Obec s šestnácti sty obyvateli čerpala podzemní vodu nelegálně přes rok. Odebrala přes 70 tisíc kubíků. Podle starostky chybovala firma najatá obcí na správu vodohospodářské infrastruktury. „Když jsme jí dali výpověď a začali systém provozovat sami, ukázalo se, že nevyřídila potřebné povolení,“ vysvětlila nedávno starostka Leona Stejskalová.
Domácnosti podzemní vodu čerpají zdarma. Platit musí odběratelé více než 500 kubíků měsíčně (to odpovídá spotřebě zhruba 167 lidí). Právě na tyto subjekty, které ze zákona musejí mít měřidla, se inspektoři ČIŽP zaměřují. Scénář, kdy obec či firma čerpají bez platného povolení, není neobvyklý.
Pokuty za nelegální odběry podzemních vodOd ledna do konce září dostalo od ČIŽP 31 subjektů pokutu v celkové výši přes 3 miliony. Po Tršicích s pokutou 1,8 milionu letos dostaly nejvyšší postih Městské služby Ústí nad Labem. V roce 2016 uložili inspektoři ČIŽP 42 pravomocných pokut v celkové výši 3,2 milionu. Nejvyšší pokutu platilo Jednotné zemědělské družstvo Budovatel z Janovic nad Úhlavou, a sice 535 tisíc. Pozn.: Jde o pokuty za odběry bez platného povolení nebo za odběry vyšší než povolené. |
„U velkých odběratelů se ‚černé odběry’ podzemních vod téměř nevyskytují, u menších je občas zjistíme. Mnohdy se jedná spíše o opomenutí, kdy odběratel zapomene požádat vodoprávní úřad o prodloužení povolení,“ potvrdila mluvčí ČIŽP Jana Jandová.
Zasáhnout proti hříšníkovi nelze hned
Kubík podzemní vody stojí podle účelu čerpání dvě až tři koruny (chystané zdražování vyvolalo velký odpor). Pokuta za nelegální čerpání je minimálně 25 korun za kubík. Pro její vyměření přitom stačí odebrat i pouhých pár kubíků „po lhůtě“ nebo nad úřadem povolený limit.
Že se nelegální odběr prodraží, se letos přesvědčily také Městské služby Ústí nad Labem. Vyčerpaly o 24 tisíc kubíků víc, než měly povolené. Nad limit se navíc loni i předloni dostaly během letních prázdnin. Město muselo zaplatit pokutu 600 tisíc korun.
„Dobře si uvědomujeme problém nedostatku vody, proto kontrolám věnujeme dlouhodobě velkou pozornost. V tomto případě probíhaly odběry vod nad rámec povolení dva roky po sobě i v suchých měsících, jako je červenec a srpen. To považuji za velmi nehospodárné, nemůžeme to tolerovat,“ komentoval ředitel ČIŽP Erik Geuss.
Sankce za černé odběry přicházejí se zpožděním. „Kolik minulý rok odebrali, totiž odběratelé hlásí správcům povodí vždy až během prvního čtvrtletí následujícího roku, takže dřív to ani nemůže nikdo zjistit,“ řekla iDNES.cz Hana Prchalová z Výzkumného ústavu vodohospodářského.
Třetina skiareálů porušila při zasněžování zákon. Odebíraly více vody |
Podle hydrogeoložky je někdy obtížné vůbec zjistit, kolik má daný odběratel povoleno čerpat. Jeden subjekt totiž vlastní třeba i patnáct vrtů, přičemž pro každý z nich příslušný vodoprávní úřad mohl vydat povolení jindy a na různé dlouhou dobu. Celkově bylo vydáno povolení pro odběry podzemních vod mnohem víc než pro odběry z řek či rybníků.
Černé odběry? Možný problém mezi sousedy
Inspektoři se při kontrolách soustředí zejména na platnost vydaných povolení a jejich soulad s údaji z měřičů. O hříšníkovi, který si tajně svépomocí vykope studnu, je takřka nereálné se dozvědět, i kdyby čerpal vody sebevíc.
„Nevím, kdo z velkých evidovaných odběratelů si ještě dnes dovolí delší dobu brát více, než má dovolené - myslím, že to tak zlé nebude. Tohle podle mého názoru může být problém jen v lokálním měřítku a mezi sousedy, kdy se nemusí žádat o povolení s ohledem na množství,“ podotkla Prchalová.
Lidé už na studny nespoléhají, kvůli suchu se připojují i k vodovodu |
Míní tím situaci, kdy domácnost čerpá příliš mnoho, protože její spotřeba není nijak omezená, a okolí tím trpí. „Hrozně špatně se rozlišuje, zda je v místě sucho jen proto, že málo prší, anebo kvůli tomu, že odběry zkrátka nejsou adekvátní,“ podotkla.
Vodoprávní úřady sice mohou na základě hydrogeologického posudku nový vrt úplně zakázat, pokud by experti zhodnotili, že může významně ovlivnit okolní studny, přesto jde podle vyjádření znalců spíš o odborný odhad a o finálních důsledcích je zcela jasno teprve tehdy, když se začne vrtat.
„Celý proces od průzkumu po uskutečnění něco stojí, takže samozřejmě nelze vyloučit, že mohou být případy svépomocí vykopaných studen, o kterých nikdo neví, přestože se v roce 2008 prováděl jejich soupis,“ doplnil hydrogeolog Petr Ulahel, který se vrtání studen věnuje.
