýší pravděpodobnost, že se do něj v budoucnu vrátí,“ uvedl.
Polovina účastníků průzkumu si myslí, že k trestné činnosti vedou zejména nepříznivé životní podmínky - jako špatná výchova v rodině, chudoba nebo nezaměstnanost. Přes dvě pětiny lidí pak souhlasí s tvrzením, že pachatelé se mohou napravit, pokud se jim dostane vhodné pomoci a příležitosti znovu se začlenit do společnosti.
„Roli hrají spíše přirozené životní procesy“
„Pokud sledujeme rozsáhlé vzorky pachatelů po mnoho let, dojdeme vždy k závěru, že naprostá většina z nich kriminálního chování dříve, nebo později zanechá,“ sdělil Tomášek.
„Důležité je ale zdůraznit, že k této nápravě obvykle nedojde díky působení systému trestní justice. Roli hrají spíše přirozené životní procesy a změny,“ doplnil.
Pachatelé podle něj zanechají trestné činnosti obvykle proto, že s přibývajícím věkem dozrají a změní pohled na to, co je v životě důležité, založí rodinu a najdou smysluplné uplatnění v práci. „Účinná kriminální politika tak do značné míry souvisí s tím, nakolik je naše společnost ochotná poskytnout jim pomyslnou druhou šanci,“ uvedl.
