Pět lidí ve starém bytě jedna plus jedna. V takovém prostředí donedávna bydlela Olga Ferencová, která má se svým partnerem Vojtěchem Dudou osmiměsíční dítě.
"Žili jsme u rodičů v podnájmu. Měli jsme potíž byt platit," popisovala situaci rodiny šestadvacetiletá Olga.
Mladý romský pár měl štěstí. Zástupci Ostravy-Vítkovic a organizace Centrom ho doporučili k účasti v tuzemsku jedinečném projektu sociálního začleňování.
Vojtěch Duda v novém domově.
Olga s Vojtěchem díky tomu společně s dalšími třemi vybranými romskými rodinami z Ostravy získali lepší bydlení.
"Dřív jsme bydleli ve větším počtu lidí na zhruba padesáti metrech čtverečních, teď má náš nový byt dvojnásobnou výměru," liboval si šestadvacetiletý Vojtěch.
Za byt si musí hledat práci a posílat děti do školy
Byt ale není zadarmo. Mladá rodina před jeho přijetím musela podepsat sociální smlouvu s městem a dalšími spolupracujícími organizacemi. Pár se v ní zavázal k tomu, že si bude aktivně hledat práci nebo že bude například své dítě i případné další potomky pravidelně posílat do školy.
Překážky projektuVysoká nezaměstnanost či třeba demotivační systém státní sociální podpory, která bývá občas stejně vysoká jako mzda. To jsou rizika, jimž iniciátoři projektu i samotní Romové budou muset čelit. Proto, aby měli vyšší šanci najít práci, oslovilo město třeba ArcelorMittal Ostrava či Vítkovice, pro než chce rekvalifikovat zaměstnance "na míru". |
Zatím jsou do projektu zapojeny čtyři rodiny čítající celkem osm dospělých a šest dětí. Lepší bydlení dostaly v centrálním ostravském obvodu, Vítkovicích a Radvanicích a Bartovicích.
"Celkem chceme letos do projektu zapojit deset rodin, asi padesát lidí. A příští rok stejný počet," předestřel plány města náměstek primátora Martin Štěpánek.
"Každou rodinu navrhla spolu s městským obvodem i konkrétní nezisková organizace, která se stává jakýmsi patronem této rodiny, má ji na starosti a bude ji provádět celým procesem začleňování, který je dlouhodobý. Předpokládáme, že zabere zhruba dva až tři roky," sdělil Martin Štěpánek.
Pokud nebudou platit nájem, musí ho zaplatit neziskovka
Nájem za byt budou rodiny platit "svým" neziskovým organizacím, a ty budou peníze předávat obvodu.
"V případě, že by rodiny byt neplatily, bude nezisková organizace povinná nájem obci odvést," upřesnil náměstek primátora a doplnil, že nájem v bytech, které Romové zapojení do programu získají, bude o něco nižší než tržní nájemné. Dosáhne výše nájmu v sociálních bytech, tedy zhruba 40 korun na metr čtvereční.
A jak bude Ostrava, která spolupracuje mimo jiné i s městskou a republikovou policií, se soukromými firmami, státním zastupitelstvím či třeba Úřadem vlády, projekt financovat? Z menší části z vlastní kasy, hlavní část peněz by ráda získala z EU.
"V tuto chvíli jsme z městského rozpočtu vyčlenili zhruba deset milionů korun na roky 2012 a 2013, z nichž je dosud vyčerpáno kolem čtyř milionů. V letech 2014 až 2020 bychom rádi na projekt z EU získali trvalou finanční podporu," uvedl Martin Štěpánek.
Plán Ostravy je ambiciózní. Do roku 2020 chce do většinové společnosti začlenit asi polovinu lidí, kteří dnes žijí ve městě v sociálně vyloučených lokalitách. Celkem mezi ně patří zhruba sedm až deset tisíc lidí.
