Mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku se v tunelu o obvodu 27 kilometrů nachází hluboko v podzemí velký hadronový urychlovač částic. CERN na něm zkoumá lidstvu zatím jen málo známé stránky fyziky. Technické zařízení umí navodit podmínky vzniku vesmíru.
Díky tomu umožňuje vědcům pozorovat, co se dělo ve vesmíru v prvních okamžicích po velkém třesku. Na vývoji se podílelo dva tisíce těch nejelitnějších vědců ze 34 zemí světa.
Další tisíce či desetitisíce lidí přispívají svým drobným dílem práce, i když nejsou držiteli Nobelovy ceny za fyziku. Třeba studenti z malé pražské vysoké školy Unicorn College. Vytvářejí aplikaci, která zahrnuje podrobnou databázi všech součástek jednoho z detektorů zařízení.
Urychlovač částic má totiž několik detektorů, ve kterých dochází ke srážkám protonů. V těch vědci sledují, co přesně se s částicemi děje. Tím největším detektorem je Atlas. Zařízení je samo o sobě 25 metrů vysoké, 45 metrů dlouhé a váží 7 tisíc tun. Nachází se zhruba 100 metrů pod zemí. Uvnitř něj je takzvaný vnitřní detektor. Nyní se připravuje jeho rekonstrukce, tak aby byl výkonnější a dokázal odhalit vědcům ještě víc.
Atlas se bude vylepšovat
Studenti z Unicorn College vytvářejí pro CERN databázi více než půl milionu součástek, ze kterého se vylepšený Atlas bude skládat. Je to v podstatě takové digitální dvojče přístroje, které obsahuje soupis i těch nejmenších plíšků, šroubků, čipů, dokonce i použitého lepidla. Sleduje i trasu, kterou dané součástky do CERN putovaly. Účel je jasný. Když se něco porouchá, vědci chybovou část mohou snáze najít.
„Až budou postupně v CERN skládat detektor dohromady a zjistí, že něco nefunguje tak, jak má, mohou se do tohoto rodokmenu součástek podívat a přesně vidí, co se s nimi dělo. I to, jestli třeba byly slepeny stejným lepidlem,“ vysvětluje Marek Beránek, ředitel školy.
Zatím se na projektu podílela zhruba desítka studentů, někteří aplikaci pro CERN měli jako bakalářskou práci, jiní jako rozšíření praxe. Nyní přicházejí opět nováčci. Část se zabývá vývojem aplikace, část převzala spíše manažerskou úlohu a komunikuje s uživateli aplikace a odpovídá na jejich požadavky a hlášení. Někteří zase testují, zda vše běží, jak má.
„Já jsem přešel z projektu na projekt. Předtím jsem dělal na projektu s interaktivními učebnicemi pro školu a pak jsem si říkal, že bych chtěl zabruslit víc do vývoje aplikace, kterou vidí návštěvník,“ vysvětluje Ondřej Novák, jeden z těch, kteří nyní na projektu začínají.
Práci na aplikaci berou jako novou příležitost. „Nebál jsem se toho, naopak, baví mě to a baví mě i ten tým,“ dodává Ondřej Vít, student třetího ročníku informačních technologií.
Může být u černé díry obyvatelná planeta? Podle českých fyziků ano |
Do systému Unicorn College se zatím zaregistrovalo 70 institucí a zhruba 250 uživatelů. Je to skupina univerzit a výzkumných institucí od Japonska až po Spojené státy, které se na rekonstrukci Atlasu budou podílet. Budou klienty, kteří využijí Čechy vytvořenou databázi.
Tyto instituce musí zapsat do databáze, kde se součástky v reálném detektoru nacházejí, či jakým způsobem byly vyrobeny. „Nyní do naší aplikace přidáváme nové funkčnosti, které v CERN chtějí, a ty jsou čím dál sofistikovanější,“ dodává Beránek.
Spolupráci Unicorn College s tak prestižní institucí, jako je CERN, zaštítily veřejné instituce, a to ČVUT, Akademie věd a Karlova univerzita.
Podle Beránkových slov byl projekt na tvorbu aplikace pro matematicko–fyzikální fakultu či ČVUT málo vědecký, a tak se dohodli, že ho přenechají Unicorn College. Škola se projektu věnuje od roku 2015. Od té doby se ostré uvedení nového Atlasu do provozu stále posouvá, nyní je plánováno na rok 2024.
