Paškuliak jel podle obžaloby do Iráku v roce 2021. Hledal tam náborová místa kurdských jednotek YPG (Lidové obranné jednotky) a Kurdské strany pracujících (PKK), která je na unijním seznamu teroristických organizací.
Podle státního zástupce chtěl zažít ozbrojené násilné akce, mít přístup ke smrtícím zbraním a bojovat v Sýrii proti tureckým ozbrojeným vládním složkám. Již předtím si vyhledal kontakty a absolvoval jednodenní výcvik s útočnou puškou. Kvůli neznalosti jazyka a místního prostředí ale zůstal v Iráku pouze deset dní a vrátil se do Česka.
Čech bojoval na Ukrajině bez souhlasu prezidenta, státní zástupce ho obžaloval |
V březnu 2022 pak Paškuliak podle obžaloby odjel do Kyjeva, kde začal bojovat proti Rusku u dobrovolnického batalionu Karpatská Sič, nyní spadajícího pod ukrajinskou armádu.
Byl nasazen u Irpině a v Charkovské oblasti. U vojska působil do konce dubna, pak ho musel opustit. Následně se opět vrátil do Česka. Paškuliakovi hrozil až dvanáctiletý trest vězení.
Paškuliak u městského soudu loni v létě přiznal, že do Iráku odcestoval. Nechtěl se však podle svých slov připojit k jednotkám PKK, pouze YPG. Do země prý odjel, protože viděl v televizi záběry, na kterých umírali kurdští civilisté.
Následky ruského oslepnutí po ztrátě Starlinku? Ukrajina náhle dobyla 200 km² |
Jednotku, kterou hledal, však nenašel. Podle předsedy odvolacího senátu Romana Drahného však obhajobu Paškuliaka vyvrací jak svědecké výpovědi, tak i záznamy elektronické komunikace. „Z této komunikace lze dovodit ve vztahu k obžalovanému minimálně srozumění s tím, že mu bylo jedno, jestli bude kontaktovat PKK, YPG nebo jinou organizaci,“ řekl Drahný.
K části týkající se Ukrajiny Paškuliak loni uvedl, že zbraň v boji nikdy nepoužil, převážně obsluhoval pozorovací dron, který vyhledává ruské pozice. Uvedl, že chtěl pomáhat a válku vnímal jako ohrožení České republiky.
Spoléhal se prý na ujištění tehdejšího premiéra Petra Fialy (ODS), který po schůzce s bývalým prezidentem Milošem Zemanem slíbil českým dobrovolníkům bojujícím na Ukrajině beztrestnost formou abolice. Považoval tedy své počínání za legální. Kancelář prezidenta republiky o výjimku vstoupit do ukrajinských ozbrojených sil nepožádal.
Klíčová pomoc. Nebe nad Kyjevem střeží tajná letka pilotů z USA a Nizozemska |
Drahný ale v úterý odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, podle které politické proklamace nelze z pohledu trestního práva považovat za závazné. Soudy podle odvolacího senátu řešily i otázku motivu obžalovaného.
„V případě, kdy by byl skutečně prokázán v tom rozsahu, který obžalovaný prezentuje, pak by byl chvályhodný, na druhou stranu je však odvolací soud přesvědčen, že ty motivy pana obžalovaného tak čisté nebyly,“ dodal Drahný.
Podle soudce bylo na místě zvážit uložení přísnějšího trestu. Státní zástupce však proti rozsudku městského soudu odvolání nepodal, trest tak odvolací senát zpřísnit nemohl. Podotkl, že soudy muži uložily nejpřísnější možnou podmínku, tedy v trvání tří let se zkušební dobou na pět let.
