„Od začátku letošního roku do neděle 25. února bylo do informačního systému infekčních nemocí nahlášeno už 1 217 případů pertuse, což je černý kašel způsobený bakterií Bordetella pertussis. Loni jsme přitom za celý rok evidovali 494 nemocných,“ líčí pro iDNES.cz epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová, podle níž mohou letos onemocnět nejméně tři až čtyři tisíce lidí.
Epidemie černého kašle se cyklicky vracejí zhruba každých pět let, ale ta letošní je už teď téměř jistě nejsilnější za posledních deset let. V době covidu pertuse téměř vymizela, onemocněly jen desítky lidí. Před tím byl nejvyšší výskyt v roce 2014, kdy onemocnělo 2 521 lidí. Pokud letos nákaza dál poroste současným tempem, stejných hodnot dosáhneme už v půlce března.
Podle Kateřiny Fabiánové se černý (také dávivý) kašel vyskytuje ve všech věkových skupinách, nejčastěji však u teenagerů ve věku od 15 do 19 let, ale také u kojenců, které může nemoc ohrozit na životě. „Evidujeme již 30 nakažených dětí do jednoho roku života,“ říká epidemioložka.
Přibývá případů černého kašle, ohrožuje hlavně neočkované seniory a děti |
Kateřina Fabiánová také podotkla, že na rozdíl od většiny nakažených, kteří se léčí doma, nejmenší děti často leží v nemocnicích a potřebují intenzivní péči. „Domácí péče o nakažené kojence je riziková v tom, že nelze dobře odhadnout další vývoj nemoci. Stav dítěte se může velmi prudce zhoršit,“ vysvětluje lékařka.
Podle ní v Česku letos žádný pacient s černým kašlem nezemřel. V předešlých letech však ano – od roku 2014 zemřelo pět seniorů ve vyšším věku a jeden kojenec.
Nejvíc nakažených je na jihu a ve středu Čech
Nejvíce případů černého kašle letos hlásí Jihočeský kraj, kde dosud onemocnělo 246 lidí. Následují Středočeský kraj s 211 případy, Vysočina se 180 a Pardubický kraj se 161. Nejméně případů má naopak Karlovarský kraj, kde dosud onemocněli černým kašlem jen tři lidé.
Epidemiologové v nejpostiženějších regionech shodně tvrdí, že zatím nezjistili žádná ohniska nákazy. Vzájemnou souvislost mají někdy nejvýše dva nebo tři příbuzní či třeba spolužáci, ale nikdy neonemocní celá rodina nebo kolektiv.
| Kalendářní týden | Celkem (kumulativní počet od 1.1. 2024) | Týdenní nárůst |
|---|---|---|
| 1 | 28 | |
| 2 | 107 | 79 |
| 3 | 227 | 120 |
| 4 | 330 | 103 |
| 5 | 453 | 123 |
| 6 | 641 | 188 |
| 7 | 843 | 202 |
| 8 | 1217 | 374 |
| Zdroj: Státní zdravotní ústav | ||
„Nejvíce nakažených je u nás mezi středoškoláky, kteří se nejčastěji shromažďují. A pak mezi školními dětmi ve věku od 10 do 14 let. Většina z nich byla v dětství očkovaná a je možné, že už nemají dostatečné protilátky. Ale kdyby to bylo jen tím, onemocněla by většina třídy což se neděje. A nenakazí se typicky ani všichni z rodiny, kde onemocní jeden nebo dva členové,“ říká pro iDNES.cz ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích Hana Bendíková.
Podle Bendíkové jsou zřejmě k nemoci náchylnější lidé s oslabenou imunitou. Připomněla, že proti nákaze se lze chránit očkováním a pozdějším přeočkováním.
Očkování doporučuje i gynekologická společnost, a to zejména těhotným ženám v třetím trimestru; je to kvůli ochraně novorozenců, kteří jsou nejzranitelnější.
„Jinak platí stejná prevence jako pro jiné infekční nemoci dýchacích cest: dodržování hygienických zásada a posilování imunity dostatkem spánku, pohybu na čerstvém vzduchu, zdravou stravou a vitamíny,“ dodává šéfka jihočeských epidemiologů.
