Komora veterinářů registruje na 3 700 členů, přičemž tisícovka jich přibyla jen za uplynulých patnáct let. Aktuálně je jich dokonce mírný přebytek.
„Zdraví psů se za uplynulé roky neuvěřitelně zlepšilo, až to veterinářům bere práci. Majitelé většinou naslouchají jejich doporučením a kupují inteligentní krmiva vyvinutá pro konkrétní potíže. Taková bych rozhodně přál i lidem. Ale zeptejte se humánních lékařů, kolik pacientů dodržuje jejich rady,“ zamýšlí se nad přístupem chovatelů veterinář Jiří Návara.
Za žrádlo pro psy a kočky Češi ročně utratí kolem osmi miliard korun, další asi miliardu a půl za doplňky. Výdaje každoročně rostou. V roce 2013 se v tuzemsku vyrobilo 242 tisíc tun krmiva a stejné množství čeští chovatelé nakoupili. O rok později už poptávka výrobu předčila.
Podle Návary, který dříve působil jako předseda dnes již zaniklé Unie výrobců krmiv, ale i dalších lidí z oboru je důvodem také větší kupní síla lidí.
Mnozí chovatelé nejenže pečlivě studují složení žrádla, mazlíčkům dopřávají třeba i nadstandardní služby veterinářů jako jsou akupunktura či aromaterapie.
Vývoj výroby krmiv pro psy a kočky v Českurok / krmivo vyrobené v tuzemsku v tunách
Odhadem 30 procent české produkce jde na export, zhruba stejné množství krmiv se zase doveze. V přepočtu na počet obyvatel má Česko jako výrobce v Evropě silnou pozici. Ve všech zemích EU se v roce 2014 vyrobilo celkem za 9,9 mld. eur.
Zdroj: ČSÚ a databáze zaniklé Unie výrobců krmiv |
„Léčebná a preventivní veterinární péče v řadě oblastí nejen dosahuje úrovně humánní medicíny, ale svojí úrovní a dostupností ji v řadě aspektů překonává. Je plně v soukromém sektoru - vesměs nezná omezení daná politikou zdravotních pojišťoven nebo úhradových vyhlášek. I zde péče kopíruje všeobecné trendy včetně ‚hi-tech‘ zákroků či alternativních postupů,“ říká šéf veterinární komory Karel Daniel.
Veterinářům ve smíšených praxích plyne hlavní příjem z vakcinací, kastrací a dalších vesměs rutinních úkonů. Specializovaným klinikám pak ze složitých operací.
Třeba v nemocnici na pražském Zahradním Městě léčí mimo jiné i chronicky nemocné psy. „Investice do těchto pacientů s onemocněním ledvin, slinivky, jater, srdce, s rakovinou či autoimunitními chorobami se mohou v průběhu mnohaměsíční léčby vyšplhat k padesáti a více tisícům,“ přibližuje veterinář Hanuš Velebný.
Podle jeho názoru však má každý nějakého koníčka, do kterého investuje.
„Pohledy na otázku chovatelství mohou být rozdílné a různí chovatelé to často ženou až za hranici zdravého rozumu. Mně se ale například zdá rozumnější ‚koupit‘ svému psovi operaci srdce, než autu hezčí spojler, který bude mimochodem ještě o dost dražší. Každopádně máme-li pocit, že se majitel rozhoduje pro investici, která není rozumná, rozmlouváme mu to,“ dodává.
Před těžkým rozhodnutím nedávno stála i Michaela Havelková z Brna. „Náš jezevčík musel podstoupit náročnou operaci žaludku, léčení přišlo celkem na 35 tisíc. Seznam použitého zdravotnického materiálu byl na faktuře rozepsaný přes dvě strany A4. Lidi často přemýšlejí, jestli na pejska budou mít čas, ale už nezváží, že to zdaleka není levný špás, zvlášť pokud má zdravotní problémy,“ přibližuje chovatelka.
Granule a masové konzervy pro dva malé psy ji spolu s očkováním, přípravky proti klíšťatům, hračkami a pamlsky vyjdou na více než 30 tisíc ročně.
Pochoutky pro psa? Hlavně bez chemie
Výdaje za psa ovlivňuje vedle zdravotního stavu mnoho dalších faktorů, třeba to, zda je „papírový“ a majitel ho vodí po výstavách. Krmivo ale bývá největší položkou. Ceny se výrazně liší podle kvality. Za deset kilo granulí, které psovi o stejné hmotnosti vystačí i měsíc a půl, lze utratit 180 korun, ale třeba i tisícovku. Velký pes má stejné množství někdy jen na 10 dní.
Chovatelské potřeby levnějiPři nákupu chovatelských potřeb využívejte cashbackový portál VratnéPeníze.cz. Ročně lze ušetřit stovky až tisíce korun. Více ZDE. |
Odborníci odhadují průměrné výdaje za krmivo a doplňky pro jednoho psa na 4 až 5 tisíc korun, oslovení pejskaři ale často přiznávají mnohem víc. Mladá majitelka německého ovčáka z Brna je vyčíslila minimálně na 20 tisíc korun. To Gabrielu Kuběnovou přijde miniaturní ši-tzu odhadem na polovinu. „Je docela rozmazlený, granule skoro nežere, takže vaříme maso,“ vysvětluje.
Kolik vás ročně stojí pes? Zeptali jsme se majitelů:
23. dubna 2016 |
Jedním z největších výrobců granulí v Česku je firma Vafo, která vyváží krmiva pod značkou Brit do více než 60 zemí (více jsme psali zde). Její předloňské tržby se vyšplhaly na 1,8 miliardy korun. „Loni jsme vyrobili 49 tisíc tun krmiv, z toho čtvrtina putovala na český trh, před pěti lety to bylo 30 tun,“ nastínil rozmach produkce šéf marketingu Martin Šámal.
Že jsou lidé ochotni utrácet za své psy skutečně vysoké sumy, potvrzují i prodejci. „Lidé se opravdu začali o výživu víc zajímat a přiklánět se ke specializovaným značkám, častěji kladou vysoké nároky na kvalitu. Někteří řeší psí výživu víc než tu vlastní, soudě podle toho, jak probíhá komunikace se zákazníky,“ souhlasí majitel obchodu vase-krmivo.cz Tomáš Kroupa.
Podívejte se, jak se vyrábějí psí granule:
26. října 2015 |
Vedle zboží nabízí i poradenství a servis pro chovatele, průměrný zákazník se středním psem u nich ročně utratí 15 až 20 tisíc korun.
„To se týká různých položek ze sortimentu. Například vzrůstá obliba přírodních odměn, hraček a pochoutek, které nejsou barvené ani chemicky upravované. Také jsme zaznamenali větší zájem o přírodní antiparazitika, lidem připadají šetrnější. Průměrný zákazník nakupuje zhruba každých šest týdnů,“ dodává.
Vývoj v počtu veterinárních lékařů v ČR
Zdroj: KVL ČR |
Další prodejce Lukáš Bořek dělí pejskaře na dvě skupiny. „Supermarketovým zákazníkům jde o každou korunu a neřeší kvalitu. Ale zvětšuje se skupina majitelů, kteří psovi dopřávají stále víc, hodiny diskutují o krmivech na sociálních sítích, sdílejí zkušenosti a řeší to do největších detailů, kupují přípravky na srst, klouby a podobně,“ vyjmenovává majitel e-shopu svetkrmiv.cz.
Obchod se rozhodl založit, když si před lety uvědomil, jak výrazně počet čtyřnohých společníků v českých domácnostech narostl. „Otec je veterinář. Viděl jsem, že psů je víc a víc a řekl jsem si, že je potřeba této možnosti využít,“ připouští.
Stříhání odložíme, až přijde důchod
Klientelu salonů specializovaných na stříhání psů zdaleka netvoří jen mazlíci zámožných majitelů. Kompletní péče o velké plemeno přitom vyjde i více než na pětistovku a někteří psi ji absolvují klidně čtyřikrát do roka.
„Určitě nechodí jen movití pejskaři, ale i maminky na mateřské a senioři. Jednou volala důchodkyně, jestli můžeme stříhání posunout, že ještě čeká na penzi. A někteří vytížení zákazníci raději dopřejí péči psovi, než aby se zašli ostříhat sami,“ vypozorovala majitelka Psího salonu Brno Tamara Fazorová.
„Pejskaři mé služby berou, jako by péči dopřávali sami sobě,“ říká po dvaceti letech v oboru psí stylistka Eva Marešová. „Jedna klientka v souvislosti s nákupem drahých psích léků zmínila, že zkrátka chce, aby její pes žil stejně kvalitně jako ona, a takhle je to podle mě i u většiny ostatních pejskařů,“ podotýká.
V „psí branži“ už osmnáct let podniká také Tomáš Kýr. „V minulosti jsem se přes zimu věnoval i jiným věcem, ale posledních zhruba deset let mě živí pouze výcvik psů,“ říká majitel výcvikové školy Moravia Dog School.
V létě odučí i 70 psů týdně. „Zpočátku jsem nabízel jen internátní výcvik, kdy u mě byl pes za účelem výchovy ubytovaný třeba měsíc v kuse. Postupně rostl zájem o lekce na cvičišti - lidé chtějí psa cvičit sami, prožívat to s ním a jen dostávat rady, jak správně na to. Vlastně jsem se přizpůsobil vývoji,“ dodal.
