Bytová družstva by si mohla začít rozdělovat zisky. Rozhodne sněmovna

Družstevníci by nově mohli získat možnost rozdělit si mezi sebe zisk. Ve středu o tom definitivně rozhodne Poslanecká sněmovna. Doposud to nešlo, zisk mohla družstva využít pouze k úhradě oprav. Zákon to zapovídal kvůli obavám z tunelování. V České republice je přes 430 tisíc družstevních bytů.

ilustrační snímek | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Návrh zákona už úspěšně prošel dvěma koly ve Sněmovně a poslanci ho budou definitivně schvalovat ve středu.

„Pokud by se to podařilo změnit, bude to jako z pohádky,“ svěřil MF DNES předseda bytového družstva z pražských Vinohrad Zdeněk Lukeš. Muž, který se změny v legislativě snaží docílit více než šest let.

Družstevní výstavba zažívá comeback. Důvodem je cena i absence hypotéky

„Po téměř třiceti letech, kdy jsme družstvo zakládali, máme zisk. V tuto chvíli si ho ale nemůžeme vyplatit, můžeme ho jen investovat do oprav, což třeba my už nepotřebujeme,“ zdůvodnil to Lukeš.

Jeho družstvo už investovalo do oprav fasády, oken, pořídilo si i nový výtah. „Navíc máme i prostory, které pronajímáme, takže kromě toho, že dál platíme do fondu oprav, generujeme zisk i takto. A protože mnoha lidem z domu je přes sedmdesát, tak by alespoň část svých peněz chtěli zpět,“ povzdechl si Lukeš.

Nový pozměňovací návrh by umožnil, aby družstvo vyplatilo z našetřených peněz část zisku, některá bohatá družstva takhle mohou jednotlivci vyplatit klidně i několik desítek tisíc korun.

Možnost rozdělovat zisky vzal zákon bytovým družstvům v roce 2014. Důvodem byly obavy z tunelování družstev. Teď se má vše vrátit částečně do stavu před rokem 2014.

Změnu navrhla poslankyně Monika Červíčková (ANO). „Jde v podstatě o jejich majetek, takže by měli mít právo si s těmi penězi nakládat podle svých úvah. Byť samozřejmě chápu, že je nutné vlastníky také trochu chránit,“ řekla MF DNES Červíčková.

Konkrétně navrhuje, aby si družstva musela povinně zachovat třetinu zisku a ze zbylých dvou třetin byla třetina vyplacena členům. Poslankyně přitom připouští, že do budoucna by se to mohlo změnit. Družstevníci by si klidně mohli vyplatit i celé dvě třetiny, ale bude záležet, jak se změna osvědčí.

„Myslím si, že požadavek spoluvlastníků na vyplácení zisků je na místě. Když jste spolumajitel třeba eseróčka, tak vám také nikdo neříká, že si nemůžete vyplatit zisk, že to prostě kvůli dvěma třem zkrachovalým společnostem nejde,“ doplnila poslankyně Červíčková.

Družstva si také v případě schválení návrhu budou moci vybrat, zda zisk vyplácet budou, či setrvají u současné praxe, tedy že dál svým členům peníze vyplácet nebudou.

„Ke změně bude nutné jen to, aby stanovy bytového družstva umožňovaly vyplácení zisku. Ale to už bude na každém konkrétním družstvu, zda k tomu přistoupí, či nikoli,“ doplnila Červíčková.

Za bydlení dlužníků musejí často platit druzí, říká šéf svazu družstevníků

Zejména tuto pojistku kvituje předseda Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků František Lebl. „Tento návrh právě proto v zásadě nemůže ohrozit fungování bytových družstev ve smyslu jejich hospodaření,“ řekl MF DNES Lebl.

Bytová družstva návrh poslankyně Červíčkové většinou vítají. Byť jsou samozřejmě zisky jiné v Praze, v Brně a na severu Čech či na Moravě. „Řada bytových družstev má velké zisky z pronájmu nebytových prostor, které mají ve svém vlastnictví. Mají domy opravené a nemají již možnost, jak by tento zisk k zvelebení svého domu použila,“ napsala MF DNES vedoucí účetní Stavebního bytového družstva Vyšehrad Zina Koubová. Doplnila, že pro tato družstva není jiné cesty než peníze rozdělit.

„Určitě to nemůže vést k likvidaci družstva. O rozdělení zisku se rozhoduje na členských schůzích, je-li správně vedené účetnictví, je-li správné plánování nákladů. Zisk se před pár lety normálně členům rozděloval a k likvidacím nedocházelo,“ dodala Koubová.

Vlastníci versus nájemníci

I mezi bytovými družstvy se však najdou taková, která jsou ve svých vyjádřeních opatrnější. Určité obavy návrh vyvolává zejména u některých větších bytových družstev.

Ředitel Stavebního bytového družstva Škodovák Jan Vysloužil třeba upozornil na situaci, kdy se družstvo dělí na lidi, kteří už mají byt převedený do osobního vlastnictví, a na družstevníky, kteří ho teprve splácejí a jsou vlastně v bytě v „nájmu“. Každý z nich může mít rozdílné zájmy, pokud jde o rozdělování zisku.

Lidé mají právo vyplatit si peníze, které jim patří

Současný stav, kdy kvůli několika případům vytunelovaných družstev nesmí na zisk sáhnout nikdo, mi nepřijde fér,“ říká autorka pozměňovacího návrhu, poslankyně Monika Červíčková (ANO).

Proč jste se tématem začala zabývat?
Protože mi nepřijde dobré, když se pravidla hry mění v průběhu času. A v tomto případě k tomu došlo. Lidé, když bytová družstva zakládali, tak to dělali s vědomím, že si jednou budou moci rozdělit zisk, pokud nějaký budou mít. Jenže pak jim stát po několika případech vytunelování družstev tu možnost sebral a umožnil jim jen to, že mohou do těch svých družstev reinvestovat.

To nebylo dobře, že se stát takto snažil lidi ochránit? Řada z nich přece nakonec kvůli tunelování přišla i o své byty.
Ale to já neříkám, a dokonce i chápu, že řadu družstev to tehdy mohlo ochránit. Ale myslím si, že dnes jsme v jiné situaci. Nálada ve společnosti je jiná. Navíc, vezměte si, že řada bytových družstev má už své domy úplně opravené. Mají nové střechy, výtahy, fasády a okna. Tak proč bychom měli ty lidi stále znova a znova nutit do další a další reinvestice? V podstatě je to jejich majetek, takže mají mít právo si s tím nakládat podle svého uvážení. Vždyť velké procento z těch spoluvlastníků je dnes už v důchodovém věku a na začátku počítali s nějakým, byť i drobným, příjmem.

Předpokládám, že nějaká ochrana bude platit i nadále?
Samozřejmě. Bytová družstva, pokud mají ve svých stanovách ustanovenu možnost vyplácení zisku, budou muset vytvořit takzvaný rezervní fond v hodnotě jedné třetiny základního kapitálu. Ten se rozdělit nesmí. A ze zbylé částky mohou třetinu vyplatit jako zisk.

Proč jen tolik?
Právě kvůli té ochraně. Tato změna by mohla být vnímána i něco jako první krok. Pokud nebudou následovat nějaké katastrofické případy, může se to při některé další legislativní úpravě dál měnit i na výplatu třeba dvou třetin. To ukáže čas.