Jakou hodnotu má lidský život? To je otázka, která rozděluje nejen odbornou veřejnost. Velmi totiž záleží na tom, kdo na ni odpovídá, ale i to, proč se na ni zrovna ptáme.
Centrum dopravního výzkumu (CDV) se ve své aktuální studii zaměřilo na to, jakou finanční hodnotu má lidský život pro český stát a společnost. Přesněji takový život, který je zmařen na našich silnicích. A výsledek? Každý usmrcený pasažér představuje ztrátu téměř dvaceti milionů korun.
Analýza CDV se věnovala konkrétně roku 2016, za který jsou už dostupná všechna potřebná data. Policie v tomto roce vyšetřovala 98 864 dopravních nehod, při kterých zemřelo 611 lidí, 2530 jich bylo těžce zraněno a dalších 24 486 zraněno lehce.
Nejvíce stát ztrácí na tom, že zranění a mrtví nemohou pracovat
Odborníci z CDV analýzu zpracovali na základě vlastní metodologie a jejich základním předpokladem bylo, že se každá dopravní nehoda finančně projeví v mnoha oblastech našeho života.
Škody způsobené dopravními nehodami2005 - 52,5 miliardy Zdroj: Centrum dopravního výzkumu |
„Jsou s ní spojeny náklady na zdravotní péči účastníka nehody, práce dopravních policistů, hasičů, soudců i lidí ze státní správy. Promítají se zde také škody pojišťoven a odškodnění pro oběti dopravních nehod,“ říká Ondřej Valach z CDV. Velmi důležité je ale také to, že stát přichází o hospodářský přínos zraněného nebo usmrceného člověka a naopak musí investovat do jejího zdravotního stavu a sociálního zabezpečení.
Tyto celospolečenské náklady se celkem za rok 2016 vyšplhaly na závratných 69,4 miliardy korun, což představuje 1,45 procent hrubého domácího produktu České republiky.
Každý člověk, který při autonehodě přijde o život, značí podle CDV pro českou společnost ztrátu v průměru 19,411 milionů korun. Člověk, který si během dopravní kolize způsobí vážné zranění, pak 5,098 milionu korun a ten s lehkým zraněním 668 tisíc korun. V případě nehod, které vyústí pouze v hmotnou škodu, dosahuje výše ztráty „jen“ 364 tisíc korun.
Cena života umožní lépe plánovat bezpečnostní opatření
Pokud jde pouze o státní rozpočet, jsou nejvyšší nákladovou položkou ztráty na produkci. Usmrcená nebo zraněná osoba totiž není schopna vyprodukovat předpokládanou výši hrubého domácího produktu a tím se snižuje i daňový příjem státu.
Autonehody mají samozřejmě vliv také na výdajovou část státního rozpočtu. Vzniklé ztráty totiž částečně hradí i ministerstva, která mají v gesci zdravotnictví, výkony policie a dalších záchranných sborů či třeba výplatu sociálních výdajů. Celkem si nehody v roce 2016 přímo ze státního rozpočtu ukously téměř osm miliard korun.
Seriál o řidičích |
K čemu je taková analýza CDV dobrá? Jednak umožňuje lepší představu o tom, jaké škody skutečně dopravní nehody působí, a jednak nabízí lepší vstupní údaje pro budoucí dopravně-inženýrské analýzy. Státní kasa totiž není bezedná a způsob rozdělení dostupných prostředků hraje důležitou roli.
„Realizací skutečně efektivních opatření, což lze hodnotit právě díky kvalitnímu vyčíslení celospolečenských ztrát, dojde nejen k úspoře finančních prostředků, ale také ke zvýšení bezpečnosti, snížení počtu a závažnosti dopravních nehod a naplnění cíle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“, uzavírá Alena Vyskočilová z CDV.
Neetické počty - stovky mrtvých nebo oprava za 11 dolarů?
Představa, že lze lidskému životu přiřadit finanční hodnotu, ať už jakoukoliv, není nová. První, kdo se k tomu uchýlil, byl zřejmě výrobce automobilů Ford v šedesátých letech minulého století.
V tehdejší kauze „Ford Pinto“ šlo tehdy o to, že automobilka během produkce tohoto vozu zjistila jeho kritickou výrobní vadu - palivová nádrž byla tak špatně umístěna, že při nárazu zezadu hrozilo zvýšené riziko její exploze a následné vznícení automobilu. Odstranění této závady by však navýšilo o jedenáct dolarů cenu každého Pinta, které se prodávalo za dva tisíce dolarů.
Ford si proto zpracoval interní „cost-benefit“ analýzu (analýzu nákladů a přínosů, pozn. red.), která předpověděla dopady vadného umístění nádrže následujícím způsobem: 2 100 zničených aut, 180 těžce zraněných a 180 mrtvých pasažérů. Náklady na případné soudní vyrovnání pak vyčíslila na 200 tisíc dolarů za každé úmrtí a 67 tisíc dolarů za těžké zranění. Celkem Ford odhadoval, že by za soudní výlohy zaplatil 49,5 milionu dolarů.
Jak se chovat při nehodě? Většina lidí netušíLidé po nehodě volají nejprve rodinám, vystavují se nebezpečí a neumí zastavit smrtící krvácení.  |
Potřebná úprava všech vozů Pinto by však automobilku vyšla celkem na 137 milionů dolarů, tedy na mnohem vyšší částku. Ford se proto rozhodl pokračovat ve výrobě defektního vozidla. Nakonec se ukázalo, že propočty automobilky byly poměrně přesné. Není sice znám přesný počet lidí, kteří zahynuli v důsledku špatně umístěné nádrže, ale odhady mluví o přibližně 180 obětech.
Celou záležitost však začal brzy prošetřovat americký Úřad pro silniční bezpečnost (NHTSA). A když na veřejnost unikla zmíněná analýza Fordu, celá kauza se stala pro automobilku marketingovou katastrofou. Trvalo však téměř deset let od začátku výroby Fordu Pinto, než Ford na nátlak NHTSA souhlasil se svoláním více než 1,5 milionů těchto vozů kvůli „bezpečnostnímu defektu“.
To však nic nemění na to, že to byl zřejmě právě Ford, kdo jako první s takovýmto oceněním lidského života, ač z dosti nešťastného a cynického důvodu, pracoval.
Jakou hodnotu má český život?
Od té doby se však přiřazením konkrétní finanční hodnoty lidskému životu a zdraví zabývala celá řada institucí. Před čtyřmi lety například soudci Nejvyššího soudu ve spolupráci s lékaři 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy představili nová doporučení, jak vypočítat bolestné a vyčíslit ztížení společenského uplatnění. Při hledání hranice, kolik stojí totální ztráta lidského zdraví a schopností, došli k částce 10 051 200 korun.
V roce 2016 pak NN pojišťovna zjišťovala, jakou hodnotu by lidskému životu přiřadili běžní lidé. Čtvrtina dotázaných jej tehdy ocenila na více než třicet milionů korun, více než čtyřicet procent respondentů však uvedlo, že nejsou schopní přesnou částku nijak určit.
