"Byla podmínečně propuštěna 1. srpna. Samozřejmě je ráda, pomalu si zvyká," řekl iDNES.cz obhájce Barbory Snopkové Jaroslav Ortman.
"Na konci října uplyne podobná lhůta i Ivo Svobodovi, a tak jsme se domluvili, že v někdy v září podám žádost na podmínečné propuštění. Počítám s tím, že až budou oba dva na svobodě, tak se společně zamyslíme nad snahou obnovit trestní řízení v jejich věci," dodal.
Snopková a bývalý sociálnědemokratický ministr financí Ivo Svoboda byli v únoru 2005 pravomocně odsouzeni na pět let do vězení za vytunelování mělnické firmy Liberta.
Svoboda se stal vůbec prvním z členů polistopadových vlád odsouzeným k nepodmíněnému trestu vězení. Ministrem financí byl ve vládě Miloše Zemana, od roku 1997 byl místopředsedou ČSSD a spolu se Snopkovou měli na starosti stranickou pokladnu.
Za své lidi u Zemana je považoval zavražděný kmotr českého podsvětí František Mrázek. Z policejních odposlechů vyplynulo, že se je snažil uchránit od zatčení a stíhání za za vytunelování mělnické Liberty.
Měl pro ně dokonce i přezdívky - Bába s Dědkem nebo Důchody. Mafián je používal při telefonování s tehdejším ředitelem bezpečnosti Národního bezpečnostního úřadu Martinem Hejlem. - čtěte Mrázek měl kontakty v Zemanově vládě
Odsouzení přesto neunikli. V roce 2005 nastoupili k výkonu trestu za ilegální činnost z let 1996 až 1998, kdy stáli v čele mělnické továrny na kočárky. Oběma původně hrozilo až 12 let vězení. Nakonec ale dostali tresty na spodní hranici sazby, soud přihlédl k nízké společenské nebezpečnosti i dosavadní bezúhonnosti dvojice.
Podmínečné propuštění někdejší poradkyně ministra financí Barbory Snopkové navrhl ředitel ruzyňské věznice. - čtěte Snopková se možná dostane na svobodu, rozhodne soud
. Kauza Liberta v datech30. listopadu 1998 - Vyšetřovatelé středočeského úřadu vyšetřování se začali zabývat případem krachu podniku Liberta. Členy vedení firmy byli nedlouho předtím i ministr financí Ivo Svoboda a jeho poradkyně Barbora Snopková (oba ČSSD). 1. března 1999 - Policie obvinila Snopkovou z porušení povinností při řízení o konkurzu a vyrovnání, kterého se dopustila jako likvidátorka Liberty. 20. července 1999 - Prezident Václav Havel odvolal na žádost premiéra Miloše Zemana ministra financí Svobodu. 20. července 1999 - Svoboda převzal text obvinění, které se mu policie snažila dva týdny doručit. Čelil obvinění z poškozování věřitele kvůli svému působení v Libertě. 24. listopadu 1999 - Okresní soud pro Prahu-východ vzal Svobodu a Snopkovou do vazby. Ve vazbě byli do konce února 2000. 27. prosince 1999 - Svoboda se psychicky zhroutil a musel být převezen do vězeňské nemocnice. Nemocnici opustil 5. ledna. 4. ledna 2000 - Mluvčí úřadu vyšetřování Soňa Jindráková oznámila, že vyšetřovatel v prosinci obvinil v souvislosti s krachem Liberty syna Snopkové Stanislava Kratochvíla z porušení povinnosti v řízení o konkurzu a vyrovnání. 26. dubna 2001 - Podle deníku Právo vyšetřovatel rozšířil obvinění Svobody a Snopkové o trestný čin zvýhodňování věřitele. 22. květen 2002 - Státní zastupitelství podalo žalobu na Svobodu, Snopkovou a Kratochvíla. Byli obžalováni z poškozování věřitele se škodou přes 19 milionů korun. Svoboda se Snopkovou čelili i podezření ze zpronevěry (škoda přes 5,6 milionu korun) a zvýhodňování věřitele (škoda přes milion korun). Žalobce navíc Snopkovou vinil z maření konkurzního řízení a jejího syna z pomoci při páchání tohoto trestného činu. 3. března 2003 - Proces kvůli nemoci Snopkové vůbec nezačal. Vzhledem k tomu, že trvala na osobní účasti při soudním jednání, bylo líčení odročeno. Soud byl kvůli jejím zdravotním obtížím odložen ještě dvakrát. 19. srpna 2003 - U středočeského krajského soudu začal proces se Svobodou a Snopkovou. Snopková trvala na své nevině a Svoboda se následující den rozhodl, že nebude před soudem vypovídat. 25. září 2003 - Proces se Svobodou a Snopkovou neskončil, jak bylo původně naplánováno. Jednání bylo odročeno. 1. prosince 2003 - Soud byl odročen na únor 2004. Klíčový svědek, slovenský podnikatel Pavel Landsmann, který byl ve své vlasti stíhán, totiž nesouhlasil s tím, aby byl transportován do Prahy k soudnímu výslechu. 10. března 2004 - Středočeský krajský soud odsoudil Svobodu k pětiletému vězení. Snopkové vyměřil 5,5 roku a Kratochvílovi podmíněný trest dva roky vězení s odkladem na tři roky. 1. února 2005 - Vrchní soud v Praze rozhodl, že Svoboda i Snopková si odpykají pět let nepodmíněně. Oba požádali o odklad trestu ze zdravotních důvodů, vězenští lékaři to ale nedoporučili a soud odsouzeným nevyhověl. 9. května 2005 - Snopková si začala v ruzyňské věznici odpykávat trest. Svoboda nastoupil do vězení 27. července. 3. dubna 2006 - Nejvyšší soud odmítl jako neopodstatněná dovolání Svobody i Snopkové. 1. srpna 2008 - Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl o podmíněném propuštění Snopkové z vězení. zdroj: ČTK |
