Vše není o práci, penězích a slávě, řekl laureát Lustigovy ceny Pafko

Cenu Arnošta Lustiga, kterou její laureáti dostávají za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost, letos obdržel břišní a hrudní chirurg Pavel Pafko. Cena se udílí každoročně jednomu z žijících českých občanů, který se obdobným způsobem jako spisovatel Arnošt Lustig příkladně zasloužil o udržení a rozvoj celospolečenských hodnot.

„Je vidět, že hrdinství se dá splnit i v mírových dobách,“ uvedl k letošnímu udělení předseda výboru ceny kardiochirurg Jan Pirk.

Jedenaosmdesátiletý laureát, chirurg Pavel Pafko, podle svých slov Arnošta Lustiga osobně neznal, ale oceňuje na něm jeho optimismus. „My dnes nemáme hlad, nejde nám o život a přitom jsme pořád otrávení a naštvaní. Ale z jeho osobnosti, i když měl těžký život, je cítit radost ze života,“ řekl ČTK Pafko.

„V srpnu jsme měl těžký úraz na kole, přežil jsem. Oba jsme s Lustigem byli blízko smrti, oba jsme byli na dně a díky tomu jsme pochopili, že vztahy v rodině jsou absolutní základ všeho. Je potřeba myslet na rodinu, vše není v práci, v penězích a o slávě,“ dodal.

Posledním držitelem Ceny Arnošta Lustiga je bývalý velitel 601. skupiny speciálních sil a současný ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka. 

Dalšími laureáty jsou například disidentka a chartistka Dana Němcová, spisovatel Jiří Stránský, novinář a válečný veterán Bedřich Utitz, rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková nebo biskup Václav Malý.

Pavel Pafko

• Břišní a hrudní chirurg Pafko v letech 1992 až 2010 působil jako přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Motol.
• Známým se stal v prosinci 1996 operativním odstraněním plicního nádoru tehdejšímu prezidentu Václavu Havlovi.
• V prosinci 1997 provedl se svým týmem první transplantaci plic na území České republiky.
• V roce 2013 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.
• V roce 2016 byl pasován na Rytíře českého lékařského stavu. Ocenění uděluje Česká lékařská komora osobnostem, které se zasloužily o rozvoj českého lékařství, humanismu, vykonaly jiný významný občanský čin nebo projevily významný občanský postoj.

Loni se pořadatelé dohodli se sponzory, aby svou podporu raději věnovali projektům ČVUT sloužících boji s koronavirem.

Cena Arnošta Lustiga byla zřízena k prvnímu výročí spisovatelova úmrtí Česko-izraelskou smíšenou obchodní komorou. Lustig zemřel 26. února 2011 ve věku 84 let. Jako dospívající prošel ghettem v Terezíně a koncentračními tábory v Osvětimi a Buchenwaldu. Zážitky z té doby představují těžiště jeho tvorby.

Arnošt Lustig by nám dnes připomněl prosté hodnoty, míní jeho dcera Eva

K nejznámějším jeho dílům patří Démanty noci, Dita Saxová či Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou. Po válce vystudoval novinařinu a pracoval mimo jiné jako reportér a režisér Československého rozhlasu, redaktor týdeníku Mladý svět a scenárista na Barrandově. V roce 1968 emigroval. Nejprve žil krátce v Izraeli, potom v Jugoslávii a od roku 1970 v USA. Do Česka se vracel pravidelně v posledních 20 letech.