Stíhačky na Island odletěly 22. května, český kontingent převzal úkol v poslední květnový den. Šlo o osmé nasazení k ochraně vzdušného prostoru členských států Severoatlantické aliance a čtvrté na Islandu.
Na programu byly každodenní cvičné lety, nepřetržité monitorování vzdušného prostoru a připravenost okamžitě reagovat na jakékoli jeho narušení. Do mise bylo nasazeno do 95 vojáků převážně z čáslavské základny.
Hlídání vzdušného prostoru severního Atlantiku má podle zástupce velitele čáslavské základny Milana Nykodyma zásadní význam. Je spojeno i s možnou přítomností takzvaného Long-Range Aviation, což je letectvo dlouhého dosahu, a ruské aktivity se tak mohou dostat i nad severní Atlantik.
Mise Island. České gripeny odlétly chránit ostrov, kde dotírají ruské bombardéry |
Česko se do střežení vzdušného prostotu členských států NATO zapojuje od roku 2009. Čtyřikrát byli čeští stíhači v Pobaltí a čtyřikrát hlídali nebe nad Islandem. Vždy šlo o letecký a pozemní personál 21. základny taktického letectva Čáslav, který doplnili vojáci z dalších útvarů a stroje Jas-39 Gripen.
Na ostraze vzdušného prostoru Islandu, který nemá vlastní armádu, se čeští piloti podíleli i v letech 2014, 2015 a 2016. Vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska střežili v letech 2009, 2012, 2019 a 2022.
