Jiří Lukšíček byl jedním z nich. Obyčejný chlapec, který se narodil v roce 1933, dětství prožil v pražské čtvrti Bohdalec a viděl tam věci, které by děti vidět neměly. Například sousedy, které z domů vleklo gestapo. A taky sousedy, jimž pár let poté Pražané vyholovali na hlavách hákové kříže.
Dvě stě čtyřicet sedm schodů tvořených dvěma kolíky, prknem a ušlapanou hlínou. Tak jsme denně chodili ze šachty do lágru.