Dohodu v Praze podepsali ředitel Archivu bezpečnostních složek Ladislav Bukovszky, ředitel ústavu Pavel Žáček a jeho polský protějšek Janusz Kurtyka z Ústavu národní paměti.
"Chtěl bych podotknout, že je více než symbolické dnešní datum podpisu, kdy si připomínáme 40 let od upálení Ryszarda Siwiece na Stadionu Desetiletí ve Varšavě,“ připomněl Pavel Žáček smrt polského veterána druhé světové války, který se upálil na protest proti sovětské okupaci Československa.
Češi budou díky první takto navázané zahraniční spolupráci moci čerpat ze zkušeností polských kolegů. Ti za sebou už mají pátrání v archivech z Ruska a pobaltských zemí. "Poláci k tomu mají blíže i geograficky, je lepší využít zkušeností kolegů než objevovat objevené," podotkl mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Reichl.
Polští badatelé by tak mohli Čechům pomoci objasnit například osudy lidí, které z Československa po skončení druhé světové války odvlekli sovětští vojáci neznámo kam. Nelze ale zatím předvídat, co všechno se v zahraničních archivech skutečně objeví.
Poláci si od spolupráce naopak slibují zpřístupnění svazků dokumentujících aktivity československé Státní bezpečnosti proti přívržencům polského opozičního odborového svazu Solidarita.
"Podpis spolupráce má i celoevropský kontext," uvedl mluvčí Reichl. "Podobné dohody hodláme podepsat i s dalšími podobnými institucemi. Chceme, aby vzniklo sdružení se silnějším hlasem a větší možností své zájmy prosadit na evropské úrovni." Výhledově badatelé chtějí i vyvolat slyšení na půdě Evropského parlamentu a tam docílit usnesení o zločinnosti komunistického režimu. Po dohodě s Poláky má následovat Maďarsko a Slovensko.
Hlavním cílem badatelů je, aby "se o zločinech komunismu začalo mluvit otevřeněji, tak, jako se 60 let po válce mluví o zločinech nacismu", dodal Reichl.
