Krize. Ať už způsobená nějakou nenadálou životní situací - vyhazovem z práce, onemocněním či úmrtím blízkého, finanční tísní. Nebo v důsledku dlouhodobých psychických problémů, které se ale nenadále zhoršily.
Psychiatr přijde až domů. Péče o duševně nemocné se přesouvá z léčeben |
V současné situaci lidem, kteří se s takovými stavy potýkají, mnohdy nezbývá než začít shánět psychiatra. Na toho si ale vzhledem k jejich nedostatku - a to především těch, kteří jsou placeni na pojišťovnu - počkají i několik měsíců.
To chce nyní ministerstvo zdravotnictví vyřešit. Přišlo proto s plánem, podle kterého by v Česku měla vzniknout síť takzvaných center krizové péče. Tedy nízkoprahových oddělení napojených na nemocnice, kam by mohl bez objednání každý přijít a dostalo by se mu okamžité psychiatrické péče.
„Cílem je vytvořit základní síť krizových služeb, přičemž v každém kraji by měla být minimálně jedna služba určená všem, kteří se ocitli v krizové situaci, dostupná non-stop,“ popsal mluvčí resortu Ondřej Jakob. Současné ambice jsou takové, že center by mělo do roku 2030 být minimálně osmnáct - čtrnáct pro dospělé, čtyři pro dětské pacienty.
O pomoc si lze říct již nyníSíť center krizové péče sice teprve vzniká, již nyní ale existují instituce, které mohou v popsaných případech pomoci. Některá jsou registrována jako sociální služby krizové pomoci, jiná jako zdravotnická zařízení. Jejich seznam lze v případě nouze nalézt například na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky zde. Je také možné obrátit se na některou z linek důvěry, kde dokážou vyškolení operátoři volajícího ošetřit, zklidnit prvotní šok i poradit, jak postupovat dál. Jejich seznam lze nalézt zde. |
Když má třeba příbuzný nehodu
Nyní tato centra pilotně testují v několika nemocnicích. Třeba v pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN), kde jej otevřeli v dubnu. Zatím přijali na stovku pacientů, pět z nich rovnou hospitalizovali. Podle přednosty Psychiatrické kliniky VFN Martina Anderse, pod kterou centrum spadá, je však již nyní vidět, že taková služba má smysl.
Češi a psychiatrieProblémem psychiatrické péče v Česku není jen její přetíženost. Lidé se totiž mnohdy stále ostýchají vyhledat pomoc, ačkoliv ji potřebují. Podle Winklera z Národního ústavu duševního zdraví třeba ze staršího průzkumu vyplynulo, že 60 procent lidí nevyhledalo odbornou pomoc pro afektivní a 70 procent pro úzkostné poruchy. Pro problémy související s nadměrným požíváním alkoholu to je až 90 procent. „To jsou poměrně alarmující čísla,“ upozornil. |
„Někteří lidé to velmi kvitují, že je tímto způsobem zachytíme. Je to ale velmi složitý proces, jak co se týče personálního, tak vzdělávacího aspektu,“ popsal.
Jak to celé funguje? Do centra se člověk může dostat dvěma způsoby. Jednak může jednoduše sám přijít - cítí, že potřebuje okamžitou krizovou intervenci, tak vyhledá pomoc centra.
Nebo se dostane do nemocnice z jiných důvodů. Vyškolený personál jej ale identifikuje jako člověka vyžadujícího psychiatrickou péči, proto jej pošle také za odborníky do centra krizové péče.
Anders dává třeba následující příklad: někoho porazí auto. Příbuzný, který s tímto člověkem byl na procházce, je v šoku, sanitka proto přiveze i jeho. A postarají se o něj právě v centru krizové péče. Takových modelových situací, kdy je zdravý člověk znenadání vystaven neúměrnému stresu, je ale celá řada. Ať už jde o úmrtí blízkého člověka, nebo třeba že se matka dozví, že je její dítě nemocné.
„Tak jako když člověk utrpí vážné zranění například při autonehodě, může utrpět i trauma duševní. A obdobně jako u autonehody, když pacienta záchranka odveze na urgentní ošetření do nemocnice, měla by být dostupná krizová péče 24 hodin, sedm dní v týdnu,“ popsala Simona Papežová, předsedkyně Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
Může jít ale také o dlouhodobě psychicky nemocného pacienta, kterého zachvátí náhlé sebevražedné myšlenky nebo třeba panická ataka.
Přibývá lidí v problémech
Hlavní výhodou systému je právě jeho nízkoprahovost a rychlost. Neexistuje žádná čekací doba. V krajních situacích může taková věc až zachraňovat životy, v těch méně extrémních případech se pacient vyhne tomu, aby skončil třeba v psychiatrické nemocnici. „Když vidíme člověka s vysokou mírou sebevražednosti, můžeme ho okamžitě umístit na psychiatrické lůžko a tím zabránit tomu nejhoršímu,“ popsal Anders.
Klíčové je ale i to, že centrum dokáže pacienta nasměrovat dál. Pokud psychické problémy pramení ze složité životní situace, může jej propojit třeba se sociálními pracovníky, kteří ji pomohou řešit. A navrhovat konstruktivní řešení lidem, kteří je v šoku nevidí.
Třikrát se pokusila o sebevraždu, musí být pod dozorem. Lékaře hledali měsíce |
„Tato síť vzniká jako reakce na zvyšování počtu lidí, kteří se dostávají častěji do situací, které již nedokážou vyřešit vlastními silami a u kterých má tato situace dopad na jejich duševní zdraví,“ uvedl mluvčí Jakob z ministerstva zdravotnictví.
Že taková centra nyní vznikají, pozitivně hodnotí všichni oslovení odborníci. „Považuji to za velmi správný krok, neboť absence dostupné krizové psychologicko-psychiatrické pomoci napříč republikou představuje jednu z nejzávažnějších slabin českého systému péče o duševní zdraví,“ řekl třeba ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler.
Rychlá pomoc podle něj může zamezit vzniku post-traumatické stresové poruchy nebo třeba potřebě dlouhodobě docházet k psychiatrovi.
S tím souhlasí i Papežová, která poukázala, že Psychiatrická společnost ČLS JEP o něco podobného dlouho usilovala. „Každý z nás se v životě může dostat do situace, kdy, ač jindy duševně zdráv, potřebuje pomoc psychiatra, psychologa i dalších pracovníků,“ upozornila.
